Poslední bratr
Nathacha Appanah
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/487781/bmid_posledni-bratr-5XY-487781.jpg
4
42
42
Devítiletý Rádž netuší, že je válka. Má jiné starosti – přišel o dva bratry, otec je tyran a opilec... Rádž se mu snaží klidit z očí a toulá se. Místní vězení ho přitahuje jako magnet. Co je to za tou vysokou zdí za podivné lidi? Co provedli, jsou nebezpeční? A pak se pohledem střetne s chlapcem, jako je on sám; mohl by být jeho bratrem, ale je tak jiný. Černovlasý a snědý Rádž se narodil na Mauriciu, David je židovský chlapec z Prahy s andělskými blond loknami. K jejich osudovému setkání dojde na ostrově Mauricius, kam v roce 1940 připlula loď Atlantic se zhruba 1500 židovskými utečenci ze střední Evropy, z nichž několik stovek pocházelo z bývalého Československa. Britské úřady jim z politických a taktických důvodů nepovolily zůstat v Palestině, kam se po velkých útrapách málem dostali, ale zřídily pro ně internační tábor ve starém vězení na Mauriciu. Docházelo k násilí i bezpráví, na které by se rádo zapomnělo. Zapomenout se pokusil i Rádž, ale jako sedmdesátník k sobě vzpomínku na svého posledního bratra, na Davida, pustí zpět. Nathacha Appanah kouzelným jazykem připomíná krutou, téměř neznámou součást dějin naší západní civilizace, viděnou očima dítěte.... celý text
Přidat komentář
4,5* Útlá knížka, která je velká svým obsahem. Velmi dobře vystavená knížka, která je vyprávěna stárnoucím mužem, který vzpomíná a sumarizuje svoje dětství a prožitky, které mu zůstaly na celý život. Kniha mi mimo jiné přinesla zase mně neznámé informace o přesunu židovských uprchlíků na ostrov Mauricius včetně těch z Československa. Autorka velmi mistrně čtenáři sděluji útržky, drobnosti a pomalu staví přiběh na odiv. Skvělé. Knihu k přečtení rozhodně můžu doporučit.
Nádherně a čistě napsaný příběh, ze kterého srdce bolí a pláče. To vše očima stárnoucího muže, který vypráví vzpomínky očima dítěte.
moc krásná a dojemná kniha, která mě dojímala od začátku až do konce, protože kde jsou malé děti, silné citové pouto a přátelství - to je moje. Doporučuju všem, je to výtečně vystavěná kniha.
Hezká , smutná kniha. Ano, neznámá součást našich dějin...
Pouto kamarádství, které hlavnímu hrdinovi částečně nahrazuje zemřelé bratry a i jeho bolestivá ztráta. Umím si představit tu bolest, obzvlášť se soužitím s takovým otcem, kdy domácí násilí, je na denním pořádku. O to větší hodnotu to kamarádství mělo. Musí být opravdu těžkě, poté pokračovat dál v životě, říká se, že dobré kamarádství je kolikrát víc, než láska. Věřím, že i v závěru života, vzpomínky tohoto typu moc bolí.
Na Mauricius jsem se chtěl kdysi podívat a pokud ten hřbitov opravdu existuje, udělal bych to samé, co čtenářka Deni421.
Čtu hodně, ale tato kniha bude asi už vždy patřit k mým TOP přečteným.. Kniha je psaná malým chlapcem, který vypráví svůj pravdivý příběh.
Je to psáno tak, že jsem měla pocit, jako bych byla v tom prostředí, cítila tu hlínu, to ovzduší, ten vítr..
Vůbec jsem nevěděla, že na Mauricius, resp. do věznice Beau Bessin bylo deportováno tolik Židů a dokonce Československých..
Pro mne ještě nepředstavitelné, jak někdy dětské lidské duše umějí být silné. Protože v prostředí, ve kterém malý Radž se svymi bratry vyrůstal, to je pro nás asi málo představitelné a jeho otec, to snad ani nebyl člověk. A i přesto to dítě dokáže uronit slzu při otcově skonu..
Přečtěte si, je to smutný příběh, ale prvotřídně napsaný. Mým snem je navštívit některý z tropických ostrovů.. Když to jednou bude Mauricius, dojdu na ten hřbitov a Davidovi se pokloním.
Alija, či po válce Alija Bet, označení pro ilegální migraci židů do Palestiny, později Izraele, která byla v rozporu s migračním omezením Velké Británie - mandátním správcem Palestiny (strach z povstání Arabů, kterým se příval Židů do Palestiny nelíbil). V souvislosti s touto migrací bylo dotčeno tisíce lidských osudů. Navíc v přímém spojení s Československem, protože právě od nás stovky Židů tímto způsobem migrovaly. Známé je třeba potopení lodi Patria v Haifském přístavu roku 1940, kdy vyhaslo přes 250 lidských životů, z toho mnoho Čechoslováků.
Kniha Poslední bratr nám líčí události související s jinou lodí, lodí Atlantic, na jejiž palubě plulo cca 1500, zejména Československých Židů a která nebyla do Palestiny vpuštěna. Namísto toho byla posádka donucena doplout i s pasažéry až na Mauricius, další Britskou državu, kde všechny uvěznili v tamním vězení.
Tolik k reáliím a nyní ke knize, která je od začátku do konce velice teskná a silně emotivní. Vyprávěna je očima malého chlapce, resp. retrospektivně starcem, který vzpomíná na dobu, kdy byl malý chlapec. Na dobu, kdy se shodou okolností seznámil s jiným malým chlapcem, Židem Davidem z Prahy, již téměř 5 let uvězněným ve vězení v Beau Bessin a již tak smutný děj spěje k ještě smutnějšímu závěru.
Narozdíl od podobným způsobem líčené knihy Chlapec v pruhovaném pyžamu, zde nedochází k absurdnímu a nemístnému ohýbání reality ve prospěch hloupě vymyšleného příběhu (hloupým myslím příběh v knize Chlapec v pruhovaném pyžamu, kde si autor vymyslel úplnou slátaninu a pak zneuctil Osvětim tak směšným vylíčením, až hanba), také dětské vnímání reality kolem nich zde není směšné a přehnaně až nereálně naivní, další chyba neskutečně přeceněné, již zmíněné knihy Johna Boyna.
Poslední bratr je jiná liga, tohle byla čirá krása a zároveň opravdové emoce z jejího čtení.
Kniha vhodná pro teenagery stejně jako pro seniory.
EDIT: pokud někoho víc zajímá Alija bet, chce vědět víc o tom, jak nelehké to měli Židé v Evropě po 2. Světové válce (což moc lidí neví, jelikož obecně se má za to, že koncem války pro ně vše špatné také skončilo) a s čím se potýkali ve své touze dostat se do zaslíbené země, vřele doporučuji knihu Nebe, na němž nesvítily hvězdy.
Kdo kdy slyšel o tom, že Židé prchající z Evropy ne vždy do Palestiny dojeli? A kdo by řekl, že když je nevpustí do Palestiny, zavřou je do věznice na Mauriciu? Řekla bych, že je to další informace, která se k nám ve škole nedostala. O to víc si cením knihy, která vše poví a přitom vypráví jen klukovské dobrodružství, nebo ne?
Poetické vyprávění, vzpomínky na mládí a pár okamžiků, které zapůsobily na celý život. Na mě to bylo asi až moc poetické, hodnotím jako lepší průměr 3,5*.
Poslední bratr
Kniha s krásnou obálkou láká ke čtení. A stojí opravdu za to! Moc doporučuji. Válka stále stejná, ale tady opět jinak! Vždy mě překvapí, že tenká kniha může mít tak silný obsah.