Poslední příliv
Sandrine Collette
Je tomu šest dní, co sesuv sopky vyvolal v oceánu obrovskou přílivovou vlnu. Svět kolem Louieho a jeho rodičů i sourozenců zmizel. Odolal pouze jejich dům na vrcholku kopce. Všude, kam oko dohlédne, se rozprostírá jen stříbrná hladina. Oceánem divoce zmítají zuřivé vichřice. Rodina po šest dní doufá, že k nim dorazí pomoc, neboť zásoby se tenčí. K jejich ostrovu však připlouvají jenom naplaveniny a nafouklá těla. Voda nepřestává stoupat. Rodiče si uvědomují, že je potřeba odjet do hor pro pomoc. Ale na lodi není místo pro všechny… A oni si budou muset vybrat, které děti nechají na ostrově.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2020 , VendetaOriginální název:
Juste après la vague, 2018
více info...
Přidat komentář
Achjo. Myšlenka dobrá, ale provedení se nepovedlo. Navnadila mě anotace, ale ta z toho byla tak nejlepší. Některé věci nedávaly smysl, rodina nebyla vůbec sympatická a hrozně mi vadil styl psaní. Dočetla jsem jen proto, že jsem chtěla vědět, jak to dopadne.
Blbost. Za mne ztráta času. Jediné pozitivum je, že se kniha díky silnějším stránkám a prázdným místům četla celkem rychle. Na základě anotace jsem čekala něco jiného :o(
Nechapu tak slabe hodnoceni..za me to bylo paradni cteni, od zacatku az do konce..a kdybych nemusela chodit spat a do prace,tak to prectu v kuse ;)
Tak jednak jsem nepochopila, proč někdo neobjížděl zatopené oblasti hned, jestli někdo nepřežil a ne až po deseti dnech, spousta i jiných totálních nesmyslů. Přišlo mi, jako kdyby knihu napsalo osmileté dítě s bujnou fantazií bez přemýšlení, co je reálné a co už ani zdaleka ne
(SPOILER) Pekná obálka, anotácia ktorá vás chytí na háčik, avšak žiadne srdcelomné rozhodovanie, ako sa v obsahu sľubuje, neprebehlo. Tá kniha vlastne ani nie je o rozhodovaní, kto na loď vstúpi a kto nie. Proste po pár stranách na tej lodi sú a rozhodnutie je výsledkom logického uvažovania: 3 najstarší na veslovanie, 3 najmladší by neprežili bez matky deň, takže ostávajú 3 prostrední. Dej vám po celý čas omýva nohy, splachuje horúce čelo a núti vás trpieť plesnivé placky a vajíčka. Búrka na šírom oceáne ako svet, avšak prežiť na malej drevenej kocábke sa vraj dá. Vrátane sliepok. Aspoň kniha tak píše. Otvorený koniec je tou čerešničkou na torte, ktorú nechcete. Koniec príbehu si zaslúžil minimálne dojazd na horskú pevninu a nádej opatovného zhliadnutia sa.
Po přečtení listuji v katalogu Hornbachu a uvažuji o pořízení malého kurníku pro slepičky. Kniha z těchto hnusných opeřenců činí velmi sympatické hrdiny. Plovoucí domy dokonce pasují příběh až na kouzelně pohádkový příběh. Jsem rodič čtyřech dětí, není snadné se s příběhem identifikovat. To byl ale možná účel knihy. Hodit čtenáře do lehkého kontru. Jak volit? Co dělat?
Nebola to úplná "pecka", ale kniha sa čítala dobre. Zvedavosť ma nútila čítať ďalej a ďalej, aby som sa dozvedela, ako to dopadne. Možno niekomu prišli niektoré pasáže zbytočné, ale mne sa páčilo, že spisovateľka opisovala veci, ktoré by deti, keby ostali sami na ostrove, pravdepodobne robili, aj keď neboli moc prínosné pre dej.
Koniec sa mi tiež páčil, aj keď ostal sčasti otvorený, ale dôležité tam napísané bolo a zbytok si už každý môže domyslieť sám. Mne sa kniha páčila, aj keď som ju sčasti pretrpela, pretože ako matka by som sa určite snažila nájsť iné riešenie, než opustiť tri malé deti.
(SPOILER) Ponaučení do života děti! Nedělejte si víc dětí, než co se vám vejde do člunu! Jinak, tohle pro mě bylo vyložené utrpení! Ta anotace na mě dýchala něčím mezi Sofiinou volbou a Pánem much, kdy se rodiče budou dlouze rozmýšlet, které děti na ostrově nechat, dočkám se nějakých úžasných myšlenkových pochodů na několik stran, bude se mi z toho svírat hruď, budu soucítit a zároveň nenávidět rodiče a nakonec co se stalo? Po pěti stranách bylo vyřešeno bez jakýhokoliv rozmýšlení a zbytek je jen slabý odvar Pána much. Vlastně Pánovi much to nesahá ani po kotníky. Po emoční nebo jakékoliv jiné stránce je to dost slabé. Postavy mi byly ukradené, kdyby všichni na konci umřely, pokrčila bych rameny a na knihu zapomněla. Což doufám, že se stane i tak, jelikož tohle je definitivně nejhorší kniha, kterou jsem za tenhle rok přečetla. Jediný co, že jsem měla pořád chuť na vajíčka a palačinky. Tolik věcí, co nedávalo smysl, takových hloupostí! Škoda dalších písmenek! Prostě hrůza!
Survival thriller, který mě mile překvapil svou originalitou, jen škoda, že v něm bylo tolik situací, které nedávaly moc smysl.. Četl se ale lehce, žádný těžký jazyk, takže na vypnutí hlavy ideální záležitost. A místy dost drsný!
Kniha byla velmi napínavá a oceňuji zajímavý námět, ovšem myslím si že to chtělo ještě kus práce na vyšperkovaní. Místy je kniha nelogická a plná takových nepravděpodobnosti, že se nad tím čtenář pozastaví. Konec mě trochu zklamal doufala jsem delší dovysvětlení.
Nalákal mě námět, ale tak nějak jsem měla problém se vůbec začíst. Děj se odehrával jenom kolem dětí a neuvěřitelných scén, což mě dlouho nebavilo číst, takže bohužel tahle knížka spadá do seznamu "nedočteno". Třeba se k ní ještě někdy vrátím.
Nalákala mě anotace, ale kniha se mi opravdu nelíbila. Vlastně ani nevím proč, byl to takový nepříjemný pocit. Nedočetla jsem a to se mi stává jen ojediněle.
Četla jsem dál a dál a nemohla přestat, protože jsem chtěla hlavně zjistit, jak to dopadne s dětmi. Celou dobu jsem si při čtení říkala, do jaké doby a roku byl děj vlastně situovaný. Rozhodování rodičů v té dané chvíli (sama jako rodič) jsem nepochopila, určitě by šlo řešit tu situaci i jinak. Závěr nebyl úplně dotažený do konce, po tom všem by si podle mě čtenář zasloužil dozvědět se, jak to se všemi ve finále dopadlo.
Výborné téma pro dobrodružný příběh. Je ale napsaný tak nějak neuměle, zvláštně popisně, se scénami, které jsou silně nepravděpodobné. Četla jsem to nadvakrát, tak jako leccos v poslední době: v půlce to otráveně odložím a po pár jiných knížkách to zkusím ještě jednou znovu. Pak už děj líp snáším, nepochopené pochopím, ovšem tohle mi opravdu nepadlo do noty.
Námět knihy hodnotím velmi pozitivně. Od začátku až do konce autorka udržuje čtenáře v napětí. Konec mě mile překvapil, až jsem si i mírně oddechla a mohla jít v klidu spát. Je to zvláštní příběh o vztazích a rodinném poutu. Hvězdičku strhávám za nelogické vysvětlení některých událostí.
Tak tuhle knížku jsem si opravdu užila! Po dlouhé době knížka, která se mi těžko odkládala a vzpomněla jsem si na ni i během dne. V příběhu byla doslova hmatatelná beznaděj, kterou rodiče prožívali, když museli vybírat mezi dětmi a ty tři co na ostrově zůstali jsem si moc oblíbila, jejich houževnatost,charaktery,důvtip, píle a nezlomná dětská vytrvalost mě učarovali a až do poslední stránky jsem jim držela palce. Místy byl příběh trochu "přitaženy za vlasy", ale ani to mu neubralo. :)
Popravdě jsem od knihy očekávala trošku víc, přesto mě vtáhla do děje a nepustila. Konec byl za mě super, přesně tak jak měl být, ale některé scény byly až moc nerealistické a autorka si s tím mohla více vyhrát. Kniha ale stále stojí za přečtení.
Bylo to děsivé, neuvěřitelné, ale velmi poutavě napsané. Stránky se jen sypaly. Konec mohl být trochu víc rozvinut, přesto knihu doporučuji.
Myslela jsem, že bude kniha o něčem úplně jiném.
Ale v zásadě jsem spokojená. Bavila mě, děj rychle plynul, zajímalo mě, co bude dál a jak vše dopadne.
Takže za mě – spokojenost.
Jedná se spíše o dobrodružný román.
Jediné, co mi vadí, je opravdu konec. Takhle jsem si to nepředstavovala a zajímalo mě, jak vše dopadne skutečně.
Je takový otevřený.
Ale je posuďte sami.