Poslední léto
Elin Hilderbrand
Nádherná jarní noc skončí smrtelnou havárií – a čtyři životy se navždy změní. Jednoho teplého červnového večera se studenti Nantucketské střední sejdou k tradičnímu maturitnímu táboráku na pláži. Jenže oslava skončí tragédií: při těžké autohavárii zemře řidička Penny Alistairová a její dvojče Hobby se ocitne v kómatu. Jake, přítel Penny, a její kamarádka Demeter vyváznou bez zranění, ale události té noci je pronásledují spolu s nezodpovězenými otázkami stran toho, co se stalo v autě – a co se stalo v dunách, předtím než Penny sedla za volant. Matku dvojčat Zoe čeká něco nepředstavitelného: život bez dcery a trýznivé uzdravování syna, jenž býval sportovní hvězdou s nedozírnými vyhlídkami. Volnomyšlenkářka Zoe bývala svým dětem stejně matkou jako přítelkyní, ale teď se dozvídá drtivé pravdy o nich i o roli, kterou sama sehrála ve všem, co se událo. Jak léto plyne, musí si Zoe i ostatní rodiče klást otázku, zda nepřispěli k větší zranitelnosti svých dětí právě tím, jak se je snažili ochraňovat před životní realitou. Klíč k pochopení autonehody se skrývá v tom, co se Penny dozvěděla tehdy večer na pláži – ale připraví to o klid mysli i ty, kteří přežili? Poslední léto, nádherný příběh o jemných, ale trvanlivých poutech uvnitř rodiny... celý text
Přidat komentář
Výborne napísaný psychologický príbeh. Každého poznačila a zmenila nehoda. Nič nie je čierne alebo biele.
Docela dobra kniha po pulce me I zacala zajimat a byla jsem napnuta jak to dopadne.
Kdyby mi časem v paměti nezůstalo téměř nic z tohoto příběhu Elin Hildebrantové, v jedné větě jsme se společně našly:
"Když někoho milujete dostatečně čistou láskou, nechcete nic, než aby dotyčný člověk byl šťastný."
Zajímavý psychologický román. Příběh působí reálně , jako opravdu ze života. Knížka je čtivě a zajímavě napsaná. Každý z hrdinů má své trápení , nikdo není úplně kladný ani záporný , černý ani bílý a takový je opravdu život. Kdo má rád psychologii postav, tomu se knížka líbit bude. Podle mě to je silné téma a knížka se mi opravdu líbila. Ale není to odpočinkové čtení.
Knížka je smutná, ale přece jen zůstala naděje.
Rozhodně bych tuto knihu nenazvala pohodovou, je to silný příběh, nosné téma. Nicméně autorka to uchopila velmi lehce, dle mého názoru jen tak klouzala po povrchu. Mohla to být sonda do lidských duší až na dřeň. Asi to tak mělo být, příběh, který neurazí, mě nenadchl. Autoři mají bohužel často problém s "dobrým" koncem, což se pro mě týká i tohoto románu. Nicméně ráda jsem si ho přečetla a jsem šťastná, že mám dvě zdravé děti, které přežily pubertu. Představa ztratit dceru je tak hrozná, že jsem možná nakonec i ráda, že kniha plynula poměrně snadno a ztráta dítěte vyzněla lehce do prázdna.
Znáte ten prázdný pocit, který vás naplní, když přečtete něco opravdu hodně dobrého? Ten si s touto knihou rozhodně nespojujte. Ale i tak stojí za to :)
Krásné pohodové čtení s takovým hořko - sladkým obsahem. I když se v příběhu současnost prolíná s minulostí a ještě je to vyprávěno z pohledu několika osob, já se v tomto příběhu - kupodivu - neztrácela ( někdy mám s tímto typem vyprávění fakt honičku ). Opravdu se nejedná o kýčovitý příběh a jeho konec pro mě symbolizoval jediné: NADĚJI.
Moc dobře napsaný román o vztazích v několika rodinách. Je to druhá kniha od autorky a opět mě zaujaly náhledy do myslí jednotlivých žen, mužů a především dětí na prahu dospělosti. Jak je někdy rozdílný pohled na rodinu zvenčí a zevnitř, jak je těžké a přitom osvobozující přiznat si chyby a začít znovu a jinak - když to je možné. Autorka píše zajímavě. Doporučuji.
Opravdu povedený psychologický román, vše se vyjasňuje až ke konci příběhu. Kdo se rád pitvá v psychologii postav, tomu se tato kniha bude určitě líbit.
Tato kniha se mi moc líbila. Výborný psychologický román napsaný velmi procítěně a lidsky. Propletenec vztahů všech postav působí reálně, jako ze života. Nic není jen černé nebo bílé, a nikdo není jen zlý nebo hodný.
Ono tam toho nepravděpodobného a podivného bylo víc, řekla bych, že čtenář až žasne ... nemohu si pomoci, pro mne to čtení teda nebylo, ale chtěla jsem zkusit pro mne novou autorku.
Jinak k obsahu asi: Ať hodí kamenem, kdo je bez viny.
Kniha byla zajímavá.Nečekala bych teda od Penny,že hned po zjištění jisté informace takovým způsobem spáchá sebevraždu a ještě ke všemu když s sebou v autě měla vlastního bratra,kluka a ještě kamarádku,ale jinak kniha a zápletky dobré.Trochu přehnané bylo i pití Demeter,ale tak jako dnešní pubertální výrosci od toho asi nemají daleko.Pěkné čtení.Ale nebylo to úplně to nej.
Autorovy další knížky
| 2021 |  Na viděnou příští léto |
| 2012 | Naboso |
| 2022 |  Zlaté děvče |
| 2013 | Poslední léto |
| 2012 | Ostrov |
Po úžasné novince Na viděnou příští léto se naše nadšené čtenářky pídily i po starších knihách této autorky. Poslední léto je jediná, kterou jsme v naší knihovně našly, tak jsem se do ní pustila i já. Prvním překvapením bylo místo děje: opět ostrov Nantucket. Dalším byla poněkud nesymetrická forma vyprávění. A posledním překvapivý zlom na začátku příběhu.
Předešlá (na časové ose ovšem následná) kniha této autorky byla určitě lepší, ale i tahle se mi četla dobře, takže doporučuju.
"Dospívání, pokoušela se Lynne sdělit Demeter, je jako špatná plavba na trajektu. Hází to s tebou ve vlnách, vynese tě to na vrchol, padáš do hlubin a z toho pohybu je ti špatně od žaludku. Každou chvíli si říkáš, že se určitě utopíš. Dobrá zpráva je, že ta plavba jednou skončí."