Poslední
Alexandra Oliva
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/323623/bmid_posledni-ZBU-323623.jpg
3
620
620
Chtěla zažít dobrodružství. Nikdy by ji nenapadlo, jak daleko všechno zajde… Začalo to jako televizní reality show, nazvaná příznačně Ve tmě. Dvanáct účastníků vysadili v hlubokých lesích a vystavili podmínkám, které měly prověřit jejich sílu, odolnost, vytrvalost. Izolovaní od vnějšího světa netuší, že v něm došlo k něčemu strašlivému...... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2017 , Knižní klubOriginální název:
The Last One, 2016
více info...
Přidat komentář
Ze začátku to vypadalo jako nudná kniha, ale stačilo se kousek začíst a zbylé dvě třetiny knihy přečtené na jeden zátah.
Naštěstí jsem si recenze nečetla. Kniha byla super, mám ráda, když se střídají kapitoly dějově, dohromady mi to vytvoří celistvý obraz.
Ne, tohle se prostě moc nepovedlo... Přitom námět byl super, ale jinak to bylo nudné, nezáživné, strašně mi tam vadilo vkládání "komentářů" od sledujících.. Dočetla jsem jen ze zvědavosti, ale musela jsem se přemáhat.
anotace mě hodně navnadila, bohužel má očekávání nebyla ani zdaleka naplněna. nejsem příznivcem postapa, sci-fi ani ničeho podobného, v čemž asi tkví hlavní kámen úrazu
Páčilo sa mi, ako jednoducho sa kniha dala čítať, oddychovka napriek relatívne smutnému námetu... Záver trochu ako keby nedomyslený a narýchlo vypotený, ale celkový dojem mi to nepokazilo, k tejto knihe sa určite ešte vrátim, minimálne z toho princípu, že milujem postapo. :-)
Kniha mě od začátku hrozne bavila, a to všechny linie. Velmi zajimavy namet. Moc hezky psané, všechno jsem si dokázala presne představit a četlo se to samo. Jen konec za me nic moc.
Dobře zpracované a slušně napsané dobrodružství z postpandemického světa. Bavily mě hrátky s pamětí, kdy její selektivnost lze připsat na vrub prožitým traumatům. Není pak lepší si skutečnost trochu přibarvit než čelit hrozivé a bezútěšné realitě? Kniha má i své jednoznačné vyústění, bez volných konců, což v tomto žánru tak časté není. Bavili mě nakonec i obě dějové linie, jak popis reality show, tak následků pandemie.
Velmi dobré, zajímavý námět, místy malinko rozvleklé, celkem dobře zvládnutý konec.
Pecka! Krásná kniha. Zajímavý námět a skvělé zpracování. Přečteno jedním dechem a doporučuji přečíst!
Autorka Alexandra Oliva má potenciál. Její knížky jsou zvláštní, originální a baví. Tahle mě taky zaujala a dočetla jsem ji jedním dechem. Trochu jsem měla problém s hlavní hrdinkou, která mi byla těžce nesympatická, přitom nic tak strašného neprovedla, ale její charakter mi vůbec neseděl a nejradši bych jí chvílemi dala pěstí. Námět byl fajn, umím si to představit ve filmové podobě.
Poslední se pyšní zajímavým námětem a netradičním zpracováním. Nečekejte ani akci, ani krveprolití či nějaké větší napětí. Kniha se zabývá hlavně psychologií postav, a to za mě autorka zvládla bravurně. Ve výsledku si řeknete, že se toho v příběhu zase tak moc neděje, ale přesto se nebudete moci odtrhnout, alespoň u mě to tak bylo.
65 procent cože!! Tohle bylo naprosto perfektní postapo dílo. Originální, svižné, zábavné, ne moc dlouhé... Atmosféra zde byla skvělá, stejně jako postavy.
Mně se kniha moc líbila, hodně jsem o ní a u ní přemýšlela o světě kolem nás.
Jak moc nemocní a šílení už jsme i bez epidemie.
Na podobné reality show se nedívám, nechápu, proč tam holky neustále běhají jen ve spodním prádle či plavkách ( před přírodou, živly , hmyzem, jedem, zimou... vás to moc neochrání), jak to, že jsou namalované, kde berou a perou spodní prádlo, co je nutí lézt do nepohody...
Zde byl velmi zajímavý pohled do zákulisí natáčení, všechno je na efekt, všechno je manipulace, předem promyšlený kalkul, a jediné měřítko čehokoliv je SLEDOVANOST.
Na to, jak je autorka mladá, má výborně propracovanou psychologii postav. Také práci se stresem a mozek obecně, Jak vytěsňujeme věci, obranné mechanismy.
Hlavní hrdince jsem fandila, jen jsem třeba nechápala, proč si nenechala botu, byť děravou, a nekoukala aspoň přes jednu čočku ( člověk je doma v teplých ponožkách pod peřinou a čajem v ruce vždycky hrozně chytrý ), a vždy když objevila obchod s něčím zajímavým, měla jsem radost s ní. Neustále jsem se o ni bála, že ji někdo znásilní a sežere.
A taky se bojím, že by se podobný scénář brzy mohl stát realitou, a týkat se to každého z nás....
"Nemusíte mi dávat výzvy, stačí jen nejistota, tma a samota"
Za mě kniha byla celkem super. Napětí tam bylo zhruba hned od začátku, až do konce. Kniha je rozdělená do dvou fází, které se mezi sebou prolínají. První fáze je ta, kde jsou všichni soutěžící a snaží se vyhrát milion dolarů (úkoly byly něco podobného jako ve známé Reality show „Kdo přežije ... ”). A druhá fáze příběhu se týkala už samotné hlavní hrdinky, která se snaží přežít v postapokalyptické společnosti. Jediný, za co ubírám *, tak to je to, že hlavní hrdinka je hrozně naivní, hysterická, tvrdohlavá a nic si nenechá vysvětlit. A dále ubírám za to, že je tam hodně postav, které nejsou moc dobře popsané a mají přezdívky a později jména, která k těm přezdívkam nejsou dána, ale musíte hodně pečlivě číst, abyste přišli na to, kdo je kdo. No a konec byl též takový, že to mohlo skončit jinak (připadal mi otevřený), ale možná se pletu a mělo to skončit tak, že opravdu je vše "ztraceno".
Je to moje první postapokalyptická knížka a i když tyto knihy s tímhle žánrem opravdu nemusím, tak si myslím, že knížka je fajn. Stojí za to, si ji přečíst.
Knihu jsem otvírala s obavou, co mě čeká, když jsem četla hodnocení... Nakonec jsem byla mile překvapena a až do poslední chvíle napnutá, jak to dopadne. No, nechte se překvapit.
Dlouhý, nudný , moc akce tam nebylo. Přitom námět super. Mám pocit ze jsem viděl něco hodně podobného z filmovaný.
Vděčný námět, výborný nápad, slušné napětí. Ale co ta hlavní hrdinka? Autorka nás neustále přesvědčuje, jak je skvělá, jak jí mají okamžitě všichni rádi, mně to ale vychází jinak. Zoo se dostává povážlivě často na pokraj hysterie, neustále něčeho lituje, většinou sama sebe, její jednání je k naštvání nelogické a stále dokola omílaný popis jejích duševních pochodů zpomaluje celou druhou polovinu knihy až ke kritické mezi, při níž jsem uvažoval o kolonce „nedočteno“. Nakonec jsem s hlavou v dlaních dočetl, ale byla to moje první a také poslední Oliva. Prostě Poslední.
65 % (zatím 540 hodnotících, jejich průměr se shoduje s mým).
Poslední
Nezáživné, zdlouhavé, vůbec mě nebavilo - nedočetla.