Porodní sestra z Osvětimi
Magda Knedler
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/445675/bmid_porodni-sestra-z-osvetimi-T27-445675.jpg
3
911
911
Anděl naděje v táborech smrti. Příběh ženy, která zachránila tisíce dětí. Další transport vězňů směřuje do Osvětimi. Je mezi nimi i Stanisława Leszczyńská, porodní asistentka z Lodže, která na vlastní žádost začíná pracovat v nelidských podmínkách: bez vody, základních lékařských nástrojů a léků. Porody probíhají na kamnech zakrytých starou dekou. Mnohokrát riskuje svůj život, když vzdoruje nemilosrdným příkazům Josepha Mengeleho. Dělá vše pro ochranu dětí před jeho krutými experimenty. Snaží se být oporou pro matky, kterým byly děti násilně odebrány a poslány do Říše. Nebo na smrt... Porodní sestra z Osvětimi je dramatický příběh inspirovaný hrdinským osudem Stanisławy Leszczyńské. V koncentračním táboře provedla více než 3 000 porodů, během nichž nezemřelo žádné dítě ani žena.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2020 , KontrastOriginální název:
Położna z Auschwitz, 2020
více info...
Přidat komentář
Očekávala jsem něco trochu jiného, popis těžkých porodů na odporném místě. Podle názvu knihy jsem počítala, že budu napnutá, zhnusená...ne však, že se budu místy nudit a mít silné nutkání přeskočit (víc než) pár stránek.
Mám ráda prolínání dějů i střídání vypravěčů. Ale občas jsem dost slušně ztratila, to vyprávění na mě bylo poněkud chaotické.
Závěr o dojmu dočasnosti byl přeci jen působivý, s hlubší myšlenkou. Ovšem větě "každý den děkuji Bohu, že jsem v Osvětimi mohla být" se mi vůbec věřit nedaří.
Minulost je bezpečná právě proto, že se už stala.
Stanislawu velice obdivuju za to, co se jí podařilo. V takových podmínkách, bez potřebných pomůcek a nástrojů… Byla jako opravdová Máma.
Knihy s touto tématikou mě velice zajímají. Tato ale byla dle mého názoru slabým kusem, když to srovnám s ostatními knihami se stejnou tématikou.
Nejvíc mi vadil styl psaní a neskutečný chaos prakticky ve všem. V ději, v postavách, v událostech, ve všem prostě. A tohle všechno pak hrozně zastínilo i ten příběh, který byl napsán podle skutečných událostí, a který by tuto knihu mohl podržet nad vodou. Ale bohužel.
Úplně moc nedoporučuji.
Tuto knížku jsem poslouchala jako audioknihu (na YT na účtu Knihy Dobrovský) a jsem za to moc ráda. Při poslechu audioknížek si nedovedu (jako u čtení) tolik představit situace a místa, které jsou zmíněny, což bylo u této knihy jenom dobře. A musím ještě zmínit, že namluvená byla naprosto fantasticky.
Kniha vypráví skutečný příběh porodní sestry z Osvětimi Stanisławy Leszczyńské. Vypravěčka celé knihy je smyšlená osoba, ale její životní příběh je sestaven z příbehů skutečných lidí, kteří si prošli touto příšernou zkušeností.
Kniha je napsána věcně, ale krapet zmateně. Hlavně ze začátku jsem byla úplně mimo v časové ose. Uvědomit si, co znamenají názvy kapitol, mi trvalo až trapně dlouho . A moc mě nebavily části o životě těch osob předtím, než šli do koncentráku.
Víc by se mi líbilo, kdyby se víc do hloubky popsalo celé to porodní oddělení a co se stalo s dětma, který jim teda nechali. Starala se o ně jedna osoba a všechny matky byly nahnaný znovu do práce? Nebo prostě nepracovaly? Je škoda, že nebyl využitý plný potenciál tohoto tématu a kniha se radši věnovala dětství a dospívání fiktivní osoby.
Škoda toho stylu psaní a povrchnosti, téma je to zajímavé.
Četla jsem už toho dost ohledně holocaustu a toto patří mezi slabé kusy. Kniha je napsaná velmi chaoticky, nesedí mi tento styl psaní.
Další holocaustová selanka útočící na čtenáře především koncetrákovanou silou dobrého marketingu.
Ačkoliv je příběh založen na skutečných událostech (na konci jsou i zdroje), a dokonce zde vystupuje skutečná osvětimská porodní sestra Stanisława Leszczyńska, celé to smrdí lacinou komercí, která se jen přiživuje na současné módní vlně osvětimských *doplňte si libovolné povolání* a stojí a padá na nevalných literárních kvalitách.
Styl vyprávění je zmatený (rádoby)postmoderní bordel, nepřehledný volný sled různě drastických epizod z lágru, navíc z pohledu různých vypravěčů, prolnutý unylými a opět úplně náhodnými scénami ze života "před" a "po".
O celkovém praktickém fungování téhle méně známé "porodnické" části tábora (nebo Polska před válkou a během ní) se dozvíte jen kusé a útržkovité informace. POV postav je silně zaměřeno na emoce, prožitky a vnitřní pochody - a přesto to působí neuvěřitelně sterilně a neosobně.
Paní Stanisława má příběhu dodat punc věrohodnosti a místo toho působí jako bezduchý maskot. Názory "umělkyně" ohledně ženství a porodu místy zavání jakýmisi moderními ezo-feministickými směry (což se do té doby absolutně nehodí), až jeden přemýšlí, jestli do ní místo své babičky nepromítla autorka spíš kus sebe samé.
Úplně chucpe mi přišla snaha dívat se v některých kapitolách na svět Mengeleho očima, jednoduše protože paní autorka na něco takového prostě nemá.
Už jsme bohužel v době, kdy pamětníci skoro vymřeli, dorůstají generace, které je ani nezažily vyprávět naživo, a z tohohle tématu se stává čistý byznys a komerce. A je to škoda. Za mě holocaust není téma pro laciné a špatné romány, které se navíc snaží tvářit, že špatné a laciné nejsou.
Tahle kniha ukazuje neskutečná a nelidská zvěrstva, co se v Osvětimi odehrávaly.
Ale ...knih s touto tématikou jsem přečetla opravdu hodně, tohle se hodně nepovedlo.
Je to neskutečný pelmel, těžko jsem hledala o kom zrovna příběh vypráví.
Za mě tohle určitě ne.
Jsou mnohem kvalitnější díla s tématem holocaustu.
Knihu jsem poslouchala jako audioknihu na YT zdarma a moc se mi líbilo, jak byla namluvená. Celkově jsem se u ní asi stokrát málem rozbrečela, ale stejně se mi kniha líbila.
Chápu že je tam plno popisu jak se rodí atd ale tohle mě přesně baví popisy občas jsem si říkala že bych se tam chtěla teleportovat pro ti miminka tuhle kniha mi zase dala trochu hlubší pohled
Eh furt dokola popisy rodících žen, že nějaká někomu kojí atd.. návraty do minulosti mě neberou, zbytečný.
Chtěla jsem trochu náhled celkově jak to chodilo, ne jen popisy která děcko má která ne, jak žila právě teď těhotná atd...to mě fakt nezajímá. Chtěla jsem ten těžkej život v táboře, popisy běžných dní, ne občasné náhled a popis situací a pak zas skok do přítomnosti když dělá sochu nebo že Máma sedí a čumí do prázdna...
Navíc je nesmysl i to že by měly rodit na kost vyhublý ženský a holky, zvládnout to a ještě porodit 4kilový cvaldy a být plný mlíka a v pořádku...v zimě přimrznou k deskám na kterých spí ale tohle zvládnou v pohodě, nikdy žádný natržení který ona nemá jak sešít, vše uuuuplně v poho po tisících jo??? Kecy.
Taky nechápu jak mohla děcko jdoucí na převýchovu TETOVAT. Nemá ani deky ani základ, ale má čím tetovat? A nikdo si toho u toho děcka nevšimne?? Může Mengelemu říct NE a on mlčí a neztrestá ji?? A jakej smysl mělo nechat ty Židovky rodit? Učili nás že šli rovnou do plynu takže mi to přijde jako výmysly...sorry jako.
Audiokniha ČRo. Líbila se mi. Sice jsem se musela hodně soustředit, protože to přeskakování v čase a místech bylo trošku náročnější, ale námět je tak silný, že jsem dokázala udržet pozornost. Doslov na konci knihy mě utvrdil v tom, že si tohle dílo zaslouží nejméně čtyři hvězdičky. Příběh je totiž pravdivý a já si dokážu představit, kolik práce dalo shánění podkladů a materiálů pro samotné psaní.
Konečně jsem se dostala i k této knize a odkládám jí se smíšenými pocity.
Příběh a námět měl velký potenciál, ale naprosto mi nesedlo zpracování.
Působilo na mě jako hodně chaoticky poskládané a vypadalo to, jako kdyby se stále opakovalo jedno a totéž. Kdo není informovaný o prostředí a době, v knize nemá šanci se jakkoliv orientovat.
Stanislawě "mámě" Leszczyńské, jako reálné ženě, se však musím poklonit za to, co všechno dokázala udělat pro všechny ty ženy a jejich děti.
Tahle kniha ukazuje zvěrstva,jaká se děla v Osvětimi a naději vězňů,ukazuje nám i osud jedné ženy,která pomáhá těhotným matkám. Není to moc pro slabé povahy.
Už dlouho sem si ji chtěla přečíst. Je zde několik úhlů pohledu , které některým čtenářům může vadit, mě osobně ne jelikož jsem podobné knihy četla a proto jsem ji měla za den přečtenou.
Hodně zvláštní kniha. Hrůzy 2. světové války zde jsou popisovány jistým poetickým způsobem, přesto z nich mnohdy mrazí a zvedá se z nich žaludek. Člověk musí hodně číst mezi řádky, aby si domyslel, co tím chce autorka vlastně říct. Je tam hodně náznaků, hodně přeskakování a časových rovin. Občas to docela mate, ale na konci jsem měla takový ten pocit, že to předalo to poselství, jaké mělo, i když forma není úplně pro každého.
"Porodní sestra z Osvětimi" vypráví fascinující a srdceryvný příběh Stanisławy Leszczyńské, která jako porodní asistentka v koncentračním táboře Osvětim riskovala svůj život, aby zachránila druhé. Je to příběh odvahy a lidskosti uprostřed neuvěřitelného utrpení a hrůzy. Stanisława se odmítla podvolit zoufalství a strachu, a místo toho poskytovala pomoc a naději ženám a dětem v nelidských podmínkách tábora.
I když je to silný a inspirující příběh, čtení této knihy bylo pro mě náročné. Často jsem se ztrácela v časových skocích a nepřehledných kapitolách. Kniha působí chaoticky a může být obtížné sledovat posloupnost událostí. Vyprávění je někdy matoucí a vyžaduje zvýšenou pozornost, což může narušit plynulost čtení. Přesto se jedná o důležitý příběh, který připomíná, jak lidskost může přežít i v těch nejtemnějších chvílích. Pokud máte trpělivost a zajímá vás téma hrdinství v koncentračním táboře, "Porodní sestra z Osvětimi" by mohla být zajímavá, ale buďte připraveni na občasné zmatky a složitější čtení.
Srovnáním s ostatními knihami z této doby a z tohoto místa byla stylem psaní těžko čtivá. Spíše se zaobírala vnitřními pocity a úvahami. Skákání z časových os tomu nepřidalo. Kdybych z jiných knih neznala soukolí Osvětimského pekla, tak bych se asi hodně ztrácela.
Přiznám se, že mě příběh neoslovil. Ano, to co se během války dělo, je nepředstavitelné. Hrůzy koncentračních táborů, pokusy na lidech... Je obdivuhodné, když se v tom všem objevila odvážná jiskřička lidskosti. Ale pro mě byl příběh v této podobě velmi špatně uchopitelný. Zmatené přeskakování v ději, v časových rovinách, množství nepojmenovaných postav... Poslouchala jsem jako audioknihu- nevím, zda bych jako knihu vůbec dočetla...
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) zdravotní sestry porod Josef Mengele porodní asistentky přirozené porody LodžAutorovy další knížky
| 2020 |  Porodní sestra z Osvětimi |
| 2021 |  Mé přítelkyně z Ravensbrücku |
| 2022 | Nikdo ti neuvěří |
Přiznám se, že jsem do knihy šel pouze ze zvědavosti po přečtení pár negativních ohlasů. Téma všeobecně zajímavé, které čtenáře přitahuje, přestože navenek budou tvrdit něco jiného. Člověk prostě chce číst o cizím utrpení a o síle, která nutí trpící přežít.
Bohužel musím s těmi rozčarovanými hlasy souhlasit. Vše by bylo v pořádku, nebýt přílišné autorčiny invence ve smyslu "povýším to na intelektuální literaturu". Díky tomu se celý příběh rozpadl, čtenář už ani neví, kde je, kdy je a když už se začíná chytat při nějakém tom "hnusu z koncentráku" a čeká nějakou odezvu, pošle ho autorka do... jiného času a k jiným myšlenkám.
Je to vážně škoda, protože příběh Stanisławy Leszczyńské je fascinující, rozhodně by si ale zasloužil lepší zpracování. Někdy to chce méně "spisovatelského ega" a více pořádného vyprávění...