Poslední hra
Federico Axat
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/319292/bmid_posledni-hra-rlu-319292.jpg
4
139
139
Někdy můžeme věřit už jen sami sobě – a někdy ani to ne! Odvážný psychothriller z Latinské Ameriky. Ted McKay si právě zvedá k hlavě revolver, když v tom se rozezní zvonek u jeho dveří. Ted je úspěšný podnikatel, má krásnou ženu a dvě báječné dcery; koho by napadlo, že je rozhodnutý skoncovat se životem? Jenže zatímco nevítaný host dál zběsile zvoní, objeví Ted na svém stole vzkaz; ačkoli poznává vlastní rukopis, nepamatuje si, že by ta slova sám napsal: OTEVŘI DVEŘE JE TO TVÉ POSLEDNÍ VÝCHODISKO Na prahu stojí cizí muž jménem Lynch, který kupodivu přesně ví, k čemu se Ted chystá, a předloží mu podivný návrh. Pokud na něj Ted přistoupí, nevystaví svou rodinu utrpení, které by jí přinesla jeho sebevražda. Ted se nechá přesvědčit, jenže lístek na stole i nečekaná nabídka jsou jen první tahy v rafinované hře plné manipulace a smrti. Kdosi jej vylákal, aby se vypravil po cestičce z drobečků, které musí sesbírat, než si dá všechno dohromady. Někdo, kdo ho zná až do morku kostí; někdo, kdo ho donutí pochybovat o sobě samém i lidech kolem sebe. Kdo tahá za nitky v pozadí?... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2016 , PlusOriginální název:
La última salida, 2016
více info...
Přidat komentář
Docela mě zmátla druhá část, říkala jsem si, co jsem to zase vzala do ruky za knihu. Nicméně za přečtení určitě stojí. Postupem času se objevuje pravda o tom, kdo je vlastně několikanásobný vrah. Na knize mě trochu zklamal závěr. Ale naopak oceňuji, že námět knihy je něco nového, o čem jsem ještě nečetla. Takže za přečtení doporučuji.
Výborný psychologický thriller, napínavé od začátku do konce, těžko se kniha odkládala. Spousta zvratů a překvapení. Takže super kniha. Jen ten konec s vačicí... Tady opravdu nevím "co tím chtěl básník říct".
Ze začátku jsem knihu nemohla vůbec odložit. Je to moc čtivě napsané. Na začátku třetí kapitoly ten spád trochu klesl, ale naštěstí jsem se po pár stranách zase začetla. A knihu hodnotím velmi pozitivně a doporučuji, jestli máte rádi psychologické thrillery. I s rozuzlením jsem spokojená.
Dlouho se neví, co je pravda, co halucinace a co za tím vším je. Postupně se odhaluje pravda a i na závěrečné překvapení dojde. Velice vynalézavě, zajímavě a originálně napsaný román o sériových vraždách. Také trocha exkurze do psychiatrie se vyvedla, takže nemám žádnou výtku, ale naopak velkou chválu.
Kniha je rozdělena do 4 kapitol
V první kapitole je děj uvedený v popisku
Ve druhé kapitole se děj opakuje, ale z jiného pohledu
První dvě kapitoly mě opravdu nebavily, ale jakmile začnete číst třetí kapitolu, tak si řeknete : Cože ????
Čtvrtá kapitola vše vysvětluje a rozuzlí. Nicméně od třetí kapitoly se děj uchyluje jiným směrem než byste si řekli ( blázinec, vracení do minulosti ... )
Poslední dobou mám problém dočítat... když jsou hlavní postavy tupé jak žabikuchy, 20x se omýlá to samé dokola a jsou totálně předvídatelné, nebaví vás to.Tady jsem se ale bavila od začátku do konce. Udržet se skoků v čase, realitě, žádný problém... a že to byla jízda.Rychle vám dojde, že to nemá hlavní hrdina buď v hlavě v pořádku, nebo čtěte jiný žánr Bavilo, bavilo a na konci překvapilo...kdo je padouch je otázka do posledních 40 stran.A to je vždy příjemný.
No nejdříve chaos, pak menší chaos a když si člověk myslí, že už ví, tak zjistí, že vlastně vůbec neví. Závěrečné rozzuzlení jsem tak trochu tušila. Kniha se mi líbila.
Taková hra se smrtí - psychologický thriller, který svou komplikovaností rozhodně nepatří mezi odpočinkové čtení.
Hlavní hrdina - Ted - pár minut před dobrovolným odchodem ze světa dostane prazvláštní úkol. Prazvláštní byla vlastně i celá kniha. Bylo to dost zamotané a nějakou dobu mi trvalo, než jsem pochopila, o co vlastně vůbec jde, čemuž moc nepomáhalo ani to, že často nebylo jasné, co je realita a co už ne. Občas jsem se v tom propletenci už trochu ztrácela, a proto jsem se při čtení musela soustředit podstatně víc, než jsem zvyklá při čtení jiných knih.
Ale jinak je to určitě zajímavé a netradiční počtení, které se dost vymyká klasickým „krvavým“ thrillerům a za přečtení určitě stojí.
Ale mimochodem…ten konec s vačicí jsem fakt nepochopila.
Musím říct, že jsem čekala všechno, ale konec, mě zklamal. Vysvětlení paráda, super, ale ten závěr ....
Perfektná kniha, prečítaná na jeden krát, len mohol by mi prosím vás niekto vysvetliť to s tou vačicou na záver?
Očekávala jsem zápletku ve stylu filmu Hra (1997) s Douglasem v hlavní roli. To se sice úplně nevyplnilo, ale stejně to byla psychotická jízda příběhem, jejíž smysl čtenář pochopí až na samotném konci. Odkazy na šachy byly fajn. Velká škoda, že autor nezasadil děj do rodné Latinské Ameriky.
Mrzí mě, že nemám časový prostor, abych knihu přečetla na jeden zátah.... To by byla ještě větší jízda. Ten, kdo má rád v knihach prolínání se časových os a příběhu, přijde si na své. Rozuzleni cca 30 stran před koncem. Super čtení u něhož se musí trochu přemýšlet. Hodně povedené dílo. Těším se na další knihy autora.
Šílený... co dokáže mysl .... psychika je obrovský bludiště...
Knížka přibližuje krutý svět.
Ta první půlka byla fakt zmatená,ale pak to vše do sebe zapadlo.Chtěl bych zkusit ještě nějakou knihu autora.
Musím říct, že začátek byl opravdu podivný a jak jsem četla dál, bylo to podivnější a podivnější :) A vlastně celou knihu jsem se tak nějak pořád nemohla rozhodnout, komu a čemu budu věřit, co je vlastně realita a co je výplodem choré mysli, nebo zda je to celé spiknutí proti Tedovi. Když mi to konečně začalo připadat jasné, přišla poslední strana a všechno bylo jinak? Ale abyste pochopili, tak si to zkrátka musíte přečíst :) Kniha se odkládala jen velmi těžko...
Obal této knihy mi padl do oka v knihkupectví. Po přečtení mnoha severských detektivek, které mě už nijak zvlášť nebavily, jsem chtěla změnu. A nestačila jsem se divit, na jaký poklad jsem narazila. Ze začátku knihy (možná do půlky) jsem vůbec nevěděla, která bije, ale nějak jsem nemohla knihu odložit a pak už to jelo a knihu jsem dočetla na jeden "zátah". Když chtějí přátelé doporučit něco trochu jiného (z tohoto žánru), sáhnu po této knížce a většinou je doporučována dál. 5 hvězdiček si jistě zaslouží.
Tak pro mě tohle byla naprostá bomba. Od knihy jsem čekala lecos, ale musím říct, že mě velice překvapila. Doporučuji!
Tuhle knížku mi k přečtení předávala mamka. Mlčky mi jí vtiskla do ruky, a když jsem se zeptala, jestli to bylo dobrý, zadívala se na mě tak, že jsem si přála všeho nechat, někam si zalézt a jen číst a číst. Varoval mě jen, že začátek je hodně HODNĚ divný. Takže. Ten začátek trval až do strany 87. Což bych řekla-je docela dost. Teda pro ty, kterým nikdo nic neřekne, jen je nechá téhle knížce napospas. Připadáte si během těch prvních kapitol jak v docela solidním rauši. Pak vám začne docházet, o co tady asi jde. Což si jen myslíte. Zvrat číslo jedna je překonán zvratem číslo dvě. A tři. A čtyři. Nejideálnější by bylo, přečíst to celé na jeden zátah. To by byla jízda. Hlavně poslední čtvrtina. Čtení na etapy tomu ubírá na efektu. Ale většina smrtelníků k tomu nemá přípežitost. Škoda. Epilog je hnusný a zbytečný, nečtěte ho. Plný počet hvězd dát nemůžu, něco mi na knížce vadilo. Možná ta vačice, co okusovala Hollynu nohu. Ale mistrovské dílo to jinak je, o tom žádná.
Tak takhle zamotaný příběh jsem ještě nečetla! Párkrát jsem se musela vrátit a zkontrolovat, jak to či ono probíhalo a co dává smysl a co ne, nemohla jsem se od té knížky odlepit. Jen poslední kapitolu si autor mohl odpustit, nemám ráda surovosti, dalo se to domyslet.
Poslední hra
(SPOILER) Ojoj. U této knížky se mi potvrdilo, že se nemám navracet k dílům, které mě kdysi v minulosti uhranuly, bo hrozí, že mě tentokrát třeba i zklamou...Nevím, v jakém rozpoložení jsem před lety četla a nadšeně nasázela čtyři hvězdy v hodnocení, ale tentokrát vymáčknu slabou dvojku, a to jen z úcty ke čtivosti. Tu zmínil i nějaký jiný uživatel, na mě to v Databázi vyskočilo a já fascinovaně zjistila, že si zápletku VŮBEC nepamatuju. Vybavila jsem si jen to, že byl děj prošpikovaný skvělými zvraty a prostě si řekla, že musím využít příležitost, pochválit mou chabou paměť a hezky si stejnou knížku užít dvakrát. Chyba! Měla jsem si to nechat hezký a nemusela jsem knížce kazit hodnocení. A sobě náladu! SPOILER: jak mě mohlo bavit šťourat se někomu ve snech? Proč se mi líbilo téma z psychiatrické léčebny, kde si každý vypráví o svém letadle a všichni ho berou smrtelně vážně? Ano, ve vzpomínkách a vidinách jsou ukryté odpovědi na zásadní životní momenty, ale opravdu mi nevadilo, že se ve výsledku jedná o paměť nešťastného kluka? Že jde o traumata způsobená jeho násilnickým otcem a strachem o nemocnou matku? Nevadilo? Tak teď mi to vadí, no. Zdravím všechny, kterým jsem tvrdila, že je tahle knížka super. Není, nečtěte to.