Portrét Doriana Graya
Oscar Wilde
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/198829/bmid_portret-doriana-graya-It8-198829.jpg
4
6836
6836
Slávny príbeh s nádychom fantastična o obraze-portréte. Hlavný hrdina, mladý a krásny Dorian Gray sa priatelí s maliarom. Ten namaľuje svoje vrcholné dielo, Dorianov portrét. Dorian pri pohľade naň je očarený a vysloví želanie, ktoré ovplyvní celý jeho ďalší život. Obraz má zázračnú moc odrážať skutočnú tvár majiteľa, Dorianovu dušu plnú zloby. Dorian preto obraz pred všetkými skryje, aby sa nikto nemohol dozvedieť hroznú pravdu. Pred smutným osudom sa mu však ani tak nepodarí ujsť…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2000 , Ikar (SK)Originální název:
The Picture of Dorian Gray, 1891
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem četla k maturitě. Ale i tak se mi líbila. Kniha je i z filmovaná.
Po Draculovi ďalšia viktoriánska lahôdka, aj keď z iného súdka. Po Tolstého opisoch plytkosti ruskej šľachty vo Vojne a mieri zase opisy plytkosti anglickej šľachty. A v nich príbeh mladíka, ktorý svoje svedomie zamkol do trinástej komnaty, a postupne sa mení na obludu, aj keď navonok vyzerá zlobou nedotknutý.
Tuhle knihu jsem poprvé četl k maturitě, to znamená zhruba před 8 lety, nyní jsem se k ní s radostí vrátil. Opravdu povedený krátký román (či novela?). Z některých částí knihy mi doslova běhal mráz po zádech. Jen jedna část, tedy výčet všeho, co Dorian vlastnil, mě nebavila. Nicméně dílo je plné myšlenek, které opravdu oceňuji. Je až zarážející, jak jedno rozhodnutí dokáže změnit celý život. Navíc jsem si uvědomil, jak nás může jeden člověk v našem životě neskutečně ovlivnit, pokud mu to dovolíme. Tohle je zkrátka kniha, která nezestárne a vždy dokáže předat cenné životní hodnoty.
Bohužel tato akniha není můj žánr. Pořád jsem čekala na pořádný rozjezd. Za mě velká nuda. Kniha o namalovaném obraze mladého muže, který zosobňuje symbol sobectví, znaky krutosti. Hlavní hrdina mě nudil. Překvapilo mě, že již v té době se autor pokusil psát o náznacích homosexuality.
(SPOILER) Aj keď ide o klasiku, určite má čo povedať aj dnes. Poučí: "Dnes ľudia poznajú cenu všetkého, ale nepoznajú hodnotu ničoho." Aj pobaví: " V celej Dolnej snemovni niet vari nikoho, koho by bolo hodno namaľovať, hoci mnohým z nich by veru nezaškodilo, keby ich trochu zmaľovali." Ja som si čítanie knihy užívala od začiatku do konca.
Skvělý a tajuplný příběh ze série Povinná četba na ústní maturitu. Můžu říct, že nebyl z těch nejhorších.
Čtivá kniha, plná nádherně vymalovaných prostředí a pocitů, zajímavých rozmluv a úvah a celkem zábavného děje.
Když jsem se knihu pokoušela přečíst při svých prvních dvou pokusech, dlouhé popisy mě z počátku dost odrazovaly a knihu jsem odložila. Do třetice ale všeho dobrého. Při třetím pokusu mně kniha uchvátila a i dlouhým popisům jsem nakonec přišla na chuť.
Musím uznat, že mi chvíli trvalo než jsem se přelouskala přes všechny ty popisy, které mě decentně od čtení odrazovaly. Jsem raději když děj odsýpá o něco málo rychleji, ale to nic nemění na tom, že po dějové stránce je za mě Obraz Doriana Graye velmi originální a neobyčejná knížka! Nad příběhem přemýšlím doteď, ačkoliv je to už nějaký ten pátek, co jsem knihu četla. Upřímně je to podle mě i velmi dobrá volba do maturitního kánonu, jelikož není vůbec těžké příběh číst a pochopit ho. :)
Naprosto fenomenální a okouzlující dílo. Občas až teatrální a absurdní znuděnost Lorda Henryho. Kapitola 11 byla pro mě kapitolou mající za účel retardaci děje, neboť autor zde exhibuje svou erudovanost ve vztahu na řecká a renesanční dramata. Kapitola 12 nabrala obrovský spád a byla velkolepá a samotný konec příběhu je ve skrze geniální.
Obdivuji autorovu schopnost vylíčit tehdejší Londýn a život v něm tak realisticky. Ohromující a šokující od začátku do konce.
Doriana jsem četla kdysi na střední a znovu v 2022.
Zanechalo to ve mě, jako té mladé dívce na střední, silnou stopu. Jen ten fakt, že takový obraz je a co dokáže mě nutí o tom přemýšlet i teď.
Dnes se na příběh dívám ne tolik romantickýma očima. Takže vidím některé pasáže knihy, které podle mě příběhu škodí (může to působit dlouze a nudně. Je tu hodně postav a tím ne dobře vyniknou ty hlavní).
Na druhou stranu Oscar a jeho morální cítěnía a motivace dát svým románům něco víc, je obdivuhodná a nechybí ani zde. Také se mi líbí náznaky homosexuálního vztahu. V té době si za to vytrpěl své. A bylo odvážné to sem propašovat.
Nebojím se přiznat, že většina postav (až na Henryho) mě velice obtěžovala, včetně samotného Doriana. Kniha pojednává o našem vztahu k povrchnosti a naší přirozené přitažlivosti ke kráse, bez ohledu na to, kdo je jejím nositelem. Pojednává také ale o tom, že hodnota lásky není definována půvabem jedince, jelikož se přitažlivost s její hloubkou ztrácí - pakliže kromě své povrchní nicoty nemá žádné duševní bohatství. Kniha se mi velmi líbila ale obtěžoval mě vztah Doriana a Basila, který byl (průběžně) téměř zásadní pro vývoj děje. Myslím ale, že u pozdějším Wildovo děl se těmto zápletkám nelze vyhnout. Rozhodně doporučuji - kniha je velmi krátká, čtivá a má zajímavé postřehy.
Nejspíše nejčtenější kniha, která v sobě snoubí takové množství moudrosti až autora podezírám, kde k tomu všemu v tak mladém věku přišel. Navíc ve společnosti, která té moudrosti a Wildovi procítěnosti moc neměla. V mých očích není kniha daleko od dokonalosti. Popisuje typ člověka, o kterém Aronofsky dělá filmy. Proměnu člověka, z relativně nevinného a slibného, v nabubřelého, marnivého, klamného a destruktivního. Kniha učí, že člověk před sebou a svou minulostí neuteče, že vzdorovat daným zákonitostem se nevyplácí a život je krásný a smysluplný právě díky své pomíjivosti. Mládí je kouzelná věc a jsem šťasten, že si touto fází procházím nyní, ale neposunout se dále by bylo devastující mind prison. Je to zkrátka Wildova exhibice a paráda, která nechává ostatní daleko za sebou (asi jako teď Messi na MS). Wilde byl spisovatel jak hrom a ke komu nepromlouvají jeho texty i dnes je ignorant. Já svým perem podtrhával a kroužkoval úryvky, jak Bohdalka v Penny letáku, navíc se mi stalo, že jsem byl schopen číst aniž by mě okolní ruch rozptyloval. I proto říkám, že je to kniha, kterou bych si vzal na opuštěný ostrov, kniha pro jejíž kopie stojí za to kácet stromy, kniha, jenž bych chtěl namísto Bible misonářsky vnucovat v zapadlejších koutek světa. Nejoblíbenější postavou mám kupodivu chuděru Sibyl.
Prokousat se začátkem je poněkud náročnější. Ne že by byl začátek méněcenný než zbytek, jen je poněkud "hutný". Celé dílo je protkáno tolika úvahami, které jsou mnohdy opravdu k zamyšlení, že vám celá kniha, na konci, bude připadat jako filozofické dílo.
Popravdě jsem se čtení trochu bála, ale text mě donutil přemýšlet o věcech, o kterých bych normálně nepřemýšlela. Velmi pěkné dílo.
Super.
Plno symbolů a zajímavých myšlenek - jeden symbol je přímo v názvu knihy. Nádherné zpracování proměny charakteru hlavního hrdiny.
Moje první zkušenost s nečeskou klasikou - a zkušenost je to dobrá.
Musím přiznat, že téhle klasice jsem se roky vyhýbala a vlastně ani nevím proč. Příběh jsem tak nějak rámcově znala, ale vlastně doteď jsem ho neviděla ani jako divadelní hru ani film, tak jsem byla zvědavá, co přesně od knížky čekat. No byla jsem nadšená. Na tu dobu je knížka velmi čtivá, bez nějakých výrazných archaismů nebo složitého jazyka. Čte se krásně. Příběh je známý, ale poutavý a musím ocenit, že knížce nechybí humor. Ten byl dost cynický a moc se mi líbil. Knížku jsem si užila a určitě se do nějaké Wildeovy další knížky pustím. :-)
Další dnes už kultovní klasika, která mě doteď míjela. No, aspoň k něčemu je ta maturita fakt dobrá.
Příběh začíná dost poklidně, ale poté bez jediného varování přejde do velmi temného prostředí. Tento přechod mě překvapil jak svou rychlostí, tak podrobností, ale autor ho zpracoval naprosto perfektně. Bylo přesně vidět jednotlivé okamžiky, ve kterým se Dorianům nevinný charakter začal pomalu měnit.
S ohledem na žánr je jasné, že tu bude hodně mouder a filosofický monologů. Sami víte, jak moc to mám v knihách rád. Tady jsem s tím mnohdy ale problém neměl, protože to vše do příběhu zapadalo. I tak to ale ne vždy bylo žádoucí, protože to příběh krapet zpomalovalo. To stejné platí o jedné posvátné kapitole, ve které nás Dorian seznamuje se vším svým majetkem. To krapet bolelo.
Jakmile se však přes tuto kapitolu dostanete, tak příběh chytne velmi rychlý, a ještě temnější spád než doposud, a tady mě to začalo fakt bavit. Autor skvěle zachytil každé Dorianovo rozpoložení, a jak se jeho charakter stále ze dne na den měnil.
Konec tomu nasadil korunu. Perfektní rozuzlení, které jsem nečekal.
Určitě vám můžu tento román doporučit. Je pravda, že se chvilka trochu táhne, ale jakmile chytí spád, tak knihu až do konce nebudete chtít odložit.
Knihu jsem zhltla za pár dní. Kdybych měla víc času, možná za kratší dobu. Překvapivě nadčasová v tom kolik obsahuje pravd o lidských povahách. Jde vidět že doba se mění, lidé ale tolik ne.
Jediná kapitola která mi přišla nudná byla o výčtu bohatství. Jinak smysluplná a nervy drásající záležitost. Byla jsem celou dobu napnutá jak to bude pokračovat, až mi občas vadily zdlouhavé odbočky od děje. Budu jí mít dlouho v paměti.
Štítky knihy
Anglie Londýn 19. století zfilmováno anglická literatura irská literatura rozhlasové zpracování gotické romány nesmrtelnost viktoriánská fantastika
Autorovy další knížky
| 1999 |  Obraz Doriana Graye |
| 2005 | Jak je důležité míti Filipa |
| 1999 |  Lady Fuckingham |
| 2004 | Strašidlo cantervillské |
| 1992 | Lady Fuckingham / La Rose d'Amour |
Tragédie stáří není v tom, že je člověk starý, ale v tom, že je člověk mladý...
Příběh o přátelství, zkaženosti, kráse, mládí, slabosti, svodech, lžích a prostopášnostech.
Ovlivnit někoho znamená dát mu svou vlastní duši...
Obraz Doriana Graye je dvojí. Ten namalovaný a ten, který nám autor předkládá. Temný, zvrácený, hříšný, pohrdavý.
Každý žije sám svůj život, a za to, že ho žije, také sám platí...
Těžkopádné, zdlouhavé, zvláštní. Spousta mouder a spousta nudy (alespoň v mém případě). Vlastně se tam nic moc nedělo, jen neustále tlachali :)
Lidé si lehají na obětní oltář dobrovolně...
O jednom životě, o mládí, o snech, o lásce, o zradě i o smrti.
Svědomí a zbabělost, to je ve skutečnosti jedno a totéž...
Po nadšení z předchozích děl jsem zklamaná. Nejspíš jsme si s Dorianem Grayem do oka zrovna nepadli...
Každičký prchající okamžik nás o něco obírá...
Duch má bezesporu delší trvání než krása. Tím také lze vysvětlit, proč se tolik namáháme být tak přehnaně vzdělaní. V tom zuřivém boji o pouhé bytí toužíme mít v sobě něco, co nepomíjí, a proto si plníme hlavu veteší a fakty a bláhově doufáme, že tak se tu udržíme...
Ponuré, tíživé, burcující, pravdivé.
Dnes může člověk přežít všechno, jenom ne smrt.