Poslední den stvoření
Wolfgang Jeschke
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/21740/posledni-den-stvoreni-21740.jpg
4
112
112
Kniha nás zavádí na Zemi, přibližně do naší doby. Všechno to začne nálezem artefaktu z hluboké minulosti. Je to pozůstatek supermoderního zbrojního zařízení, které se, kupodivu, v jedné americké supertajné výzkumné laboratoři teprve testuje. A tento artefakt není první. Americká armáda jich už skladuje několik. To vše přiměje americké generály na myšlenku, že cesty do minulosti skutečně fungují a rozhodnou se pro zajímavý plán. Vzhledem k tomu, že vysadit bojové jednotky kdekoliv v lidské historii, aby mohly okupovat nějaké území a to potom předat USA se jeví jako nesmysl (Spojené státy mají poměrně krátkou historii…) a protože protivník, pokud stroj času vynalezne později, může do stejného časového okamžiku poslat mnohem moderněji vybavenou jednotku a připravit tak nebohým Američanům dost horké přivítání, rozhodla se generalita pro zásah do mnohem dávnější minulosti.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1989 , SvobodaOriginální název:
Der letzte Tag der Schöpfung, 1981
více info...
Přidat komentář
Skvělá dobrodružná sci-fi. Velmi dobře jsem se bavil a v tomto ohledu to byla dobrá volba pro letní čtení. Co se týká zpracování tématu cest časem, tak tato kniha spadá určitě do té lepší poloviny.
Ke své škodě jsem přeskakoval první části knihy a pořádně se začetl až po příletu do minulosti, a tak jsem přišel o všechny ty změny v chování a vzhledu osob. Důvodem, proč jsem první části přeskakoval, byla jednak určitá banálnost rozhovorů a jednak můj skepticismus k tématu jako takovému - myšlenka natáhnout před pěti miliony lety trubky z Arábie až do severního moře a přečerpat tam všechnu ropu - mi přišla zcela střelená. Ovšem přílet do minulosti, opuštěnost a jistota vymření, existence všelijakých budoucností, to bylo naprosto fascinující. A propo, s těmi alternativními budoucnostmi, myslím si, že je celkem naivní si myslet, že by posílaly své vyslance zrovna v ten samý čas do toho samého časového úseku v minulosti.
Čteno podruhý, teď zhruba s odstupem čtyř let a musim se přiznat, že na první dobrou mi to moc nesedlo, viz starší komentář, ale teď se mi to líbilo, když už jsem věděl, do čeho jdu. Tudíž první půlka nás obeznámí se situací - co, jak a proč - a s hlavníma postavama. Neni to sice nejzáživnější, ale řek bych nezbytný. No a druhá a samotný vržení proti proudu času do neznáma. S rozptylem i několika desítek let, což dodává zápletce tu pravou šťávu. Do toho už pak zapadají jednotlivý dílky, například práce s lidoopy atp. Ve finále je konec ne až tak uťatej, jak by se mohlo na první pohled zdát (a jak se mi i zdálo), ale je prostě jenom otevřenej, což je si myslim dobře, lepší než udělat nějakej jednoznačnej závěr, takhle se lez jenom domýšlet co bylo dál.
Takže jsem zvýšil hodnocení, je to syrový, je to drsný a je to boží!
Naprosto úžasná kniha, jedna z nejlepších o cestování v čase. Hluboce na mně zapůsobila kdysi dávno, když u nás vyšla, a nic ze svého kouzla časem neztratila. Spíše naopak.
Když se mocní tohoto světa rozhodnou pootočit kolem dějin do jiného směru, nemůže to dopadnou dobře. Tady je krásně popsaná drtivá tíha času a věků ležící na nešťastných hrdinech této knihy. Jejich životy i celá realita jsou rozbity a vykolejeny do spousty paralelních dějin.
Osobně si myslím že se autor moc dobře vyhnul zbytečnému rozvádění a popisování světa v minulosti. Takhle dovedl příběh a naše hrdiny až k závěru.
A závěr - smutný, smířený a přece s náznakem naděje, je nejlepším možným zakončením této skvělé knihy.
(SPOILER)
Podle anotace jsem to čekal výrazně lepší. Někdo tu kritizoval první polovinu před tou cestou do minulosti, a chválil druhou odehrávající se v minulosti. Já si odnesl přesně opačný dojem. Část před vstupem do stroje času mě doopravdy bavila (ač ten zastaralý styl psaní a dialogy působí dnes až úsměvně), zatímco ve druhé polovině se z uceleného děje stal velmi rychle šílený chaos, kdy se skákalo od příběhu k příběhu, od myšlenky k myšlence, bez nějaké větší koheze se skákalo i prudce dopředu v čase a vůbec mi vlastně nebylo jasné, kam autor míří a co se snaží vyprávět. Měl jsem z toho dojem, jako kdyby celá kniha byla vystavěná jen na zápletce (která je opravdu dobrá), ale pak už Jeschke nevěděl, co s tím a jak to celé uzavřít.
Spoiler: Mimochodem možná jsem něco špatně pochopil, ale zdá se mi, že měl autor logickou chybu v tom, proč nebylo ani teoreticky možné vrátit se zpět do přítomnosti. Podle knihy činy postav v minulosti měnily budoucnost, takže člověk poslaný do minulosti ze změněné budoucnosti měl v paměti úplně jinou budoucnost. Ergo existuje hodně verzí budoucností a nebylo by ani možné zjistit, do které verze daného člověka v čase dopředu zpět poslat. Jenže ta budoucnost by přece byla stále jen jedna (měnící se dle činů v minulosti) a jiné verze by existovaly opravdu pouze ve vzpomínkách těch lidí.
Knihu napsal autor na podnět ropné krize, ve které se svět ocitnul v letech 1973-1974. Vymyslel geniální nápad, který pak čtenáři představuje postupně a připravuje mu půdu pro samotný příběh hlavního hrdiny. Jako čtenář pak aktivně odhalujete důležité indicie, které Vás přivedou k překvapivému zlomu, kde se příběh změní na dech beroucí akci. Vše je popsáno velice realisticky a věrohodně, a kvalitu si příběh udržuje až do samotného konce. A aby toho nebylo málo, závěr je ještě mnohem překvapivější, než jsem očekával. Takové zakončení miluji a je jen málo spisovatelů, kteří tohle dokáží. Je to klenot pečlivě vybroušený jako briliant.
Wolfgang Jeschke napsal v osmdesátkách špičkové sci-fi, které neztrácí své kouzlo a originalitu ani čtyřicet let od vydání. Nápad přesunout se pomocí stroje času milion let zpět, těžit ropu dřív, než člověk objeví oheň, a posílat ji do současnosti se zdá být geniálním tahem, který definitivně rozhodne studenou válku ve prospěch Spojených států amerických. Má to však háček a členové expedice do pravěku zjistí, že nejeden. Kniha Poslední den stvoření je možná malým krokem pro obyčejného čtenáře, ale parádní jízdou pro fanouška sci-fi.
Skvělá kniha. Sice dost složitá na udržení pozornosti v ději, takže jsem některé pasáže musel číst několikrát, ale když jsem se do něj dostal, nemohl jsem přestat číst..
Do první půlky to byla slabota a moc teorie, odnesl jsem si z toho jen to, že Steve má přítelkyni Lucy a Paul je děvkař. Druhá půlka už byla jiné kafe, úvodní scéna v pravěku byla naprosto parádní a kvalita se jen zvedala. Závěr byl skvělý, i když dost hořkokyselý, ale asi nejrozumnější zakončení jaké mohlo být.
Autor má tendenci popisovat prostředí metaforami a často jsem si musel odstavce přečíst znova, protože jsem se v popisu ztrácel.
Jo, a četl jsem to jen kvůli Original War.
Komentář obsahuje spoilery. Možná jsem knížku špatně pochopil, ale zdá se mi, že děj popírá svou vnitřní logiku. Autor po dlouhém přemýšlení dospěl k tezi, že z hlubin minulosti nepřežije do přitomnosti žádná smysluplná zpráva. A přece se dá dnešní realita ovlivnit, aniž by bylo vysvětleno jak. Logický výsledek úspěšné mise by bylo přesunuté ložisko ropy, logický výsledek zpackané mise by bylo pár zaprášených artefaktů. Lidské dějiny by měly proběhnout víceméně stejně, protože impulzy k jejich změně zmizely zapomenuty v dávnověku. Když se oprostím od výtek k ději, tak mi zůstane lehce naprůměrné dobrodružství se zajímavým námětem, nevyužitým potenciálem a nedomyšleným závěrem.
Naprosto skvělá kniha napsaná s nadhledem a úžasným časovým odstupem, nejlepší jakou Jeschke napsal. S malinkou kaňkou na tváři příběhu - konec není úplně adekvátní šíři vyprávění, jako by mu trošičku něco chybělo, jako by ho už vyprávěla jiná osoba... zlomená a sklíčená, smířená se svým Osudem, který ovšem napsal už někdo úplně jiný.
přečetl jsem už před lety,jedním dechem.. a potom asi ještě 3x :-) časové paradoxy a zápletky mně nadchly, obrovský potenciál pro rozpracování do dalších dílů.. - Křesťanský cestovatel, atd, škoda toho příliš ustřiženého konce..
Ten konec je opravdu takovej náhlej, zvláštní. Má to ale místama dobrý pasáže - ve druhej půlce. V první se toho moc nestane, než se dostanou do minulosti.
Četba byla jak jízda na vlnách. Jste vhození do vody, netuše o čem to autor mluví. Buď budete plavat a dostane se Vám vysvětlení, nebo to vzáte, a utonete v tom počátečním zmatku. Já naštěstí vydržel a dostalo se mi poměrně zajímavého a netradičního příběhu na téma cestování časem a jeho vlivu na potencionální budoucnost. S tímto úkolem se do 2/3 knihy autor vypořádal bravurně a já byl v neustálém napětí a očekávání, co přinesou stránky další. Leč musím se ztotožnit s některými komentáři níže, které přinesly povzdechy či rozpaky nad koncem. Celé uzavření příběhu mi přišlo neurčité, nejasné, bez nápadů. Jako by autor najednou nevěděl jak dál a své tápání promítl do konání hrdiny. A nebo věděl, jenom já jsem ho nepochopil.
Knihu bych doporučil, rozhodně toho má více, co může nabídnout, než čím může odradit. Ale ten nešťastný konec ve mně chtě nechté zanechal krapet hořkou pachuť.
Komentář obsahuje drobné spoilery. Velmi příjemné čtivo na dvě odpoledne. Z počátku jsem byl překvapen formou, autor rozhodně netlačí na pilu a čtenáři nejprve (téměř encyklopedicky) předkládá stopy a důkazy o cestování časem. Teprve později se rozvíjí zápletka a příběh hlavního hrdiny. Ačkoliv se nejedná o příliš objemnou knihu, příběh plyne velmi přirozeně, skromně a hlavně uvěřitelně. K samotné cestě do minulosti dojde až v polovině knihy. V tento moment jsem se obával, že autor nebude na tak malém prostoru schopen využít veškerý potenciál tématu. Mýlil jsem se. Na své otázky jsem odpověď dostal, dobrodružství jsem si užil a překvapivé momenty a zajímavé myšlenky mi zůstanou v hlavě ještě dlouho.
Německy precizní a uvěřitelné cestování časem, bez béčkovitosti, humoru a romantiky. Hluboký zážitek v útlé knížce z antikvariátu za 30,- Kč.
Na prvních třiceti stránkách jsem opravdu nevěděl, zda mám číst dál. Trvalo mi dost dlouho se donutit do dalšího čtení, zvlášť když jsem stále neznal hlavního hrdinu. Autor si ale pouze připravoval pole, rozhodně nelze říci, že by podcenil přípravu. Geografické popisky jsou občas vyčerpávající. Ve chvíli, kdy vstoupíme do minulosti, rozjede se velice poutavý boj o přežití, který ale tak nějak ke konci ztratí dech. Velká škoda za ten podivně otevřený konec, asi bych si dal líbit pokračování, které nikdy nepřijde. Nicméně za skvělý nápad, pár perfektních momentů a Original war (česká RTS volně inspirovaná touto knihou, rozhodně doporučuji) nemůžu dát méně než 4/5.
Po dvou týdnech měním na absolutní hodnocení - tu knihu nedokážu pustit z hlavy.
Tuto knihu jsem četl podruhé, nyní s odstupem asi patnácti let od prvního přečtení. Kniha má hodně zajímavý námět, úvod je velice zajímavý. Vše je krásně rozehrané a vše slibuje velkolepý děj. Ale pak jak kdyby autorovi došel dech a najednou nevěděl, co s těma všema lidma v minulosti má dělat. Takže najednou se tam plácá páté přes deváté, chybí tomu napětí, jiskra. A najednou je konec. Nic se nevyřeší, nic se neuzavře...
Škoda, hodně velká škoda. Podle mě to mohla být velkolepá knížka, která mohla mít i svůj vlastní svět, do kterého se dalo vracet dalšími romány, případně na něj mohli navazovat další autoři. Tak něco jako svět Duny od Franka Herberta.
Knihu rozhodně doporučím k přečtení.
Autorovy další knížky
| 1989 |  Poslední den stvoření |
| 1992 |  Temné brány času |
| 1997 | MIDAS aneb Vzkříšení těla |
Mám tuto tématiku rád a musím uznat, že mě kniha moc bavila. Přečteno za pár dní