Poslední extáze
Simona Monyová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/97_/97694/bmid_posledni-extaze-2kP-97694.jpg
4
285
285
Váš zadek dávno není tak pevný jako ve dvaceti, vlastní děti k Vám promlouvají svahilsky a manžel s Vámi nehovoří pro změnu už vůbec? Nevěste hlavu, nejste v tom sami. I hrdinky Poslední extáze prožívají krizi středního věku, a snaží se zpomalit ujíždějící vlak bláhovými skutky.
Přidat komentář
Tak to byla jízda, už jsem Monyovou nečetla dlouho, jinak všechny knihy mám přečtené. Asi začnu znova, už si nepamatuji. Je mi spisovatelky líto. Co pro nás mohla ještě napsat.l
Knizku jsem precetla behem jednoho dovolenkoveho dne. Je to zajimave tema, ale stale stejna Monyova. Stejna slova zasazena do jinych realii. Nevadi mi to. Precetla jsem rada.
Zatím co jsem od autorky přečetla, mi přišlo dost depresivní. Ještě dám šanci, ale asi moje oblíbenkyně to nebude. Tady je rodina, která spolu absolutně neumí komunikovat. I když to tak může někde být. Pro mě dost děsivá představa žít takový život.
Krize středního věku je námětem této útlé knihy Simony Monyové. Vyrovnat se s touto krizí není jednoduché. Zvláště, když je doprovázena nepochopením a nezájmem manžela a nepochopením vlastních dětí, které ve svém věku mají co dělat sami se sebou. jedinou radou pro ženy snad může být vědomí, že v tom opravdu nejsou samy a s přáním ať se jim to podaří ustát bez velkých ztrát.
Četlo se mi dobře a jen mi je smutno z toho, že by to někde takto opravdu mohlo být - nemyslím odcizení manželů (to zní velmi reálně) - ale spíš to tragické nepochopení synovy sexuální orientace vlastním otcem...
Proboha, proč dali k docela dobré knize tak pitomou anotaci?! Vždyť kniha řeší úplně jiné, mnohem zajímavější problémy!! Je to neotřelý, originální příběh, úplně jiný, než všechny knihy, které jsem kdy četla - a právě tím mě zaujal. I tohle je život a ten konec byl dojemný a poučný.
Kniha dobrá, ale smutná. A trochu k nepochopení. Nevím, prostě nejde soudit dokud člověk nezažije.
Tohle bylo ro mě utrpení číst a dočíst. Nesympatický výběr jmen , forma psaní, ještě že je to jedna z posledních co jsem měla číst, jinak bych tuto autorku zavrhla. Mám raděj jiné knihy od autorky.
Příběh zajímavý a smutný. Další kniha, kterou řadím k nejlepším od této autorky.
Knihu jsem četla asi před třemi lety a vůbec mě nebavila. Byl to celkem zajímavý nápad, ale nudně napsaný. Možná od autorky zkusím něco jiného.
Knížka se četla dobře a rychle (jako ostatně všechny od Monyové), jednoduchý příběh ze života, který mě bavil... Líbilo se mi, že tady autorka popsala jednu situaci očima jak Irmy tak i Alberta.
Knížka byla na mě hodně depresivní a chování hlavních postav nepochopitelné. Uvědomuji si, že knížka byla vydána před 16 lety a pevně věřím, že v současné době je společnost mnohem chápavější, tolerantnější a rozumnější...
Kniha se mi četla dobře a moc se mi líbila. Docela smutný děj, ale opravdu jak ze života. Líbí se mi, jak autorka umí podchytit partnerské vztahy a pocity
Tak nevím, knihy této autorky se čtou dobře a rychle, příběhy se zdají být ze života, ale mě nějak ty knížky přijdou bez konce. A to mě rozčiluje:-) Takže takové krátké hodnocení za mě: Jednoduchá literatura, která se dobře čte, ale žádné velké literární dílo rozhodně nečekejte.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2011 |  Srdceboly |
| 2003 |  Tchyně a uzený... |
| 2006 | Sebemilenec |
| 2005 | Krotitelka snů |
| 2011 | Citová divočina |
Mám Monyovou ráda, už mám od ní něco přečteno a líbilo se mi.
U téhle knihy nějak nevím, po přečtení na mě padl splín. Ani nevím, co ke knize ještě napsat.
Určitě ale její knížky budu číst dál.
Moc mě mrzí, že odešla tak mladá a ještě tak strašně.