Poslední Hitlerovy dny

20.03.2019

U této knihy jsem sáhl po českém vydání z roku 1995 a dobře jsem učinil, neboť kromě vlastního díla je kniha obohacena o pět předmluv k pěti postupně vycházejícím vydáním v angličtině (pátá z roku 1978). Jen samotné tyto předmluvy zabírají 52 úvodních stran a jsou samy o sobě zajímavým čtením. Zpřesňují řadu faktů uvedených v dalším textu a popisují zajímavé okolnosti různých odhalení týkající se sebevraždy Hitlera, jeho závěti, identifikace tělesných pozůstatků, různých zpráv v dobovém tisku, atd. (Další dodatek a předmluva k sedmému vydání z roku 1995 jsou na konci knihy). Speciálně mě zaujala pasáž týkající se osudu Bormanna. O tomto tématu jsem již dříve četl knihu Desidera Galského Mrtvý na útěku z roku 1969, která se zabývala množstvím spekulací o nejasném konci Hitlerova tajemníka, po jejímž přečtení jsem získal dojem, že se vlastně s určitostí nedá tvrdit nic. A že existuje tolik protichůdných svědectví o jeho možné smrti a zavádějících stop po jeho údajném dalším životě, že se možná už nikdy nepodaří zjistit pravdu. Také Trevor-Roper nechával tuto otázku v prvních vydáních otevřenou, nicméně vzhledem k důkazům, které se objevily v sedmdesátých letech, se podařilo na jejich základě tuto otázku prakticky uzavřít. (Stín pochybností se sice stále vynořuje, ale po tolika letech nejistoty a tolika spekulacích se dá každý důkaz z určitých pohnutek zpochybnit). Vlastní obsah knihy je velice čtivý a přestože mám o této problematice načteno dosti knih a nasledováno řadu dokumentů, dozvěděl jsem se v knize řadu pro mě nových faktů. Kniha mě také nasměrovala k další literatuře, a sice knize Hermanna Rauschninga "Rozmluvy s Hitlerem", kterou autor několikrát cituje jako příklad jasnozřivého pochopení zrůdnosti nacismu. (Knihu jsem si právě zakoupil a chystám se ji přečíst). Kniha, jak výstižně vyjadřuje již její název, velice detailně popisuje události směřující k pádu Třetí říše a posledních dnech Adolfa Hitlera a jeho družiny v berlínském bunkru. (Mimochodem, nemohl jsem se ubránit pocitu, že již dříve několikrát zhlédnutý film Pád třetí říše se mimo jiné inspiroval právě i touto knihou). Celkově si myslím, že vzhledem k pečlivosti s jakou autor nejen sestavil, ale i prověřil fakta, opřená vždy alespoň o dvě nezávislé svědectví nebo zdroje, je tato kniha i po více jak 70 letech od prvního vydání (poprvé vyšla v roce 1946, a hned v roce 1947 dokonce dokonce i v češtině), jedním ze základních děl na toto téma, a to i v přehršli titulů, které dnes vychází. Kniha obsahuje seznam pramenů a podrobný rejstřík.