Porodní sestra z Osvětimi
Magda Knedler
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/445675/bmid_porodni-sestra-z-osvetimi-T27-445675.jpg
3
904
904
Anděl naděje v táborech smrti. Příběh ženy, která zachránila tisíce dětí. Další transport vězňů směřuje do Osvětimi. Je mezi nimi i Stanisława Leszczyńská, porodní asistentka z Lodže, která na vlastní žádost začíná pracovat v nelidských podmínkách: bez vody, základních lékařských nástrojů a léků. Porody probíhají na kamnech zakrytých starou dekou. Mnohokrát riskuje svůj život, když vzdoruje nemilosrdným příkazům Josepha Mengeleho. Dělá vše pro ochranu dětí před jeho krutými experimenty. Snaží se být oporou pro matky, kterým byly děti násilně odebrány a poslány do Říše. Nebo na smrt... Porodní sestra z Osvětimi je dramatický příběh inspirovaný hrdinským osudem Stanisławy Leszczyńské. V koncentračním táboře provedla více než 3 000 porodů, během nichž nezemřelo žádné dítě ani žena.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2020 , KontrastOriginální název:
Położna z Auschwitz, 2020
více info...
Přidat komentář
Tak i já se přidávám na stranu těch, kterým nesedl styl vyprávění a psaní. Děj je hodně zmatený, skáče se z jedné postavy na druhou a čtenář se strašně dlouho nemá vlastně vůbec čeho chytit. Nevím jestli je to tím, že těch knížek o koncentračních táborech je teď jak hub po dešti a kvantita převažuje nad kvalitou... Naštěstí to byla knížka z knihovny, takže zase šupajdila zpátky do regálu, za mě bohužel velké ne.
"Každý má na světě své místo a hraje svou roli. Nejde to jinak. Je potřeba si stvořit vlastní malé nebe. Vnitřní taneční sál, po němž bude vířit v šíleném tanci radostí, že vůbec žije." (s. 54)
Silná kniha se silným příběhem, jehož čtení někdy zapříčiní v člověku nezměrný pocit zoufalství a bezbrannosti. Kde byl Bůh? A kde byl člověk v koncentračních táborech?! Nikdo neví, nikdo nedokáže říct. Ale je překvapivé, že u v těchto podmínkách se rodily děti a některé z nich i přežily.
Čtení tohohle románu pro mě bylo obtížné, ale je pravda, že díky střídání kapitol z minulosti a "současnosti " naší vypravěčky, byl příběh jaksi snesitelnější. Ze začátku pro mě bylo jaksi nepřehledné, kdo je kdo apod., ale dokázala jsem se rychle zorientovat a i když mi přečtení knihy trvalo tak dlouho, není den, kdy bych si na její téma nevzpomněla. Ke konci už se mi obrazy z ní promítaly i ve snech, takže jsem nyní opravdu ráda, že ji mohu přečtenou odložit a nechat příběh žít svým vlastním životem.
Pěkná kniha. Dobře se mi četla až na detail, že do třičtvrtě knihy jsem trochu tápala kdo příběh aktuálně vypráví. Styl psaní se mi líbil. Od autorky nebudu váhat, pokud bych si měla přečíst jiný titul.
Celkové kniha pro mě byla velice náročná a to nejen svým obsahem, ale i kompozicí. Na začátku mi dlouho trvalo zorientovat se v postavách a hlavně u v čase. Musela jsem se mnohdy vracet a kontrolovat v jaký době se nacházím.
Bohužel ani styl psaní mě úplně neseděl a přišel mi velmi kostrbatý i proto se mi kniha četla pomalěji než obvykle. Myslím, že plno čtenářů styl psaní autorky odradí a nedají poté knize šanci a to je škoda, protože obsahem stojí rozhodně za to. Já osobně se určitě chci pustit i do druhé knihy od autorky a uvidim, jak se mi bude libit.
Příběh je velmi silný a rozhodně zajímavý. Obzvlášť protože se zakládá na skutečných událostech, dopisech a vzpomínek. Myslím si, že je vhodný pro všechny čtenáře, ať už ty, co se chtějí dozvědět něco nového a nebo i pro milovníky historie.
⭐ 3.5/5
Také se mi nelíbí současná záplava knih různých"povolání"z Osvětimi,myslím si ,že spíš tématu škodí svou mnohostí a vedou k jakési "otupělosti"nebo"lhostejnosti" nad osudy obětí,které si prošly ,nebo zahynuly v tomto "pekle na Zemi".
Četl jsem,protože to bylo zapůjčeno známou,které se mi prostě nechtělo říct ne a bylo to v polštině ,tak jsem to bral jako cvičení ve čtení v originále.
Je to umělecké zpracování vzpomínek skutečné porodní sestry a některé vzpomínky jsou opravdu hrůzné a otřesné.
Kniha se mi líbila. Doporučuji ovšem silnějším povahám. Autorka vystihla tehdejší atmosféru. Těžko uvěřit, že se to dělo, můžeme se modlit, aby se historie neopakovala.
Mám ráda knihy podle skutečné události z této doby. Je to má první kniha, která zachází do podrobností o porodech v Osvětimi. Jak už je i zmíněno, čtenář nad knížkou musí přemýšlet, jinak se v příběhu ztratí. Celkově mi tento styl psaní moc neseděl. Ale získala jsem nové informace.
Jedná se o jednu z mála přečtených knih, která mě obohatila o nové poznatky z dob Osvětimi. Porodní sestru z Osvětimi bych doporučila náročnějším čtenářům a čtenářům, kteří již mají něco načteno, jelikož autorka používá originální styl psaní a nad střídajícími časovými obdobími a vyprávěním z více perspektiv člověk musí přemýšlet, rozhodně se tedy podle mého názoru nejedná o oddechovou literaturu. Vzhledem k mému těhotenství mi některé pasáže z porodní štuby přišly ještě více neuvěřitelnější a nepředstavitelnější. Člověk si hned více uvědomuje onen dar života.
Kniha mě velmi zaujala a mohu jen doporučit.
Některé knihy přečtu na jeden nádech. A k některým se musím nutit. Porodní sestra z Osvětimi je přesně taková. Jednak jsem se ztrácel v jednotlivých kapitolách, vyprávění skáče sem a tam, názvy kapitol moc nepomohou. Utrpení v lágru je nezměrné, odosobnělost a zlo hmatatelné. A jednak jsem nechtěl večer usínat s mrtvými miminky před očima, ale musel jsem. Potřebujeme vědět a potřebujeme se poučit. Kniha stojí na skutečných událostech.
Z knihy mám rozporuplné pocity. Téma je opravdu náročné, i když zajímavé. Přečetla jsem mnoho knih s touto tématikou a tato patří k těm pro mě slabším. Často jsem se ztrácela v tom, která postava zrovna příběh vypráví. Kdo je jedna z hlavních vypravěček jsem zjistila až skoro na konci knihy. Závěr je pěkný a obsah děsivě mrazivý, jelikož pravdivý podle skutečností.
Nebylo to vůbec špatné, ačkoli jsem to přečetla na podruhé, ne však kvůli jinému stylu vyprávění, nýbrž kvůli obrovským brutálnostem, které byly v této knize obsaženy. Navíc jsem knihu začala číst před exkurzí do Polska, Osvětimi - Březinky, a proto jsem ji raději odložila na později. Velmi silné, mrazivé čtení!
Ono to jako není špatný, určitě je to zajímavé téma a určitě by si to měl přečíst člověk, zaujatý vším okolo II. světové. Má zajímavě řešený styl psaní, kdy se tak trochu ztrácíte v časoprostoru půl knihy, než se zorientujete a jako jednohubka fajn, ale není to jedna z knih ke které se vrátím.
Kniha je zvláštně napsaná tak chaoticky, docela jsem se ztrácela čekala jsem víc ale úplně ji nezavrhuji
Po polovině knihy jsem ji odložila, asi jsem od čekala něco jiného. Přijde mi svým způsobem odměřená, hodně popisná, ztrácela jsem se v postavách. Popisuje hrůzné věci, které mnou otřásají, to jsem očekávala, momentálně ji však odložím, myslím, že se k ní časem vrátím, ale teď není vhodná chvíle.
Tato kniha je velmi zajímavá pro ty, které zajímá historie. Místy byl děj tak silný, že jsem ji musela na pár dnů odložit a místy jsem se v ději ztrácela. Rozhodně bych ji ale nezatracovala.
Na knížku jsou se dlouho a moc těšila, ale jsem strašně zklamaná. Příběh je to tak strašně silný až mě o to víc štve to provedení. Nelíbí se mi styl psaní. Bylo to celkově strašně chaotické, přeskakovalo se v postavách a času jak se autorce zachtělo. Dlouho sem nevěděla, kdo je vlastně kdo, jestli je Stanislava ta sestra nebo ta těhotná. Chyběly mi hlubší detaly, například z osvobození. A nelíbilo se mi, jak v knize bylo hodně slov či frází německy.
Bylo to hodně špatné a opravdu jsem z toho velmi zklamaná. Po prvních asi 30 stranách jsem knihu chtěla odložit. Četlo se to pomalu a člověk na to potřebuje asi víc času, ale to spíš dávám za vinu špatnému stylu psaní než příběhu, který mě bohužel vůbec "nevtrhl" do děje, emoce nic.
Jediné co se mi líbilo, tak byla asi poslední 1-12 stránky, kde pojednává o dojmu dočastnosti.
Neoslovila mě. Přišlo mi, jak kdyby tomu chyběl příběh. Takové povrchní, i přesto, že byly popisovány hrozne události, působilo to vlastně bez emocí. Četla jsem s tematikou určitě mnohem zajímavější knihy.
Na knížku jsem se moc těšila a o to víc jsem byla zklamaná. Chvílemi jsem myslela, že ji dokonce budu muset odložit. Na toto téma je hodně jiných lepších knížek.
Abych pravdu řekla, tohle není úplně můj žánr, ale nějak mě uchvátila obálka a anotace a musela jsem si tu knihu přečíst. Za mě je to skvělý a teď myslím styl psaní a poutavost příběhu, než to co se skutečně dělo. Bylo to krásně napsané a velice dojemné, mnohokrát jsem u tohoto příběhu brečela, ale to jsem čekala.
Je pravda, že se tu prolíná několik časových linií a posledy různých postav, takže se to někomu může číst obtížněji.
Knihu můžu je doporučit, ale asi to není pro úplně slabé povahy.
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) zdravotní sestry porod Josef Mengele porodní asistentky přirozené porody Lodž
Autorovy další knížky
| 2020 |  Porodní sestra z Osvětimi |
| 2021 |  Mé přítelkyně z Ravensbrücku |
| 2022 | Nikdo ti neuvěří |
Stejně jako u spousty dalších, se mi styl psaní nelíbil. Občas jsem se ztrácela v ději, protože kapitoly na sebe nenavazují. Knihy o holocaustu a Osvětimi mám velice ráda a vždycky žasnu, co vše museli ti lidé vytrpět, ale tahle kniha pro mě byla zklamáním.