Poslední
Alexandra Oliva
Chtěla zažít dobrodružství. Nikdy by ji nenapadlo, jak daleko všechno zajde… Začalo to jako televizní reality show, nazvaná příznačně Ve tmě. Dvanáct účastníků vysadili v hlubokých lesích a vystavili podmínkám, které měly prověřit jejich sílu, odolnost, vytrvalost. Izolovaní od vnějšího světa netuší, že v něm došlo k něčemu strašlivému. Jakékoli projevy zkázy chápou coby součást hry, zinscenovanou zkoušku. Všude je přece sledují kamery, odposlouchávají mikrofony. Alespoň tak tomu všichni věří, včetně mladé ženy přezdívané Zoo, jedné z favoritek soutěže. Zoo chce obstát, tvrdošíjně jde za svým cílem. Ale realita se děsivě a nenávratně změnila. Tady už nejde o vítězství, ale o přežití… a nejen její.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2017 , Knižní klubOriginální název:
The Last One, 2016
více info...
Přidat komentář
Možná se mi kniha nečetla dobře proto, ze nejsem dusi dobrodruh, takže mi nebyla obsahové blízká a nedokázala jsem si spoustu z těch situaci představit a přenést na sebe.
Škoda.
Reality show jsou fenoménem dnešní doby a ty založené na přežití táhnou nejvíc. Největší napětí jsem si užila hned na začátku - přiřadit ke všem postavám jména a k tomu ještě přezdívky byl oříšek... Příběh sám pak moc dramaticky nepůsobil a to by taková reality show měla. Sledujeme hlavní hrdinku jak jde a jde... stále za svým cílem a přes všechny hrůzy kolem necítí strach. Neuvěřitelně dlouho všechno považuje za součást hry.
Téma je lákavé, příběh je celkem čtivý, ale zpracování mohlo být lepší. Hodnotím jako průměr.
Kniha byla silná v myšlence. Žena netuší že její okolí již není fikcí, (ikdyž podle mého mínění si to nechce přiznat). A obvzlášť silná je scéna kdy vše zjišťuje. 77%
Kniha nemá zrovna nejlepší hodnocení a já ji kvůli tomu dost dlouho odkládala. Ale nějakým záhadným způsobem mě přitahovala, tak jsem si jí konečně vypůjčila. A udělala jsem dobře.
Reality show se odehrává v lesích, kde se soutěžící nakonec rozdělí. Hlavní hrdinka tak neví, že to, co ji potkává, není dílo scénáristů, ale děsivá skutečnost. Příběh mi trošku připomínal mou oblíbenou Cestu.
Jak popsat knihu Poslední a jak ji ohodnotit? Měl jsem hodně velký problém s pasážemi popisů jednotlivých úkolů ze soutěže. Miluji sledování pořadů typu Survivor, ale číst to? To asi ne. Naopak pasáže, kde byla hrdinka sama a prožívala svůj vnitřní boj byly daleko lepší. Také oceňuji fórové diskuze. Nápad jako takový byl zajímavý, ale to zpracování mi prostě moc nesedlo. Posledních 50 stran super, ale na to, že jsem se většinově do knihy nutil to nestačilo.
I pres ne kladne hodnoceni jsem si ji koupila. Nelituji. Souhlasim, ze orientace meti postavami byla obcas orisek. Kazdopadne hlubsi zamysleni v co vlastne verit, co je skutecnost a co hra, me nutilo cist dal. Obcas jsem opravdu pochybovala. Cekala jsem hlubsi zapletku mezi Zoo a Stoparem, skoda.
Tak za bestseller bych to neoznačila,ale kniha to byla fakt dobrá! Zpočátku jsem byla rozpolcená, říkala jsem si, že když znám pointu, tak mě už nic nemůže překvapit. Spletla jsem se. Nakonec jsem se nedokázala odtrhnout. A i když jsem s hlavní hrdinkou rozhodně nesouznela, stejně jsem jí držela palce. Takže já doporučuji.
Mě se navzdory mnoha nepříliš nadšeným komentářům kniha líbila. Je pravda, že byl ze začátku problém v orientaci, která postava je která, ale to se po chvíli čtení poddá.. Pro ty, co mají rádi postapokalyptické téma, je kniha jistě plnohodnotným zástupcem co sbírky :-)
Námět dobrý, mnoho postav - velmi chaotické, někde jsem se až dokonce ztrácela, že jsem musela listovat zpátky - za mě nuda.
Z knihy mám rozporuplné pocity. Nápad nebyl špatný, ale v určitých částech byla kniha nudná, nezáživná, někde jsem se i ztrácela v ději. Střídaly se dvě dějové linie a příliš mnoho postav, bylo to pro mě dost chaotické.
Zvažovala jsem 3* nebo 4*. Problém spočívá v tom, že kniha je v první třetině nudná, nezáživná, špatně čtivá. Příliš mnoho postav (jednou pojmenované pravým jménem, jednou přezdívkou) - takže text poté působí poněkud chaoticky a neorganizovaně. Kapitola přítomnost x minulost ve střídavé fázi je sice poměrně častý druh psaní, ale autorka se vůbec neobtěžovala čtenáři naznačit, že se kapitoly časově střídají (například nadpisem). Takže chvilku trvá než člověku tato skutečnost dojde. Přibližně po 50 stránkách jsem měla chuť knihu zahodit s tím, že to nemá cenu (to se mi opravdu moc často nestává). Nakonec jsem vydržela, ale děj se rozeběhl až někdy v polovině knihy, konec už byl záživnější.
Takže doporučuji, pokud dokážete přetrpět první třetinu, která je opravdu tragicky nudná a chaotická.
Tuhle knížku jsem měla v PDF v mobilu, jako takovou pojistku, když někde zůstanu trčet a nemám u sebe žádné papírové čtení. Pasáže týkající se soutěže mě moc nebavily, když pak soutěž "skončila", tak mě mrzelo, že brzy skončila i kniha. Nápad to byl super, ale dalo by se z toho "vytřískat" víc :)
A mně se to líbilo. Knihy tohoto žánru nečtu, ale příjemna změna, bavilo mě to, námět super. Střídání děju/času příběh oživil, bez něj by to byla nuda. Zajímavé (a otázka vkusu zda i zdařilé), jak autorka dokázala skloubit misty az mrazivý příběh s ,překvapivým, koncem.
Krásně temné a nepřibarvené. Některé scény velmi syrové. Střídaní vyprávěcího stylu byl skvělý nápad. Celkově jsem nadšená, akorát ten konec - trochu víc informací by mi nevadilo.
Nutno podotknout, že jsem zprvu ke knize přistupoval s despektem, jako k nerozsáhlému dílku, vhodné k přečtení ve vlaku cestou do práce a zpět. Nálepka světový bestseller mne o tom utvrzovala, nemám rád tvrzení, že je něco "the best".
Místy reportážní styl vyprávění je to, co dává knize šťávu a neodradilo mne od dalšího čtení, stejně jako gradující děj, v němž původně se plácající hrdinka postupně prozírá, poznává, doufá..
Určitě lepší než Robinsonův ostrov a podobné realityshow trapasy.
70%
Nejsem zklamaná ani nadšená. Ze začátku jsem se nemohla vůbec začíst, zmateně napsané, pletli se mi soutěžící, musela jsem si dělat poznámky k číslům od 1 - 12 jsem napsala přezdívky k tomu přiřazovala postupně jejich pravá jména, barvu šátku, pak pořadí jak odstupovali, křížek - smrt, kolečko, že žije a někomu přibyl ke kolečku ještě křížek. Hlavní hrdinka Zoo pěkně paličatá a tvrdá a chvílemi už mě pěkně štvala, ale když jsem dočetla až nakonec, tak jsem ji zase o trochu víc chápala a možná kdyby se nechovala tak jak se chovala, tak by to nedala. Kniha jako celek vůbec špatná nebyla a i když jsem se trápila, jsem ráda, že jsem si ji přečetla.
Děsná nuda! Velice dobrý námět (který však už předvedl King v Dlouhém Pochodu, ale proč ne) ale nepříliš dobře využitý. Tím, že od začátku víte o co jde, se proste nudíte. Na konci žádný šok, je to otevřené, takže po tom, co jsem trpěla celou knihu, to nespravil ani závěr. Krom toho je tam hodně postav a je těžké si zapamatovat kdo je kdo, kdo jak vypadá už vůbec netuším. Pro fanoušky hunger games možná, ale ty jsou o 100000% lepší a zazivnejsi, zde se nic neděje.
Zajímavý námět knihy. Začátek knihy byl pro mě hrozný, nemohla jsem se začíst. Mnoho postav, střídání přítomnosti a minulosti dost obtížně rozeznatelné (nejsou nijak od sebe rozlišeny). Asi od půlky knihy už to celkem šlo, na množství postav a střídání časů si zvyknete. Konec knihy byl dobrý. Doporučuji číst těm, kdo neodloží knihu po pár stránkách a jsou trpěliví. Druhá půlka knížky byla dobrá. Takže hodnotím jako průměr, tedy 3*.