Posel
Markus Zusak
Představte si, že vám jednoho dne začnou do dopisní schránky chodit hrací karty se zašifrovanými úkoly - máte vstoupit do života úplně cizím lidem a najít způsob, jak jim pomoci v jejich nelehkém osudu. Nevíte, kdo vám karty posílá ani proč si vybral zrovna vás. Jasné je jenom to, že ví o každém vašem kroku a nenechá vás na pokoji, dokud sám nebude chtít přestat. Má vás zkrátka v hrsti. Přesně v této situaci se ocitá Ed Kennedy, devatenáctiletý taxikář, který až doposud dělil svůj čas mezi kamarády Marva, Ritchieho a Audrey (do které je beznadějně zamilovaný), věrného psa Portýra, hraní karet a svou práci, a má pocit, že se už na nic dalšího nezmůže. Ed na svých záchranných misích schytá spoustu bizarních výprasků, ale s každým úkolem roste jeho schopnost poradit si se vším sám a také vědomí, co musí udělat, aby jeho život za něco stál. Vyprávění vás upoutá situačním humorem a trefnými komentáři dospívajícího hrdiny.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , ArgoOriginální název:
I am the Messenger, 2002
více info...
Přidat komentář
Samozřejmě, když si přečtete Zlodějku knih, pak je těžké hodnotit další autorovu knihu objektivně.
Stručně řečeno, na Zlodějku knih to nemá, ale vůbec to není špatné. Ed Kennedy je boží, toho kluka i přes jeho přisprostlou mluvnici, nejde nemilovat.
Zpočátku, po řešení problému matky s dcerou, jsem se bála, jestli mám správný žánr. Naštěstí už to pak tak brutální není.
Moc se mi líbilo postupné odkrývání tajemství jeho přátel a následné vyřešení.
Překvapilo mě poselství, které autor tímto příběhem, do světa vyslal. Ale proč ne?
Sečteno a podtrženo: Velmi zajímavá kniha, která stojí za přečtení.
Jedna z nejlepších knih co jsem kdy četl. Kniha nebyla nějak extra napínavá nebo dobrodružná, ale byla krásná. Styl psaní který mě pobavil i dojal, osudy lidí, myšlenky hlavní postavy. I když se kniha točila stále kolem stejného téma, byla pořád zajimava a nenudila mě. Dávám nejvyšší hodnocení. Kniha účel splnila. Předala poselství.
Plnění poselství - paralela s životem každého člověka. Pokud jsme vnimaví... Četlo se moc dobře. Vše směřovalo k jasnému cíli...
Příběh mladíka z předměstí, který neví co se životem a karty se vzkazy mu ukážou cestu. Ačkoliv je děj poměrně prostý, příběh Vás vtáhne do každodenní rutiny taxikáře Eda a jeho starého psa. Až do konce mu budete držet palce, aby nalezl co hledá. Dobře se to četlo.
Po prečítaní Zlodejky kníh som mala veľké očakávania. Chvíľu trvalo sa začítať, ale potom ma to vtiahlo a čakala som, čo sa bude diať. Nútilo zamýšľať sa nad vecami, citmi, vidieť veci z iného pohľadu. Zaujímavá kniha, odporúčam.
(SPOILER) Zajimavy namet. Bohuzel, i kdyz se mi kniha cetla dobre a cekala jsem, jak to cele dopadne (i kdyz tak od pulky se da konec dost predvidat), tak znovu bych se k ni nevratila. Ztvarneni mi prislo takove ploche a nemohla jsem se smirit s jakousi nelogicnosti - hlavni hrdina se necha mlatit a nic s tim nedela. Plni ukoly a nnevi od koho a ani poradne nevi proc by je plnit mel. Nevim, problem jsem mela s tim tomu celemu tak nejak uverit.
Tuto knihu jsem otevřela s očekáváním, že to bude stejný styl vypravování jako ve Zlodějce knih, no vůbec mi to tedy nepřišlo. Tohle je za mě více zaměřené na příběh a atmosféru, nežli na pocity a barvitost okolí. Rozhodně mě to však velmi bavilo, děj se nezastavoval, nastával jeden zvrat za druhým a poznávat mnoho malých příběhů v jednom větším bylo poutavé. Trochu mi to připomínalo rámcovou novelu. Líbilo se mi, že Ed se musel několikrát postavit do nepříjemných situací, aby splnil své poslání. Hlavní postava tedy působila sympaticky, v ničem mi nevadil. Naopak Aundrey mě trochu štvala svou nedostupností. Ze začátku bylo sice fajn pozorovat takovou tu klukovskou upřímnou zamilovanost, ke konci mě to však už docela štvalo, že mu to stále nevycházelo. No a úplný závěr ten mě jednoduše položil, horší zakončení knihy jsem snad ještě nečetla. Neskutečně levné, odbyté, bez emocí prostě ne, akorát jsem byla naštvaná. Jinak bych knihu celkově doporučila.
,,Audrey zanedlouho řekne: ,Jsi můj nejlepší kamarád, Ede. ,Já vím. Těmahle slovama můžete chlapa klidně zabít. Bez pistole. Bez nábojů. Stačí slova a jedna holka.
Od tohoto autora už jsem četla skvělou Zlodějku knih, takže od Posla jsem měla poměrně vysoká očekávání. Na úvod uvedu, že při prvotním prolistování knihy mne překvapilo, jak nespisovně je napsaná, ale člověk si na to velmi rychle zvykne. Vždyť za vypravěče tu máme devatenáctiletého taxikáře Eda. Ten nemá žádné velké ambice, ale v průběhu knihy se setkává s lidmi různého věku a původu, kterým má nějak pomoct. Vyvíjí se též jeho vztah s přáteli a jeho přístup k životu. Jednotlivá poselství člověka donutí se zamyslet, na samém konci se nachází poselství největší a nejhezčí. Markus Zusak má dle mého opravdu unikátní a zajímavý styl. Určitě kniha stojící za přečtení.
(SPOILER)
Kniha se krásně čte. A skoro na každé stránce je ukryto nějaké poselství, o kterém pak člověk může dlouho přemýšlet.
Řekla bych že konec by byl lepší, kdyby zůstalo záhadou kdo je za posílání karet.
Já ty jeho knihy prostě miluji! Chce se mi napsat a jeho češtinu. Doufám, že i v originále je jeho jazyk tak poetický, vtipný a sarkastický. Miluji jeho outsidery, jejich boj za uznání a tak. I po dočtení hrdiny potkávám a myslím na ně, nechce se mi s nimi loučit.
Líbila se mi myšlenka knihy, ale počáteční nadšení vystřídala po chvíli nerozhodnost, zda se mi to vůbec líbí nebo ne. S první kartou přišlo napětí a očekávání, ale pak už mi to tak dobré nepřipadalo. Začalo mi to připadat lehce utahané a jakoby se děly situace pořád stejně dokola. Možná by bylo lepší, kdyby to bylo kratší. Ed je sice sympaťák, ale trošku jsem bojovala se stylem, jakým je kniha napsaná. Sice se mi zamlouvalo poselství, které kniha nabízí, ale přišlo mi to zbytečně rozvleklé a tak od půlky jsem se docela nudila.
Posel mně hodně překvapil a to od samého začátku. I když jsem měla pocit, že je kniha určena spíše mladším čtenářům, tak se z nás celkem brzy stali kámoši a já jsem velmi ráda a dychtivě naslouchala Edovi, tomu jak se cítí a doprovázela jej tam, kde ho karty zavedly.
Mluva i styl psaní mi naprosto vyhovoval a čtení mě fakt bavilo. Vlastně mně na začátku vůbec nenapadlo, že bych v knížce našla i docela hluboké myšlenky a přitom to není vůbec na sílu.
Ede, díky moc, hodně jsi mně přiměl popřemýšlet. Tak zase někdy čau.
Čtení to bylo příjemné, ale za mě klidně mohlo být o něco kratší. Každopádně Edovým poselstvím pro mě bylo to, že jsem díky němu dokončila Čtenářskou výzvu:)
Veľmi príjemné čítanie...... A s takým odkazom. Nepotrebujeme dostávať karty, aby sme občas len tak niekomu pomohli.
Posel nie je tým, čím sa zdá. Vôbec som netušil do čoho idem ale nakoniec ma táto kniha a jej autor príjemne prekvapili. Mladý taxikár Ed dostáva od neznámeho odosielateľa karty, na ktorých sú adresy a tým ľuďom musí nejakým spôsobom pomôcť. Príbehy ľudí sú výborne napísané, pritom úplne všedné a zo života. Hlavne posledné príbehy ma dojali. Posel sa výborne čítal a páčil sa mi aj použitý jazyk. 90%
Ani nevím proč, ale čekala jsem úplně jiný typ knihy. Což ovšem neznamená, že bych byla zklamaná, spíš naopak. Je to hodně silný příběh, který donutí člověka se zamyslet. A konec byl hodně nečekaný, byla jsem napnutá až do poslední chvíle.
Nápaditý příběh a dobře zvolený jazyk. Použitý styl částečně nespisovné, lidové řeči pěkně podbarvil atmosféru beznadějného přežívání obyvatel chudého předměstí. Co ale nevyšlo, je vyvrcholení příběhu. Místo aby děj ke konci knihy vygradoval, tak tady přišel mírný útlum a závěrečná pointa mě také moc nepřesvědčila. Jinak hodnotím román jako lepší průměr.
Markus Zusak se po Zlodějce knih a teď i po Poslovi stává jedním z mých nejoblíbenějších autorů. Ne, že by byly jeho knížky něčím extra výjimečným, ale je to hlavně jeho jazyk, způsob, jakým píše (protože kdybych byl spisovatel, tak bych psal přesně takhle, hehe :-). Má prostě dar psát neskutečně poutavě, zábavně, smutně a vesele zároveň. A to někdy, spolu s nosným nápadem, stačí k tomu, aby se jeho díla stala nezapomenutelnými, něčím, k čemu se budu kdykoliv rád vracet. Posel je opět naplněn neskutečně pozitivní energií, byť je jeho děj svým způsobem vlastně hrozně smutnej (stejný případ jako u Zlodějky knih). A hlavní hrdina, Ed Kennedy, aspiruje na největšího literárního sympaťáka ever. A když se tu v závěru píše o mé milované Audrey Hepburn, nemám daleko k tomu označit Posla k tomu nejlepšímu, co jsem zatím četl... A i tady z úplně poslední věty v knížce příjemně zamrazí.
Ačkoliv jsem si tuhle knihu vybrala pouze kvůli čtenářské výzvě, nebyla jsem vůbec zklamaná. Obecně vzato australské autory moc nemusím, ale tato kniha byla výborně napsaná. Obsahuje špetku tajemna a vy do poslední chvíle netušíte jak kniha dopadne a to miluji. Doporučuji všem co milují tajemno a napínavé příběhy.
Štítky knihy
přátelství humor australská literatura karty anonymní dopisy
Autorovy další knížky
2009 | Zlodějka knih |
2012 | Posel |
2019 | Clayův most |
2014 | Roky pod psa |
2015 | Smečka rváčů |
Tohle byla mimořádná kniha. Dostal jsem se k ní úplně náhodně, protože mi chyběla poslední kniha do ČV - 9. Kniha autora z žebříčku 50 právě nejčtenějších knih na DK no a když jsem prohlížel žebříček tak tam byla na 32 pozici Zlodějka knih od Markuse Zusaka (už jsem četl a moc se mi líbila) - takže jsem se podíval na jiné autorovy knihy a Posel mi vyloženě padl do oka a byla to skvělá volba.
Nádherný, mimořádně laskavý a poeticky zabarvený příběh, jednoznačně musím říct, že kniha byla velmi čtivá a pro mě plná spousty vtipných situací o obyčejných každodenních věcech a prostých lidských interakcích, které často přehlížíme, nevidíme a které nás mnohdy k naší škodě tragicky míjejí.
Štěstí a radost máme nadosah a přesto je to pro nás tak zoufale nedostupné, protože se příliš zaměřujeme jen sami na sebe. Tahle knížka je skvělým ukazatelem, že když člověk otevře oči a jen trošku začne vnímat lidi kolem, když se začneme porozhlížet okolo sebe a pokusíme se o trochu empatie, o takové nějaké vystoupení z komfortní zóny a naší ulity bezpečí, pak každodenní rutinní stereotypy a šedý život se může proměnit v úžasné dobrodružství plné nevšedních okamžiků krásy a blaženosti.
Zkrátka tato kniha POSEL je mimořádná nádhera a něco co by si měl rozhodně přečíst každý - možná je to někdy takové naivní a není to pro všechny, ale mě osobně tato kniha nadchla a moc potěšila.
„To všechno jsem ti způsobil. Udělal jsem z tebe ne úplně schopného taxikáře a přiměl jsem tě provést všechny věci, o kterých sis myslel, že bys je nedokázal.“ Stojíme a zíráme. Čekáme na další slova. „A proč?“ Zarazí se, ale neustoupí. „Udělal jsem to, protože ty jsi ztělesněním obyčejnosti, Ede.“ Podívá se na mě vážně. „A jestli se kluk jako ty dokáže sebrat a udělat, co jsi udělal pro všechny ty lidi, tak potom je toho možná schopen každý. Každý třeba dokáže žít za hranicemi svých schopností.“