Poselství kamene
Arsenij Tarkovskij
Výbor z díla sovět. básníka, jehož poezie vážně a citlivě odráží problémy současného člověka.
Přidat komentář
24.12.2021
Výborná sbírka otce Andreje Tarkovského. Nejsilnější jsou ty básně z dětství a mládí, které v sobě kombinují jak zastřenou syrovost doby tak melancholickou zasněnost. V těch básních je něco dalekého, ale přitom i něco takřka domáckého až intimního. Výborně to vystihl Andrej ve filmu Zrcadlo, kde jedna z básní Arsenije zazní na pozadí záběru chalupy, obyčejných věcí jako je židle a stůl a hořící stodoly v dešti. Tekutá jako voda, ale i horečná, taková je poezie Arsenije Tarkovského. Doporučuji.
Omrzela mne slova, slova, slova,
už nejsem schopen vyhlašovat znova
právo na moudrou řeč, když v noci na dvoře
drkotá listí ve větvích jak mladá vdova.
Už ani se sluchem snad nejsem zadobře,
když noční vdovská řeč je nejasná mi.
Je pouto mezi námi. Není pouto mezi námi.
Když zešílelé stromy utvrzují jen,
že po krk v rose tělo mé se plouhá,
pak nemám větší důkaz, než je sten.