Poselství z věčnosti
Marlo Morgan
Autorka bestselleru Poselství od protinožců Marlo Morganová přichází s další knihou z australské divočiny s názvem Poselství z věčnosti. Marlo Morganová je americké lékařka propagující alternativní medicínu. Tentokrát nepopisuje své vlastní zkušenosti, ale život domorodých dvojčat Beatrice a Geoffa. Děti jsou odtrženy od svých rodičů a kmene, musí se vyrovnat s drsnou realitou života v anglo-americké společnosti. Marlo Morganová vypráví s nesmírným zaujetím příběh domorodých dětí, které misionáři odvezou z jejich přirozeného prostředí od matky a rodiny do města a umístí do sirotčince. Zde mají získat křesťanskou výchovu a solidní vzdělání. Skutečnost je však jiná, chlapec Geoff posléze vyrůstá na ovčí farmě, nikdo se mu nevěnuje a nedokáže se začlenit do společnosti. Stane se alkoholikem a je odsouzen do vězení. Jeho sestra Beatrice ze sirotčince uteče a přidá se ke skupině potulných domorodců. Ty pak opouští a bojuje za práva domorodcům rozpolcená mezi dva světy, bílý a barevný. Podaří se jí nakonec zachránit bratra? KRITIKA: Perthská Dumbartung Aboriginal Corporation upozorňovala na nesrovnalosti mezi věcmi popisovanými v knize a realitou. Došla k závěru, že je dílo smyšlené a že její učení postrádá důvěryhodnost. Podle jejich slov je pro Austrálce hluboce urážlivé, že běloška vydělává peníze za dezinterpretaci jejich kultury pro vlastní reklamu a zisk. Vyjádřili svůj hněv nad tím, že autorčino falešné poselství je naivním euroamerickým trhem přijímáno jako fakt a byli nesmírně znepokojeni tím, jaké dlohodobé následky to pro jejich kulturu bude mít. V roce 1996 skupina Aboriginských starších, vážně znepokojených následky knihy, dostala grant na cestu do USA a ke konfrontaci autorky, s cílem znemožnit hollywoodizaci jejího díla. Autorka veřejně přiznala, že její kniha je falzifikát, ale tomuto faktu se dostalo v USA jen malé publicity. Původní Australané jsou velmi rozezleni tím, že kniha je stále propagována a široce prodávána, protože čtenáři dává falešný obrázek jejich tradiční kultury a jejich současné politické a sociální situace, což velmi poškozuje jejich až příliš reálný boj za přežití.... celý text
Literatura světová Romány Filozofie
Vydáno: 1998 , PráhOriginální název:
Message from Forever, 1998
více info...
Přidat komentář
Myslím, že když nebudete čekat pokračování Poselství od protinožců (jako já), nebudete zklamaní. Tato kniha je však o dost drsnější, než první, nicméně (ač jiným způsobem) také výborná.
Druhá kniha této autorky je opravdu jiná. Myslím si, že spousta lidí (včetně mě) čekalo na další "cestopis" po světě domorodců. A ono ejhle, je to prostě a jednoduše román. Ale za mě povedený román, který si trochu obrousil hrany o zamyšlení nad světem, náboženstvím, spiritualitou.. Líbí se mi, že je to román o tom, že hodnoty jakékoliv víry mají pár stěžejních bodů, které jsou vlastně pro všechny společné tak nějak přirozeně. Takže pokud chcete román s trochou filozofie a spirituality, jste na správných stránkách správné knihy.
(SPOILER)
Kromě jiných mouder, kterých je v knize velmi mnoho bych chtěla vyzdvihnout toto:
SPOILER
Hudba a smích jsou lékem pro tělo i duši.
Změň odsouzení na pozorování. Nemusíme hned odpouštět. Musíme jen mít víc pochopení.
Mám pocit, že jsem četl jinou knihu než ostatní komentující. Dočíst knihu pro mě byla zkouška silné vůle - zvládl jsem to, ale radost to pro mě nebyla.
Skvělá kniha. Přečetla jsem od autorky obě a ráda se k nim vrací. Hodně podnětů k zamyšlení.
Knížka se mi líbila bez ohledu na pravdivost příběhu. Kdo v ní chce najít ponaučení, najde ho.
Vcelku mne ani nezajímá, zda je tato kniha (stejně jako první díl) někým označována jako výmysl. Myslím, že mnoha čtenářům nejde ani tak o fakta, jako spíše o příběh a ten je zde poutavý a silný. Kniha se mi líbila, ale první díl mne pohltil více.
Je pro mě neuvěřitelné kolik naivních čtenářů téhle falzifikátorce skočilo na špek.
Už první kniha vydaná v roce 1990 vzbudila u OPRAVDOVÝCH australských aboridžinců vlnu rozhořčení za to, že pí Morganová vydělává peníze za dezinterpretaci jejich kultury pro vlastní reklamu a zisk. Vyjádřili svůj hněv nad tím, že autorčino falešné poselství je naivním euroamerickým trhem přijímáno jako fakt a byli nesmírně znepokojeni tím, jaké dlohodobé následky to pro jejich kulturu bude mít.
V roce 1996 skupina Aboriginských starších, vážně znepokojených důsledkem knihy, dostala grant na cestu do USA a ke konfrontaci autorky, s cílem znemožnit hollywoodizaci jejího díla. Autorka VEŘEJNĚ PŘIZNALA, že její kniha je FALZIFIKÁT, ale tomuto faktu se dostalo v USA jen malé publicity!!
Sečteno podtrženo, autorka si si šest let mastila kapsu lhaním o svých zážitcích z divočiny, samotnými aboridžinci byla donucena přiznat, že její první kniha je výmysl, a přesto měla tu drzost dva roky po tomto odhalení napsat další výmysl, tedy Poselství z věčnosti, protože se to (pro ni) naštěstí nerozkřiklo a mohla vydělávat vesele dál...
*V komentáři cituji pár vět přímo z ang. wikipedie
Nevím čím to bylo, snad špatným překladem? Ale občas jsem to horko těžkou louskala. Naštěstí umím číst mezi řádky a tak mě špatná psaná forma neodradila od dalšího čtení. To poselství je totiž krásné a já doufám, že se naplní :)
Silný příběh stejně jako první část Poselství od protinožců. První dil mě ale zaujal více...
Na rozdiel od prvého dielu, Poselství z věčnosti polovicu deja venuje priblíženiu cirkevnému a misionárskemu teroru, z ktorého som nedokázal ostať s chladnou hlavou, a určite by som nikdy tieto veci neriešil tak, ako títo aboriginci. Zväčša je čítanie o ich jednoduchom a pritom zložitom živote fascinujúce a inšpiratívne, vyvoláva pocit čistoty a pokoja, presný opak depresie, stresu, zhonu a zloby, čo prináša chaos civilizácie. Paradoxne s niektorými názormi týchto Skutočných Ľudí sa stopercentne nestotožňujem, pripadajú mi ako z najšialenejších odnoží hnutia New Age, napríklad "Miluj toho kto na teba mieri zbraňou, lebo Duch Večnosti zariadil, že ten človek to tak považuje za správne a ty ho musíš milovať a nie ho za to odsudzovať...", proste to neprijmem nikdy, ani sa o to nebudem snažiť. Posolstvo vo mne ale určite niečo zanechalo, prehodnocujem hodnoty a priority, zbavujem sa materiálnych vecí, ktoré nepotrebujem.
Příběh dvou domorodých dětí, které jsou hned po narození odebrány matce a dány na převýchovu bílým obyvatelům Austrálie.
Knížka se mi líbila daleko více než první díl, kromě poučení je v ní i silný příběh.
Je mi jedno, jestli je to pravda nebo ne, četla jsem ji jako beletrii. Spousta zajímavých myšlenek a způsob života australských domorodců, předávání myšlenek, vztah k přírodě. Taková přirozeně motivační kniha.