Posel
Markus Zusak
Představte si, že vám jednoho dne začnou do dopisní schránky chodit hrací karty se zašifrovanými úkoly – máte vstoupit do života úplně cizím lidem a najít způsob, jak jim pomoci v jejich nelehkém osudu. Nevíte, kdo vám karty posílá ani proč si vybral zrovna vás. Jasné je jenom to, že ví o každém vašem kroku a nenechá vás na pokoji, dokud sám nebude chtít přestat. Má vás zkrátka v hrsti. Přesně v této situaci se ocitá Ed Kennedy, devatenáctiletý taxikář, který až doposud dělil svůj čas mezi kamarády Marva, Ritchieho a Audrey (do které je beznadějně zamilovaný), věrného psa Portýra, hraní karet a svou práci, a má pocit, že se už na nic dalšího nezmůže. Ed na svých záchranných misích schytá spoustu bizarních výprasků, ale s každým úkolem roste jeho schopnost poradit si se vším sám a také vědomí, co musí udělat, aby jeho život za něco stál. Vyprávění vás upoutá situačním humorem a trefnými komentáři dospívajícího hrdiny. Dotisk v roce 2016... celý text
Přidat komentář
Ďalšia vydarená kniha od autora. Číta sa ľahko, je napínavá a zaujímavá. Na mňa zapôsobila, a hneď po prečítaní som mala chuť niekomu pomôcť :) Podľa mňa by sa oplatilo aj filmové spracovanie.
Kniha vypráví velmi čtivě. Oceňuji originální a velmi zajímavé téma, které nutí k zamyšlení. Přesto ve mně nezanechala velkou odezvu (jako například u Zlodějky knih, se kterou jsem i spala) a kniha se občas táhla. Přesto všechno si myslím, že ztráta času to nebyla a ke knížce se ještě v budoucnu vrátím.
Kniha se mi četla velice dobře. Šla bych víc do hloubky u hlavních postav - Edovo kamarádů, alespoň Audrey bych dala větší prostor. Závěr mi taky přišel trošku ochuzený, strašně rychle vyřešená zápletka. Celkově ale super námět, nespisovný jazyk mi nevadil, naopak to dotváří charakter hlavního hrdiny.
Kniha se mi celkově líbila. Zajímavý námět knihy.
Z knihy jsem si jako čtenář odnesl to, že bychom si měli vzájemně pomáhat, ať už se jedná o naše nejbližší okolí, anebo o kamarády, přátele apod. Neměli bychom být lhostejní, pasivní, a pokud můžeme pomoci v rámci našich možností, je fajn to udělat. Můžeme např. někomu poradit, říci člověku otevřeně, jak to vidíme my, samozřejmě je důležité, abychom nikoho neurazili. I maličkost a správné nasměrování ("nakopnutí") může člověku hodně pomoc a dotyčný člověk nám bude vděčný.
Styl psaní u této knihy je obdobný jako u knih, které jsem četl v minulosti. V knize se vyskytuje humor, lidskost, myšlenky, občas padne nějaký vulgarismus. Neoslovil mne třeba fotbalový zápas, ale to je můj problém, poněvadž mne fotbal nebaví. :)
Skvělé, úžasné, parádní.
Moc se mi líbí, jak si autor hraje se slovy.
Chvilku mi trvalo zvyknout si na styl psaní (nespisovné vyjadřování), ale jsem ráda, že jsem vydržela. Moc se mi líbí poselství této knihy. To, že se člověk nikdy nesmí spokojit, chtít více a že stačí ke štěstí mnohdy velmi málo... Stačí zmrzlina nebo písnička na verandě...
Pro mne velké obrovské plus. Určitě jsem nečetla naposledy.
Achjo, co napsat.. tři hvězdy, moje nejhorší hodnocení vůbec. Dočetla jsem jí včera (po dlouhých čtyřech týdnech co jsem se do ní vyloženě nutila) a nechala jsem si čas na rozmyšlenou, ale musím říct, že kniha mě jednoznačně zklamala. Sáhla jsem po ní po přečtení Zlodějky (má nejoblíbenější kniha), věděla jsem, že je jiná a byla jsem na to připravená, ale i přes to.. bylo to laciné, ledabylé, jednoduché. Chápu, že to byl záměr, že to vyprávěl 19 letý kluk, ale stejně! To co se tam dělo, mě to prostě nezasáhlo, neuvěřila jsem tomu. Je mi líto :-(
Dlouho jsem nevěděla, co si o knize pomyslet. Někdy jsem se smála, někdy brečela. Není perfektní, je ale krásná.
Poté, co jsem přečetla Zlodějku knih, jsem se dozvěděla, že existuje i Posel. I Posla jsem přečetla jedním dechem. Přijde mi, že většina autorů má svůj specifický styl psaní. Mě však přijde, že Zlodějka knih a Posel by nemohli být odlišnější. Jiný styl psaní, zcela jiné téma, pohled a situaci, psychologie postav... Přesto mě bavily obě knížky. Nerada je srovnávám, protože se opravdu zdá, že jde o knihy od jiných spisovatelů. Určitě bych ale Posla ke čtení doporučila. Krásná oddechovka, na jejímž konci je třeba se trochu zamyslet.
Krásná kniha, která čtenáře může motivovat k tomu, aby vyšli ven a někomu pomohli. Stačí akorát nějaké popíchnutí. Třeba v podobě karty ve schránce... nebo knihy samotné. Nepatrnou vadou na kráse může být celkem nejasná pointa, ale je to skutečně detail.
P omoc.
O hľaduplnosť.
S pása.
O beta.
L áska.
...aj toto sú niektoré z posolstiev tejto knihy, ktorých odosieľateľom je sám život.
Posol je kniha, ktorá znovu nastavuje zrkadlo nášmu svedomiu.
Posol je kniha, ktorá je veselá aj smutná, bolestná aj radostná.
Posol je kniha, ktorá nám ukazuje cestu, akou máme ísť.
Posol je kniha, ktorá nie je prvoplánová, tak ako sám život.
Posol je kniha, ktorú odporúčam prečítať.
Přečetla jsem několik stránek a řekla si, že tohle tedy opravdu ne. Nespisovná čeština v psané formě, to ale opravdu ne. Ale pak to přišlo. Najednou jsem se nechala vtáhnout do děje a ani nevím, jestli autor začal psát spisovně. Bylo mi to jedno nebo jsem to nevnímala? Příběh je krásný. Smála jsem se i potají utírala slzy.
Neumím si představit, že by tento skvost četl žák 6. třídy. Možná deváťáci by pochopili, ale nebylo by jich mnoho. Takže bych s tou "cílovou skupinou" byla opatrnější.
Krásná kniha. Zajímavý, tajuplný děj se zvraty, příjemné postavy. Markus Zusak mě uchvátil už jednou se Zlodějkou knih a teď se mu to povedlo znovu s Poslem. Avšak obě knihy jsou úplně rozdílné, takže porovnávat je nejde. Ale obě ve mě zanechaly stejný pocit, kdy prostě nemám slov.
Co se mi líbilo nejvíce na této knize, byla ta poselství. Každá byla jiná, ale zároveň svým způsobem stejně silná. Ale nejlepší na tom všem je ta myšlenka, že to svede i "obyčejný" člověk.
Kniha Posel je vlastně sama poselstvím.
Nechápu dnešní módu toho, jak se v knihách už i PÍŠE (nejen mluví!!!!!) jak u dementů.. ¨
Absolutně se to nedalo číst, jsem zvyklá na spisovnou češtinu a nehodlám svůj návyk měnit, protože do knih prostě patří pravopis (nemluvím teď o přímé řeči). Autor se tím jen shazuje na úroveň "fejsbůkových pisálků" ...
Úplně obyčejný kus papíru ležící na stole a k jakému skvostu mě dovedl!
Pro mě to byla knížka, kdy jsem si alespoň na chvíli připadala, že v tom nejsem sama, že je normální, občas nevědět, co od života chtít, hledat se a být za "ňoumu ". Ed si mě získal, protože byl obyčejný, pardon, měli jsme si to myslet podle jeho práce a využití volného času. Přitom to vůbec nebyla pravda. Líbí se mi tito "obyčejní " lidé, protože mě pokaždé překvapí svou laskavostí a vůbec nezáleží, jaké mají vzdělání nebo kde pracují. Věřte mi, sem tam se najde někdo, kdo Vás ocenění a v duchu obdivuje! :-)
Když jsem Posla otevřela a přečela prvních pár vět, zarazila jsem se, protože nespisovná čeština vážně není můj šálek kávy. Ale po pár desítkách stránek jsem si zvykla a vyřešila svůj jediný problém s knížkou. Protože tento román je nádherný. Měl vše; zajímavou zápletku, okamžiky kde se mi tajil dech i momenty, kdy mě kniha donutila ke smíchu. Postavy jsem si zamilovala a prožívala knihu s nimi.
A to je to nejlepší, co vám kniha může dát.
Silná kniha, plná lasky a dobra, ktorá ma neskutočne zasiahla. A nie len pre to, že v Edovy vidím tak trochu seba. treba žiť svoj život na plno a nepremárniť ani sekundu!
Asi nejlepší kniha, co jsem za poslední dobu četla. Četla se úplně sama, líbil se mi nápad a to, jak postavy v průběhu děje dospěli. Konec jsem sice musela přečíst vícekrát a pořád mi vše není jasné, ale jinak pecka. :)
Autorovy další knížky
2009 | Zlodějka knih |
2012 | Posel |
2019 | Clayův most |
2014 | Roky pod psa |
2015 | Smečka rváčů |
Sice mě varovali, že je to blbost, ale já jsem ráda, že jsem mohla být součástí všech poseltví.
Vřele doporučuji