Poslední den
Robert Kvaček
Svůj poslední den prožil první československý stát 30. září 1938. Jak probíhal na rozhodujících politických místech, co podstatného mu bezprostředně předcházelo, je obsahem tohoto svazku Magnetky. Evropa netušila, že je i pro ni jedním z posledních dnů mírového dvacetiletí. Detailní znalost dokumentace československé i zahraniční umožňuje zkonstruovat historický obraz dramatu a tragédie, které měly hluboce zasáhnout do životů obětí i domnělých vítězů. Beznaděj i pokřivené naděje se smísily ke společnému prožitku, který byl ale za nedlouho posouván do reálné podoby ztěžklých důsledků. Setrvaly celá desetiletí. Hlubšího zportrétování se samozřejmě dostává hlavním aktérům, jejich myšlení, záměrům, chování, motivům. Málokdy tolik záleželo na těch, kteří rozhodovali. Málokdy byli někteří z nich postaveni do tak obtížné situace. Autor, profesor R. Kvaček, významný český historik, je předním odborníkem na dějiny první poloviny 20. století. ... celý text
Přidat komentář
Nedokážu si představit, že by se dnes, s dnešní politikou a dnešním národem dělo něco podobného. V několika málo uplynulých letech jsme se mohli přesvědčit, jak dezinformace rozdělují společnost a čím větší blbost, tím větší ohlasy. Jen mě mrzí, že se dnes už nedělá taková politika, za kterou se nemusí národ stydět.
Tenká knížečka s hutným a hlavně smutným obsahem. Obsahuje poměrně stručný popis toho jak snadno se Hitlerovi podařilo zničit náš stát během pár dní. Samozřejmě by se mu to nepovedlo bez velké pomocí několika hlupáků u moci na straně našich spojenců. Nyní se už dá jenom spekulovat co by kdyby. Za dané situace jsou kroky účastníků poměrně logické, nicméně mám z toho dojem, že i na straně naší vlády a zejména Beneše se dalo udělat více jak v zahraničí diplomacii tak v domácí politice v období předcházející dohodě.
Že je toto téma stále živé dokládá i můj nedávný zážitek v podobě opilce volajícího do noci, že jsme tenkrát měli bojovat :-)
Knížku jsem přečetl protože ji doporučovali v časopise Epocha, aby ne, vyšla v jejich nakladatelství :-).
Kniha se na dané téma dobře četla (jasně, není to román přečtený jedním dechem, ale to jsem ani od literatury faktu neočekávala) a je zde vše jasně vysvětleno z pozicí všech stran. Dvě třetiny knihy jsou věnovány popisu situace a poslední třetina obsahuje fotografie a části dokumentů, které mají s Mnichovskou smlouvou něco společného.
Je dobré si vše připomínát. Nejen hrůzy z koncentráku, ale i fakta, které k tomu vedly. Mohlo to dopadnout všechno jinak, kdyby Francie dodržela spojeneckou smlouvu s Československem, kdyby se západní mocnosti nebály, kdyby….
Velmi ucelený obraz o událostech, které předcházely Mnichovské dohodě, zejména pak mnoho silných slov z úst tehdejších vrcholných politiků v čele s E. Benešem, za kterými se však skrývalo jedno velké nic, naopak překypovalo bezradností, nerozhodností a nekončícími politickými tahanicemi. A ještě jednoho bylo dost - zamlčování skutečného stavu a obávám se, že záměrné překrucování informací. O nulové ochotě Francie plnit smlouvu všichni dobře věděli nejpozději od počátku léta, nicméně lidé byli stále utvrzováni, že nás západní mocnosti ve štychu nenechají. Anglie s námi žádnou takovou smlouvu uzavřenu neměla, ta ji měla s Francií a ochota nechat se vtáhnout se do války kvůli nějaké neznámé zemi kdesi uprosřed Evropy, to se Angličanům nechtělo. Temné stíny první války, politika apeacementu, nerozhodnost politiků, legionářů a vojenských špiček, otevřely Hitlerovi cestu k moci. Goebbles si do deníku napsal, že šlo o vítězství strachu, nátlaku a propagandy. Kniha podává skutečně zajímavý obraz, přestože je čtenářsky poněkud hutnější.
Štítky knihy
Mnichovská dohoda (1938) rok 1938
Stručnější popis jednoho z nejhorších období Československa ... plus i fotografická část...