Prokleté světlo
Emily Thiede
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/541486/bmid_proklete-svetlo.jpg
4
18
18
Poslední Finestra série
< 2. díl
Obětujete lásku, abyste zachránili svět — nebo si vyberete lásku a svět necháte shořet? Šest měsíců poté, co Alessa zachránila ostrov před zkázou a málem přišla o Danta, je připravena žít šťastně až do smrti. Ovšem Danta pronásleduje přesvědčení, že bohové s nimi ještě neskončili. Bez jeho magických schopností, o které přišel, by ho další polibek od Alessy mohl zabít. Dante zoufale hledá odpovědi, a tak se s Alessou a přáteli vydává na cestu v naději, že se mu podaří obnovit své schopnosti a spojit s nimi síly, a dát tak dohromady armádu, která bude dost silná na to, aby je všechny zachránila. Alessa mezitím před svým okolím skrývá smrtící důsledek jejich posledního boje — rostoucí temnotu, která pohlcuje její mysl. V tajemném městě vyhnanců Dante odhalí tajemství a přízraky ze své minulosti, které ho donutí položit si otázku, na čí straně opravdu stojí… Druhý, závěrečný díl romantické fantasy série slibuje ještě více napětí.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2024 , HostOriginální název:
This Cursed Light, 2023
více info...
Přidat komentář
Moc fajn čtení na konec roku, na povánoční volno. Měla jsem chuť na fantasy, dostala jsem spousty lásky, oddanosti a romantiky, a taky trochu fantasy. :-D Sedlo mi to více než první část, ale spíš to přisuzuju tomu, že jsem četla v kuse. Líbil se mi děj, bavil mě fantastický svět, samotná bitva.... a jestli to všechno láska překoná? O tom si přečtěte.
Začátek je stejně jako u prvního dílu trochu rozvleklejší, ale pak to nabere spad a člověk nechce přestat číst, dokud nezjistí výsledek.
Prokleté světlo
První díl se mi moc líbil a na druhý jsem se tím pádem docela těšila. A to asi byla chyba nebo jsem nebyla v té správné náladě, těžko říct, ale trochu jsem postrádala vtip a sarkasmus prvního dílu.
Navíc mi první polovina knihy dala zabrat, překlad byl místy podivný, některé věty jsem četla několikrát a stejně nedávaly smysl. Měla jsem problém sledovat, kdo právě mluví, protože se zmateně skákalo z Dantova pohledu k Alesse a zpátky.
V druhé polovině se to zlepšilo nebo jsem si zvykla, ale četlo se mi lépe, příběh mě chytil a byla jsem zvědavá jak to dopadne. Jenže závěr mě nějak nepřesvědčil, všechno se vyřešilo strašně rychle (něco se přešlo úplně) a najednou byl konec. Nebylo to špatné, ale i s odstupem mám pocit, že tomu něco chybělo.