Poslední dny dinosaurů
Vladimír Socha
Napínavý sci-fi thriller, zasazený do jednoho z nejzajímavějších období pravěku se znaky světa moderního i prastarého. Poutavý příběh zoufalého boje o přežití v dávnověku za použití znalostí a prostředků moderní civilizace. Čtveřice lidí, sestávající z experta na přežití, astronoma, geologa a paleontoložky, využijí omezené možnosti dočasně funkčního stroje času a rozevřenou branou do minulosti projdou do světa končící doby dinosaurů. Ocitnou se však takřka bezbranní v době drsné a surové druhohorní éry, kdy je gigantický asteroid, který má tuto éru ukončit, již takřka na dohled od Země. Čtveřice trosečníků v čase tak musí napnout všechny síly a využít své schopnosti i znalosti na záchranu před nejstrašnějším kataklyzmatem, jaké dosud rozvinutý život poznal. Avšak ani blížící se posel smrti z vesmíru není nakonec tím nejvíce fascinujícím a znepokojivým objevem, který lidé před 66 miliony lety učiní...... celý text
Přidat komentář
Jeden citát od pana Wericha praví, že nejhorší je srážka s blbcem. Tato kniha nás přesvědčí, že může existovat i jiná srážka. I včasné varování by nám bylo k ničemu. Svět dinosaurů v sci-fi knize nenávratně zmizel. Odborníci zde procházejí jakousi škvírou v čase a apokalypsa z pravěku je jim v patách. Populární tyrannosaurus a jeho kolegové také neměli snahu se s vetřelci 21. století přátelit. Kniha má pěkné ilustrace, časovou osu objevů i závěrů vědců,
strašlivé jsou závěry vědy při srážce asteroidu se Zemí.
Velké nahuštění textu na stránkách mi vadilo.
(SPOILER)
Paleontologie mě baví od dětství, takže jsem se na knížku moc těšila. Možná kvůli tomu těšení jsem přísnější, asi jsem čekala příliš.
Příběh mě úplně nevtáhl do děje. Ne, že vůbec, je to krásná knížka, ale netřásla jsem se strachy jako při čtení Crichtona. V okamžicích kdy se tam dalo vytřískat napětí do poslední kapky (krve nebo potu), začal autor vypisovat jak ten či onen dinosaurus žil a odbornou omáčku kolem. Na půl stránky. Proč? Stačí letmý popis, zbytek vložit do dramatizace děje, abychom pochopili o jaké zvíře jde. Zbytek si mohli říct u táboráku, nebo popis ve chvíli klidu. Tohle mě prostě nejvíc štvalo. :-)
A pak mi ještě chybělo hlubší vykreslení postav i nějaké detaily jejich chování, gesta, mimika.
Z toho pozitivního - autor krásně vložil do knihy všechny nové poznatky a objevy současné paleontologie, to jsem si užívala. A dramatizace se povedla ke konci příběhu, kdy už si všichni mysleli, že zemřou.
Bylo mi tak moc líto zvířat! A přírody. To bylo opravdu tristní. A vlastně pořád je mi líto, že to skončilo. Nemohl být ten asteroid drobet menší? Aspoň o kousek? :-D
Opravdu krásná kniha, bavila mě číst!
Poslouchal jsem jako rozhlasovou hru, takze si nejsem jist, jak moc se do ni promitl sloh autora. Chapu, ze to neni uplne fer, ale i podle toho se da posoudit pribeh, charaktery postav, zapletka, poselstvi... Nu, po teto strance to byl teda hodne slaby cajicek. Priznavam, ze v teto kategorii dobrodruzne literatury (na ktere jsem ujizdel jako teenager) neni latka prilis vysoko, ale tahle kniha byla porad prumerna. Detaily jsou nedotazene (fotka se stopou - kdo ji udelal? proc dinosaury fotit, kdyz mame/maji kamery? ad.). Dve a pul hvezdy a doporucim to jedenactiletemu synovi.
Autorovy odborne knihy jsou mnohem lepsi.
Můj dojem z knihy přesně koresponduje s hlavním tématem knihy - pádem druhohor. Mé nadšení bylo na konci ve vteřině smeteno stejně, jako byl smeten svět dinosaurů.
Ačkoliv hodnotím plným počtem hvězd, nemohu si odpustit drobný komentář. Kniha je výborná, čtivá, na naše poměry ojedinělá. Po celou dobu jsem měl pocit jako při čtení Crichtona, dosud bezchybná kniha. ALE! Ten konec. Ach, ten konec.
Konec knihy byl i koncem mého nadšení, nikoliv vyvrcholením. Jsou jisté věci, jež jsem schopen akceptovat, např. Robben v 8. kapitole, ale co nejsem schopen akceptovat, je 9. kapitola a epilog. Ne snad pro nereálnost, ale pro svůj vnitřní pocit, že blběji to skončit nemohlo. Kdyby kniha skončila již 8. kapitolou, měl bych hned lepší pocit.
I přes výše napsané musím znovu zdůraznit, že kniha je výborná a vřele ji doporučuji, věře, že ne každý bude mít stejný vnitřní pocit jako já. Proto i přes svou rozmrzelost z konce dávám plný počet.
(SPOILER)
První polovina knihy mě opravdu chytla.
I když to že všichni aktéři bezhlavě naskáčou do pochybné krabice a nechají se šoupnout 66 milionu lez zpět bylo trochu málo uvěřitelné. Nicméně bylo vidět že auto se v dinosaurech vyzná a proto to působilo autenticky.
Poslední třetina knihy už mě tak moc nebavila. Zbytečně moc záhad. Šiblý profesor ok, ale borci co chtějí cestovat do minulosti a něco těžit, navíc když většina se ani nevrátí a do toho neznámá vyspělá civilizace, kterou se v současnosti "někdo" snaží udržet v tajnosti, a daří se mu to i když důkazů na vykopávkách jsou doslova kamiony...bez toho bych se obešel.
Nicméně popis a obrázky dinosaurů, kteří se v knize objevili, taky chronologicky seřazené důležité informace ohledně objevu kráteru atd. to se mi moc líbilo.
(SPOILER)
Ewww… pro mě teda největší literární zklamání z celé letošní četby, do čtení jsem se musela většinu času nutit. Sochovy odborné a populárně naučné knihy mám ráda, stejně tak jako jeho články, ale jediné, co se povedlo na téhle knize, jsou ilustrace a vše, co následuje od slovníčku pojmů.
Samotná myšlenka cesty časem do druhohor není závratně originální (zdravím Žambochovy Predátory a brakový Dinoland), ale s tím se u tohohle námětu počítá. Kostra zápletky na jednu stranu taky originalitou nepřekypuje, na druhou je fakt divně překombinovaná – začátek byl tak rychlý a motivace VYSOKOŠKOLSKY VZDĚLANÝCH postav se k výpravě v šibeničním termínu přidat tak šíleně nablblé, až jsem tomu pomalu nevěřila (a upřímně ani rozhodnutí toho klauna Archibalda vybrat zrovna tyhle 4 v kontextu všeho, co následovalo, prostě nedávalo smysl).
A v pravěku se to nelepší. Postavy většinou nepřekročí stín šablony, která jim na začátku byla přiřknuta, a když ano, jejich motivace a činy nedávají smysl (vyšinutý Robben, lacině vyšinutý de Bras, který navíc dostal do vínku naprosto stupidní konec).
Jakákoliv svižnější, akčnější scéna (a nejen ta) se utápí v balastu místy až úmorných odborných výrazů, obvykle neuměle našroubovaných do úst hlavních hrdinů, protože autor nedokáže vybalancovat správný poměr (doktorčina schopnost se erudovaně kochat naprosto vším a poučovat o tom ostatní, ačkoliv mají za zadkem raptory, T-Rexe nebo meteorit, je skutečně fascinující).
Dinosauři se jakoby mimochodem objeví, jen když je potřeba hrdiny zbrzdit nebo pošramotit, jinak jste neustále oblažování popisy křídového hmyzu, rostlin a ještěrek.
Z „nevinné“ cesty do pravěku se postupně stává zamotaná – a nedomyšlená – konspirační šílenost, které pomyslnou korunu nasadila poslední část. (Což o to, nic proti konspiracím, ale pobyt v pravěku neodkazoval k tomu, co se nám snažil nakecat konec, skoro vůbec. Kde a jak se sakra došlo k přechodu od údajných pravěkých domorodců s oštěpy k pravěké manipulaci s genomem?!)
Nemohu si odpustit ani poznámku k formě textu. Hlavně na začátku jsou extrémně dlouhé bloky, které zabírají i celou stranu a tím znepříjemňují čtení - a přitom by mohly být rozděleny na 3-4 menší odstavce.
Naprosto neuvěřitelné je opakované zvěrstvo při psaní přímé řeči – promluva každé postavy by měla být na samostatném řádku. Tady běžně na jednom řádku končí horní uvozovky, pak mezera a začínají dolní uvozovky další promluvy. To je prostě typografický hnus a zločin proti čtivosti... jinak se to nazvat nedá.
Knihu jsem četla svým dětem, převážně náctiletým. Myslím, že jsem byla do ní žhavější než oni, a to bylo asi dáno užíváním cizích slov a neznámých pojmů. Nejstarší syn se pořád usmíval a říkal, že autor vše moc okecává, nicméně to znělo velmi vědecky a expertně. S autorem jsme se potkali na přednášce, takže jeho kvality nám jsou známy. Jako mnohé pod mým komentářem, mě také nejvíc zaujala událost dopadu meteoritu, nikdy jsem se nijak víc o to nezajímala. Poslední kapitolka už mi přišla trochu navíc.
Příběh, vhodný pro býložravce i masožravce všech věkových skupin, nečekaně rychle vtáhne do děje. Před poslechem audia, (načetl Josef Prokop), jsem měla dojem, že půjde spíš o matroš pro náctileté kluky, ale hodně rychle mě to začalo bavit natolik, že jsem na dnešek skoro nespala a přes noc poslouchala, (kdy jindy, když v noci predátoři spí a pro savce je na světě bezpečno) - vis. příběh.
Ten se dá rozdělit do tří rovin.
Začátek se nese v duchu shromáždění skupiny vhodné pro cestu do pravěku a seznámení se způsobem, jakým odcestují, s úkolem a podrobnostmi. Už tady máte pocit, že ne vše je odhaleno, což je super.
Následuje nejdelší a zajímavá část pobytu v čase před nějakými 66 miliony let, plus něco :). Skupina vědců řeší takovu zapeklitou situaci a samozřejmě se nevyhne kontaktu s různými dinosaury a jinými hladovými potvorami. I těmi nehladovými a prostě jenom roztomilými :).
Konec slibuje odpovědi na všemožné všetečné otázky a rozhodně ani ve třetí lince příběhu se nudit nebudete.
Je vidět, že autor rád píše a také to umí.
Témata cestování časem a lidé mezi dinosaury nejsou ve sci-fi žádnou novinkou, přesto je Vladimír Socha podal originálně a velmi poutavě. Možná je to i tím, že většina knihy je postavena na vědeckém základě a nepůsobí tudíž jako pohádka. Naopak často udivuje právě ta vědecká pravda. Hlavně části přímo související s drtivým dopadem jsem přímo hltal. Potěšilo mne, že se v knize objevují mí oblibení srpodrapí dinosauři a hlavně nádherné kresby, které jen podtrhují dobrodružnost a jakoby živost celého příběhu.
V českém prostředí rozhodně originální kniha. Samotný příběh je sice velice jednoduchý, ale vzhledem k zaměření knihy to vůbec nevadí. Na předním místě jsou zde fakta a popis pozdní křídy a jejího prostředí. Jsem zvědavý, jestli bude druhý díl, protože některé záležitosti zůstaly nevysvětlené (osud hlavních hrdinů, podivné postavy za portálem atd.). Kniha rozhodně změnila můj náhled na celkovou katastrofu k níž došlo na konci křídy. Detailní popis následků dopadu a následných změn klimatu zcela určitě zaujme a vzbudí otázku, jak je možné, že něco vůbec přežilo. K hlavní hrdince mám jenom jednu výtku - neustále mluví jako Wikipedie. Opět, chápu, že účelem knihy bylo popsat tehdejší faunu a floru, ale při čtení mě napadla otázka, jestli by současní paleontologové ze sebe sypali jednotlivé druhy rostlin a živočichů, které znají jenom z nálezů kostí a zkamenělin. Trochu mě zarazilo, že se jednotlivé popisy příliš nezabývaly šupinami nebo srstí dinosaurů. Každopádně chápu, že pro názornost to bylo nezbytné a knihu mohu všem vřele doporučit. Skvěle napsaný román vystavěný na základě autorových rozsáhlých znalostí.
Pro fanouška šestákových dobrodružných příběhů o střetu člověka s dinosaury má tenhle český příspěvek žánru rozhodně co nabídnout. Jsou tu sympatické postavy, bojující o život v drsných a nepřátelských podmínkách, je tu ambiciózní (a dotažený, promyšlený!) sci-fi element, místy přichází i atmosféra konspiračního thrilleru v duchu Akta X, to všechno je super, a tím spíš si to zaslouží pochvalu, když si člověk uvědomí, že autor knihy v žádném případě není specialista na beletrii.
JENŽE...té vědecké hantýrky je tam prostě moc. Fajn je, že je to celé založené na aktuálním stavu vědeckého poznání o době vyhynutí dinosaurů, ale opakované edukační vsuvky, pronášené jednotlivými postavami, děj trochu tříští a příběhu ubírají na spádu a napětí. Může to být pozitivní aspekt pro čtenáře, který o paleontologii příliš přehled nemá, já jsem se ovšem až na pár drobností nic nového nedozvěděl a ty erudované proslovy postav mě spíš nudily. Za to hvězdička dolů.
skláním se před znalostmi autora a velice děkuji za poutavý příběh, úžasnou ilustraci a především za bravurní popis celé druhohorní situace až do současnosti...
Poprvé jsem se o autorovi dozvěděla díky besedě v rádiu. Kniha je opravdu velmi poutavá a doplněná realistickými kresbami. Trochu mně místy neseděla ta fantastická linka, ale na druhou stranu byla určitě oživením. Velmi oceňuji dodatky na konci, které čtenáře zase vrátí do reality. Rozšířila jsem si své ne moc velké znalosti paleontologie.
Autora znám z článků na osel.cz, proto jsem sáhl po této knize. Z ní je poznat, že vedle odborných textů umí napsat i poutavou beletrii - při čtení jsem měl svět křídy přímo před očima.
Autorův blog čtu již dlouho a mám i jeho další knihy, proto jsem se na jeho nový kousek těšila. Kniha mě opravdu nadchla a bude mít čestné místo v mé knihovně :) Příběh je originální a poutavý - navíc doplněný o zajímavé faktické informace z pravěkého světa. Je vidět, že se autor ve svém oboru vyzná. Konec vybízí k pokračování, proto doufám, že se brzy dočkáme i dalšího dílu :) Pokud bych měla přece jen něco zkritizovat, je to obálka, která se mi opravdu nelíbí. Nějak moc mi přijde jako typicky dětská, přitom obsah knihy potěší starší čtenáře. Plus hlavní hrdinové jsou tři muži a jedna žena, ale ať se snažím jak chci, na obrázku prostě vidím čtyři muže. Takže v tomto ohledu se pro mě osvědčilo "nesuď knihu podle obalu" :)
Skvěle napsaný text, čte se jedním dechem. Příběh vás chytne a nepustí, dokud knihu nedočtete. Nádherné jsou i ilustrace a velmi zajímavý je dodatek a časová osa na závěr. Na rozdíl od mnoha jiných sci-fi příběhů je tento vysoce erudovaný a psaný skutečným odborníkem na dané téma, což je znát při vysvětlování složitějších pojmů, cizích technických názvů apod. Vřele doporučuji!
Autorovy další knížky
2016 | Poslední dny dinosaurů |
2010 | Dinosauři od Pekelného potoka |
2010 | Encyklopedie dinosaurů ve světle nejnovějších objevů |
2011 | Po stopách dinosaurů |
2017 | Dinosauři v Čechách |
Na knihu jsem se těšila, ale bylo tam příliš mnoho popisu "dinosaurů" místo akčního děje .Ale jsou tam velice zdařilé obrázky a popisy "dinosaurů " .