Poslední dny Rabbit Hayesové
Anna McPartlin
Umírání přece není konec světa! Rabbit Hayesová patří mezi šťastlivce. Miluje svůj obyčejný život a neobyčejné lidi v něm: svou dceru Juliet, odvážnou za všech okolností, svou pestrou, svéráznou rodinu a jediného muže, který má v jejím obrovském srdci místo, Johnnyho Faye. Rabbit hýří báječnými nápady plnými hudby, lásky a životního elánu. Má plány pro celý svět — ale ten si pro ni připravil něco jiného: zhoubnou diagnózu. Rabbit se však nevzdává. Sebere veškerou svou lásku a vnitřní sílu a slíbí si, že nemoc překoná. Bude bojovat až do posledního dechu. Je přece Hayesová a bude žít, dokud nezemře.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , HostOriginální název:
The Last Days of Rabbit Hayes, 2014
více info...
Přidat komentář
Nevím, nějak se mě to nedotklo, možná kvůli formě vyprávění....příliš mnoho popisů situací a pocitů, málo děje.
Krásně a s citem popsáno smutné téma, nevyléčitelně nemocná hlavní hrdinka a její odchod... Doporučuji k přečtení, nejlépe s kapesníkem v ruce.
Mela jsem volne dva dny. Tak jsem ji přečetla za jeden den. Pohledy členů rodiny na umirani jejich dcery, matky, sestry a kamarádky. Čte se dobře. Slzám se neubráníte.
Kniha me nebavila, charaktery postav byly pritazene za vlasy a nektere dialogy jakbysmet. Na druhou stranu ocenuji zpusob, jakym byla vykresena smrt. Verim, ze kniha si najde sve ctenare, ale na muj vkus byly postavy nerealne, a tim padem jsem neverila ani pribehu.
Od samého začátku víte, jak kniha skončí. Nečekejte žádné zvraty, napětí, jen a pouze popis odcházení. Kvůli citlivému a neobvyklému tématu dávám tři hvězdy, nikdy jsem podobný styl knihy nečetla. Dílo se mi nelíbilo z literárního a stylistického hlediska a myslím, že mě ani nijak neobohatilo.
Smutné čtení ? Kdepak, takový je život ...
Není nic důležitějšího, jde-li o život ... a já jsem ráda, že autorka zvolila takové pojetí ...
Jen si kladu otázku - máte-li kolem sebe milující rodinu, je pro vás odchod lehčí ?
Rabbit je obklopena spoustou milujících lidí, ale vždy je role těžší pro toho, kdo zůstane ...
" Nebudu matka nevěsty, nikdy nezestárnu a nepohoupu vnoučata na kolenou ..."
Pokora, vyrovnání a smíření ...a vzpomínky na to pěkné, co život dal ...
Trvalo mi skoro rok, než jsem se ke čtení knížky odhodlala, opět trochu masochistické rozhodnutí, ale nelituji. Kniha není ani tolik smutná, jak jsem čekala, je spíš o velké lásce a podpoře početné rodiny, která se navzájem podporuje v těžké situaci. Moc hezky napsáno.
Ja jako čtenář fantasy a thrillerů mužů k teto knize říct jen jedno. Něco tak nádherného, smutného, ale i veselého zároveň, jsem v životě nečetla. Moje první kniha u které jsem opravdu neudržela slzy. Zamilovala jsem si autorku a určitě si přečtu její další knhu.
S Rabbit Hayesovou naštěstí neprožijeme jen těch několik posledních dnů, ale projdeme s ní její šťastný a bezstarostný život mladé dívky, která je obklopena milující rodinou a přáteli. Budeme s ní a s Johnym, když se jejich silné přátelství přemění v lásku a projde těžkou zkouškou. Samozřejmě také poznáme její skvělou dceru Juliet, která je velká bojovnice po mamce i po babičce. Tito všichni, v čele s babičkou Molly, se schází v posledních dnech u Rabbitina lůžka v hospici a snaží se za její život bojovat ze všech sil. Každý se se situací vyrovnává po svém, není to vůbec jednoduché, život není jednoduchý, na smrt se nedá připravit, ale neodmyslitelně k životu patří. Nezbývá nic jiného, než ji přijmout, smířit se...
I přes smutné a těžké téma jako je umírání je tento příběh velice krásný, protože je o lásce, o životě a rodinné soudržnosti a je napsán s citem, lehkostí i humorem.
Znovu jí položil ruce na čelo. Rabbit otevřela oči a tak hlasitě, jak mohla, šeptla: "Baf."
Otec Frank se málem počural.
Molly vykřikla: "Ježíšmarjá!"
Rabbit se usmála. "Ty sis prostě nedokázala pomoct, viď, mami."
Co na tuhle knihu říct???Jak můžu říct , že se mi kniha líbila, když celou dobu jde o umírání mladé ženy...,ale přesto, kniha byla skvěle napsána a já si opět vážim ještě o něco víc toho, co mám ( stejně jako po přečtení Hany )
Při čtení jsem často pociťovala smutek a lítost, ale zároveň spoustu povzbuzení a také radosti. Je moc důležité žít přítomností, na což se v dnešní uspěchané době hodně zapomíná.
Tak tohe byla pecka. A ta obálka je tak nádherná (v jednoduchsti je krása).
Opravdu neskutečně silný příběh. Některé věci v knize byly předvídatelné, ale kniha jako taková je naprostá pecka. Krátké kapitoly z pohledu rodiny a vzpomínky na minulost a její jedinou opravdovou lásku. Kniha mě opravdu hodněkrát rozplakala, ale i rozesmála. Zvláště některé hlášky její maminky. Nicméně posledních asi 50 stránek jsem jen probrečela. Kniha je strašně krásně krásně napsaná a tak reálná a dechberoucí. Ukazuje jak se každý se smrtí vypořádává jinak a rodina (rodiče) se snaží najt zbůsob jak udržet milovanou osobu naživu a pomoct jí se vyléčit, i když v srdci ví, že je to nemožné a nakonec přijde nevyhnutelné a musí se s tím nějak smířit a poprat. Jsem rádá, že se kniha neřadí mezi další knihy, které zázračně končí happy endem, který není reálný. Tohle je prostě kniha s reálným koncem.
Postavy jsem si tam oblíbila naprosto všechny. Což je v mém případě zázrak, ale je to tak a to je super. Jejich pocity sem prožívala s nimi a dalo se vcítit do každé postavy a pochopit každou z nich.
Rozhodně mám v plánu si přečíst i další knihu od autorky, protože mi její styl hrozně sedl, ale tohle asi jen tak něco nepřekoná.
Kniha si nezadlouž méně než plný počet.
Správne žije ten, kto žije pre svojich blížnych, nie ten, kto berie, ale ten, kto dáva...
Aj takto by som mohla zhrnúť jedno z posolstiev tejto knihy.
Kniha s ťažkou preťažkou témou akou je umieranie s pomalým prechodom do inej dimenzie, ktorá mi spôsobila stále bolestné spomienky na odchod môjho ocina.
Literárne spracovanie knihy mi úplne nesadlo, nedokázala som sa "naladiť na autorkinu nôtu" a i napriek závažnej téme príbeh vo mne nevzbudil tie pravé emócie.
Smutné a citlivé téma, které ve vás ale nezanechá beznaděj. Bohužel už jsem se také musela rozloučit s člověkem nejbližším, tak to trošku rozjitřilo staré rány.
Pribeh smutny. O nemocech, o umirani. Na druhou stranu i o rodinnych vztahich a vzajemne podpore v tezkych zivotnich chvilich. Kazdy z nas se s odchodem blizkeho cloveka v zivote uz musel vyrovnat, anebo se v budoucnu vyrovnat bude muset.
Nicmene po literarni strance kniha nic moc. Nektere podkapitolky jsem preskakovala, obcas jsem se do cteni musela nutit. Kniha jako takova me neoslovila. Chybi mi v ni ty opravdove emoce, to, co ctenare rozbreci. To jsem v teto knize nenasla.
Zarazuji ji tak mezi prumerne knihy, ke kterym se vracet uz nebudu.
Do háje. Jestli je to dobou nevím, ale nepamatuju kdy jsem něco tak šíleně obrečela a skončilo to panákem vodky. Anotace není vůbec dobrá, ta mě vlastně nezaujala ani ta sladká romantická obálka knihy. Ale samotný příběh vás sejme mnohem víc, než čekáte a jo jsem zase máslo, je to úžasný a znovu číst to už nedokážu...
Strhující román považuji za jeden z nejkrásnějších románů dnešní doby. Autorka v něm píše o citlivých tématech, o kterých člověk za normálních okolností raději nechce ani uvažovat.