Poslední stanice život
Ruth Klüger
Autobiografický román židovské ženy kultivovaným způsobem vypráví o dětství poznamenaném diskriminací a zážitky z koncentračního tábora. Autorka, narozená v r. 1931 ve Vídni, zpracovala se značným časovým odstupem své dětské zážitky s postupující diskriminací konce 30. let a úplné vyvržení ze společnosti let 40. Bez drásajících sentimentálních scén se zaměřuje na psychologii jedince a snaží se vystihnout psychický vývoj dítěte vystaveného diskriminaci a obklopeného násilím a smrtí v koncentračních táborech. Konfrontuje autentický zážitek fašismu s názory současníků, Židů i Němců na holocaust, jakožto největší selhání naší kultury a civilizace.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 1997 , Nakladatelství Franze KafkyOriginální název:
Ruth Klüger: weiter leben (Eine Jugend), 1992
více info...
Přidat komentář
Za mě osobně velmi, velmi těžká kniha plná smutku. Samozřejmě kniha o hrdince, která jako dítě prošla všemi možnými koncentračními tábory ani nemůže být jiná. Nicméně zatímco Primo Lévi ve své knize Je-li toto člověk své strádání a útrapy popsal bez jakékoli zášti, autorka Poslední stanice přistupuje ke čtenáři se značným despektem. Jako by člověk, který něco takového nezažil, nebyl schopen pochopit míru zla, které bylo způsobeno. Jistě, nezažila jsem to co autorka, ale právě knihy jako ta její mají lidem, jako jsme my ukázat, co se dělo očima přímého účastníka, aby se již nikdy takové zlo neopakovalo. Když si však čtenář během pročítání příběhu připadá jako by de facto byl viníkem všeho zla, nebo na druhou stranu hlupákem, který stejně nemůže pochopit, co se autorka snaží vyprávět, nač takovou knihu vůbec číst? Přesto dávám vysoké hodnocení, protože žijících pamětníků těchto krutostí ubývá, je tedy třeba zachovat a doporučovat alespoň ony „němé svědky“ jejich životů – knihy.
Nečte se úplně nejlépe.