Poslední láska
Alison Lurie
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/149191/bmid_posledni-laska-hNl-149191.jpg
4
6
6
Román Poslední láska patří do okruhu velmi oblíbených konfrontací britského a amerického způsobu života - vzpomeňme například na Hostující profesory od Davida Lodge. Také tento román se odehrává v akademickém prostředí a jejími protagonisty jsou universitní učitelé. V milostném příběhu stárnoucí neprovdané americké profesorky, která se na studijním pobytu v Londýně zamiluje do amerického „prosťáčka”, a v paralelně se odvíjející milostné historii jejího mladšího kolegy, jenž propadne kouzlu náladové anglické herečky, provádí Alison Lurie důkladné srovnání dvou anglosaských kultur a zároveň ještě důkladnější exkurszi do „hlubin” lidských duší, jež - nazírány z mnoha úhlů a rozmanitých pohledů - postupně odkrývají svou složitost a křehkost.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 1991 , PráceOriginální název:
Foreign Affairs, 1984
více info...
Přidat komentář
Na to, že tento román získal Pulitzerovu cenu moc nezaujal, musel jsem se do četby hodně nutit.
Poslední láska
Chápu, že ne každého tzv. univerzitní romány berou, je to přece jen v podstatě anglická specialita z prostředí, které je u nás málokomu blízké, ale tahle knížka určitě stojí za přečtení – pro tu lehkost, noblesu, vtip a svěžest, s níž je napsána. On to vlastně ani čistě univerzitní román není, jen dvě hlavní postavy z daného prostředí pocházejí. Hlavním tématem je tu opravdu láska a ta nečiní rozdíly mezi akademikem a člověkem, který se živí rukama. Více mě bavila dějová linka Vinnie, Fred mi trochu lezl na nervy. Na druhé straně v jeho postavě a postavě Rosemary autorka pěkně vystihla situaci velké části příliš hezkých lidí – jejich okolí jim už od malička všemožně nadbíhá, nijak zvlášť se o nic nemusejí snažit, až snadno získají pocit, že mají na všechno nárok (a jejich nároky nejsou zrovna malé). Pokud mám ke knize nějaké výhrady, pak pouze k práci překladatele a vydavatele – těch pravopisných a jiných chyb v textu bylo na můj vkus trochu moc. Podle mě velká škoda, že do češtiny byl přeložen pouze tento jeden, byť nejslavnější, román autorky. Je to dluh, který se už asi nesplatí – zatímco u méně kvalitních autorů současnosti se předkládá kdeco, dobré knihy vydávané na Západě v době, kdy u nás vládl socialismus, jsou až na výjimky pro českého čtenáře ztracené (pokud si je nedokáže přečíst v jiném jazyce).