Poslední souboj
Eric Jager
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/486234/bmid_posledni-souboj-IfD-486234.jpg
4
24
24
Píše se rok 1386. Jean de Carrouges a Jacques Le Gris jsou přátelé, ze kterých se stanou soupeři, protože Marguerite, žena Carrougese tvrdí, že ji Jacques Le Gris znásilnil. Spor má rozhodnout souboj na život a na smrt, poslední oficiální duel mezi dvěma muži, který se ve Francii konal. Tato kniha není fikce. Jména, postavy, místa ani zápletku si autor nevymyslel. Poslední souboj popisuje příběh, který se stal. Je založený na původních zdrojích, vyprávění v kronikách, právních záznamech a dalších dokumentech. Všechny osoby, místa, data a další detaily ̶ co lidé řekli a udělali, jejich často rozporuplné výpovědi u soudu a dokonce popis počasí ̶ to vše je skutečné. Vzniká tak působivý obraz lásky, hrdosti a rivality, který nám připomíná, že lidská povaha se v průběhu časů příliš nezměnila a že realita může být poutavější než fikce. Kniha se stala inspirací stejnojmenného filmu R. Scotta.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2022 , Beta-DobrovskýOriginální název:
The Last Duel, 2004
více info...
Přidat komentář
Označovat tuto knihu za román není úplně nejlepší, protože jde o literaturu faktu, která je sice psána beletristicky, pořád ale splňuje požadavky literatury faktu. Je znát, že Jager trávil dekádu svého života studiem různých pramenů, soudních zápisů, další literatury a nejrůznějších spisů, protože celou aféru popisuje do nejmenšího detailu, stejně jako tehdejší dobové rozpoložení ve Francii, všemožné zbraně, které se používaly, společenskou náladu atd. Někdy je těch informací opravdu hodně a číst si třeba o přípravě arény na boj, rituálech a pravidlech soubojů a chování je místy ubíjející a pomalé a některé pojmy jsou ne úplně známé, extrémní milovníci historie si ale rozhodně přijdou na své. Tyto chvíle pak do značné míry kompenzují informace, které dnes působí až bizarně (ze znásilnění nemůže být počato dítě, Bůh nechává vyhrát toho nevinného) a neuvěřitelně a po jejich přečtení si uvědomíme, že je dobře, že od středověku se toho událo tolik, že podobné teze už jsou dnes "směšné". Poslední souboj je poměrně dobrá kniha, jen je potřeba počítat s tím, že nejde o klasickou beletrii, k čemuž filmová adaptace pochopitelně vybízí, protože mnoho čtenářů pak může být zbytečně zklamaných. 70 %
Rozhodně smekám před autorem. Musel projít nesčetně archivů a knihoven. Kdo se zajímá o francouzskou historii a život ve 14. století, najde zde nespočet reálií a určitě bude nadšen. Kdo by se rád ponořil do vyprávění plném dobrodružství, lásky a zrady, ač tento příběh k takovému románu vysloveně vybízí, bude možná lehce zklamán. Opravdu jde spíše o literaturu faktu.
Myslím, že označení knihy jako román je mylné. Podle mě se jedná o klasickou literaturu faktu. Knížka je čtivá, vůbec ne suchopárná, a přinesla mi spoustu zajímavých informací o středověké Francii, zejména o fungování vztahů mezi vazaly a jejich pány, o rodinných vztazích a sňatkové politice, či o majetkoprávních aspektech života šlechty. Několikrát jsem si pro dějové zarámování připomínal, že u nás v té době vládl Václav IV. Super počteníčko pro všechny, koho baví dějepis. Tady to nejsou suchá čísla, ale plasticky na mě ze stránek vyskakovaly živé postavy z masa a kostí. A komu je to málo, tak závěrečný rejstřík použité literatury a archivních pramenů je více než bohatý - autorovi příprava knihy zabrala deset let života. Dávám všechny hvězdy.
Pokud šlo o historické romány, nikdy jsem je v knihkupectvích záměrně nevyhledával. Avšak díky snímku Ridleyho Scotta The Last Duel, který za mě patří mezi nejlepší snímky roku 2021, jsem si řekl, že by nebylo od věci podívat se i na knižní předlohu tohoto úžasného historického dramatu.
Díky tomu, že film jsem viděl první, zajímalo mě, jak moc inspirace si z knihy scénáristé vzali a zdali se nesnažili zbytečně nějak více prosazovat vlastní nápady na úkor reálného příběhu, který je už tak sám za sebe velmi zajímavý a napínavý. S úlevou mohu říci, že se nic takového nestalo. Filmová adaptace je opravdu dokonalou kopií knihy, tudíž za předpokladu, že místo čtení preferujete raději film, mohu s klidným svědomím říci, že kromě pár menších odchylek o nic zásadního nepřijdete.
Celý příběh se točí okolo třech hlavních charakterů, přičemž každý z nich má jak kladné, tak záporné vlastnosti. Tyto postavy se dostávají do kolotoče lásky, lží, nebo třeba manipulace. To vše navíc v době kdy muži nepatřili zrovna mezi gentlemany a s ženami se nakládalo jako s majetkem. Hlavní zápletkou se tak stává událost, která by se v dnešní době asi nejlépe charakterizovala jako #metoo kauza zasazená do středověku. V této kauze navíc s postupujícím časem začíná být evidentní, že nepůjde pouze o samotné znásilnění, ale vztahy mezi našimi postavami jsou mnohem komplikovanější, než se na první pohled může zdát.
Co musím pochválit je autorova nestrannost, kdy se nesnaží žádné straně dávat více či méně za pravdu. V jednu chvíli si tak během čtení můžeme být naprosto jistí pravdou jednoho charakteru, abychom o pár stránek později začali o motivech dané postavy pochybovat a na věci se zkusili podívat z pohledu v tu chvíli pro nás záporné postavy.
Co se historických románů týče, tak jsem opravdu teprve v začátcích. Nemůžu tedy soudit, zdali by se podobná kniha fandům do historie doopravdy líbila. Co však můžu říci, je že kniha zvládá perfektně balancovat na hraně mezi naučnou a zábavnou literaturou. Neznalého diváka dokáže udržet v napětí až do samého konce a i po zavření knihy nutí člověka přemýšlet o pravdivosti některých činů. 80%
Autor čtenáři předkládá fascinující, někdy dokonce zvrácený obraz tehdejší společnosti. Nerozebírá jenom souboj samotný, ale uvádí do kontextu veškeré okolnosti, vztahy, vazby, historii...získáte tak ucelený náhled na jednotlivé aktéry, tehdejší dobu, názory společnosti, společnost jako takovou. Je to sice ryze faktické čtení, skoro taková případová studie, která někomu může přijít nezajímavá, ale pro mě to bylo poutavě napsáno a každá stránka mi přinesla něco nového, takže v konečném součtu jsem se zase něco dověděla a rozšířila jsem si obzory. A to mám u takových knížek ráda, že mi něco předají. Tady se to autorovi skvěle povedlo a já jsem docela zvědavá na film, který mě poprvé odradil blonďatým Benem Affleckem a knížku jsem začala číst s tím, že mi ještě nedošlo, že je to jedno a to samé. :D
Poprvé setkání s něčím, co nějak více kombinuje beletrii a historii. A docela záživně a hezky fakticky. Velice zajímavá knížka, ve které se setkáváme s jednou pravdou a ve film si s tím dokázali hezky vyhrát. Nějaké části sice zdlouhavé, jako třeba soud, ale jinak příjemná záležitost.
Inspirace pro stejnojmenný film Ridleyho Scotta, strhující popis souboje na život a na smrt i vhled do francouzské společnosti 14. století. Výsledek desetileté práce, procházení právních záznamů, kronik a nepřeberného množství historických dokumentů vyústil v neuvěřitelně čtivou rekonstrukci sporu dvou bývalých přátel. A především osudného 29. prosince 1386, kdy proti sobě stanuli Jean de Carrouges a Jacques Le Gris. Druhý jmenovaný byl obviněn z údajného znásilnění Carrougesovy manželky Marguerite, která následně otěhotněla.
Eric Jager v Posledním souboji představuje společnost, ve které se nevěřilo, že může být ze znásilnění počato dítě a k samotnému aktu se stavěla různými způsoby - od hrozby trestem smrti až po momenty, kdy násilník musel zaplatit určitý obnos manželovi či otci postižené. Ostatně prokázat, čí dítě ve skutečnosti bylo (manžel byl v tu dobu na válečné výpravě) a zda se LeGris nestal jen obětí promyšlené lži, se nepodařilo. A tak se předpokládalo, že Bůh v souboji nenechá prohrát bojovníka, na jehož straně je pravda. Navíc, pokud by zemřel Jean de Carrouges, jeho manželka by byla následně upálena.
Rekonstrukci duelu, který byl oficiálně posledním ve Francii a o jehož vítězi Jager mlčí až do samotného finále, předchází takřka soudní drama. Výzva na souboj totiž byla justičním procesem a mohlo k němu dojít až ve chvíli, kdy jej schválil parlament a král. Právě ponoření se do problému, precizní vytěžení dobových pramenů v kombinaci s poutavým stylem vyprávění ukazuje, že i literatura faktu dokáže pracovat s napětím a nechat vás otáčet stránky se zatajeným dechem. A chvílemi je to vskutku nervydrásající drama.
Poslední souboj
Mám veľmi rád knihy, ktoré sú založené na reálnych udalostiach a zároveň má človek dojem, akoby čítal román. Posledný duel, dalo by sa s trochou nadsadenia povedať, je taký rytiersky román napísaný samotným životom. Je obdivuhodné, koľko si dal Eric Jager práce so zozbieraním a zosumarizovaním faktov z dobových zdrojov, ktoré sú mnohokrát tendenčné a skreslené a treba s nimi pracovať opatrne. Okrem toho dokázal všetky tieto informácie pretaviť do pútavého štýlu prerozprávania, až má čitateľ skutočne dojem, že číta beletriu. Popis prípravy a samotného duelu poskytuje precízny obraz o tom, ako taký stredoveký zápas na život a na smrť vyzeral. Najmä tým je kniha výnimočná.