Poslední věta
Lisa Genova
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/468559/bmid_posledni-veta-iT1-468559.jpg
5
186
186
Ještě před osmi měsíci sklízel vynikající koncertní klavírista Richard ovace vestoje po celém světě. Dnes má ALS, amyotrofickou laterální sklerózu: ochrnula mu celá pravá paže a nepohne prsty. Ztráta schopnosti pohybovat rukou mu připadá jako smrt, ztráta opravdové lásky nebo rozvod – jeho rozvod. Karina před třemi lety sundala ze stěny svatební fotku, a místo ní si pověsila zrcadlo. Obrátit list však ještě nedokázala. Paralyzují ji výmluvy a strach, žije nenaplňující život učitelky klavíru a bojí se věnovat se kariéře, kterou v mládí opustila. Podle ní za všechno může Richard a jejich nevydařené manželství. Když se Richardova nemoc zhorší a už nemůže žít sám, Karina se o něj začne neochotně starat. Zatímco mu slábnou svaly, hlas i dech, kdysi znesvářená dvojice se společně snaží smířit se s minulostí dřív, než bude pozdě.... celý text
Literatura světová Romány Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2021 , JotaOriginální název:
Every Note Played, 2018
více info...
Přidat komentář
Velmi detailní a tím pádem zdrcující pohled do pocitů bezmoci toho, kdo nemoc má a toho, kdo o něj pečuje. Anna 13 níže napsala krásný komentář. Víc není co dodat. Pět hvězd knize a maximální úcta ke všem takto nemocným a jejich pečovatelům.
Chtěla jsem si přečíst, protože o ALS ještě tolik literatury není a jedná se o opravdu hroznou nemoc. Z knihy mám však rozporuplné pocity. Hlavní hrdinové nejsou příliš sympatičtí, ale třeba to byl záměr, vždyť kdo je v životě vysloveně klaďas?
Poslední věta je velmi precizně, citlivě napsaná knížka. Každá postava je propracovaná, každá nová informace přijde na řadu v ten správný okamžik, každé slovo je míněno smrtelně vážně a má přesně ten účinek, jaký mít má, každá myšlenka ve čtenářově mysli rezonuje ještě hodně dlouho.
Byl to neskutečně silný zážitek... I několik hodin po přečtení poslední kapitoly mi nebylo úplně veselo. Ani si nedovedu představit, jak těžké muselo pro autorku být, když chodila na návštěvu k lidem s ALS a sledovala, jak umírají.
Doporučuji.
Tak náročné, tak emotivní. Zoufalost, statečnost, naděje, rodina a láska. Láska v podobě, která třeba není zcela obvyklá, protože Richard ve svém životě vždy ze všeho nejvíc miloval hru na klavír. Obětoval tomu naprosto vše. A pak o všechno přišel. Reálný příběh, který je napsaný tak, že vás úplně pohltí.
Pokud se chcete o zákeřné ALS dozvědět něco víc a zároveň nechcete sahat po odborné literatuře, tahle knížka je pravděpodobně to, co hledáte. Je to napsané tak, abyste tomu rozuměli. Příběh je postavený tak, aby vám došlo, co ALS obnáší, jak se člověk trpící touto nemocí cítí a aby jste si zhruba udělali exkurz do toho, co prožívá jeho okolí. V tomhle ohledu kniha očekávání splnila. Vztahová linka je už o trochu méně šťastnější, ale ruku na srdce, kvůli tomu jsme do knihy přece nešli, ne? Berme ji tedy jako vítaný pokus o bonus, který moc nevyšel.
Jsou věci v životě, na které se nikdo nemůže předem připravit. Nemoci, jakou je ALS, patří mezi ně. Nikdo z nás si ani na okamžik není ochoten připustit, že by ho něco tak strašného mohlo potkat. A pokud o ALS nic neví, tím větší hrůza, deprese a bezmoc se ho postupně zmocňuje. Nikdo zatím neví, jak a proč vzniká, jak si vybírá své oběti, nikdo dosud nemá tu moc ALS porazit...
Příběh pětačtyřicetiletého úspěšného klavíristy a jeho rodiny je neuvěřitelně silný. Autorka krok za krokem odhaluje nejen postupující projevy nemoci. Vůbec si nebere servítky a syrově ukazuje všechno, co nemocného a jeho pečovatele provází, a to především bezmoc a naopak i jistotu, že není jiné cesty, než se smířit s příšerným koncem, protože nic jiného než smíření a také odpuštění nezbývá...
Lisa Genova odhaluje také vše, co je ve vztazích bývalých manželů skryto. Jak osamělý může být i úspěšný člověk, kterému zdánlivě nic nechybí. Jaké kořeny může mít arogantní a bezohledné chování. A jak strašné je zjištění, že se ve chvíli nouze nejvyšší třeba nenajde nikdo, kdo by byl ochoten pomoci...
Je to výborný román, k němuž Lisa Genova načerpala obrovské množství informací přímo u zdroje - u lidí, kteří trpěli ALS, u jejich pečovatelů, lékařů i rodinných příslušníků. Je to příběh, který se klidně může komukoli a kdykoli stát. A i proto stojí určitě za přečtení.
Doporučuji.
Tohle zatraceně bolelo...
POSLEDNÍ VĚTA je tak dobře napsaná, že se až nedá číst. Lisa Genova je otevřená a brutální. Rozpitvává lidské neštěstí na hranicích snesitelnosti. Nerozpakuje se své postavy koupat v ponižujích scénách, odhaluje je v nejintimnějších situacích.
Života se drží zuby nehty. Smrti uniká... Umírání je přeci jen ještě život. A toho se ona s umíněností drží - života na pokraji smrti.
Bylo to nepříjemné... do knihy se mi vracet nechtělo. Nedokázala jsem ji číst před spaním ani příliš dlouho.
Přesto... nezapomenutelné. Nejen kvůli tomu vodopádu, které vyplavily mé oči, když vše spělo ke konci - kapitoly, stránky, Richard, hudba.
Emoce, psychologie postav, tempo příběhu, jazyk - to vše přítomné v dechberoucí formě. Chybělo mi jen jediné - to, na co jsem já myslela po celou dobu, i když jsem knihu zrovna nečetla -, chyběly mi myšlenky na to to skončit. Nechtít to. Zemřít dřív, než ALS plně udeří. Vnímala jsem to každou stránkou a nedokázala pochopit, že o tom Richard nepřemýšlí, že to nezvažuje.
Když jsem si pak však přečetla poděkování autorky, pochopila jsem. Její inspirace byla zřejmě stejně houževnatá, odvážná a životachtivá jako její imaginární Richard.
Téma odpuštění zpracovala autorka tak, že zbyly jen slzy... Téma nemoci zase tak, že jste vděční za každý nádech a výdech, sebemenší pohyb, za chutě a schopnosti vašeho těla.
Držet se života za každou cenu?
Jak žít?
Jak nelitovat?
Jak odpustit?
"Jestli chce žít, má ona právo říct, že by měl zemřít?"
POSLEDNÍ VĚTA nemá poslední větu. POSLEDNÍ VĚTA doznívá ve vás a vy si ji berete s sebou do života.
Pro Richarda byl posledním Chopin... Co uslyšíme my?
O ALS je občas slyšet, když onemocní známá osobnost nebo se někdo kvůli ní rozhodne o asistovanou sebevraždu ve Švýcarsku. Říkáme si, to je hrozná nemoc... Lisa ji ve své knize dokonale popsala. Nikdy by mě nenapadlo, jak strašné to je v reálu, den po dni. Lisa vytvořila příběh propracovaný do každého detailu. Byl to emocionální tobogán a já jí za to děkuji.
Silná kniha. Kdo má odvahu intenzivně prožívat s nemocným mužem a jeho nejbližšími postup nemoci ALS, vezměte knihu do ruky a čtěte. Budete číst „na jeden zátah“. To vám garantuji. Budete nenápadně pohlížet na své „funkční“ ruce, nohy, budete vnímat každé své nadechnutí… Autorka Lisa Genova je PANÍ SPISOVATELKA.
Nu, velmi konkrétní popis průběhu choroby ALS s dopadem na všechny zúčastněné .. žádná legrace. Vždy je to hrozné, ale tu v knize je postiženým klavírní virtuoz, což ničí psychiku ještě o něco víc . Dobře napsáno, nic veseleho, uff
Nesmírně těžké, smutné, bolestné, dojemné čtení.
Pro mne jednoznačně nejlepší kniha roku 2021.
Štítky knihy
nemoci psychologické romány tělesné postižení ALS - Amyotrofická laterální skleróza vyrovnání se s minulostí vyrovnání se se smrtíAutorovy další knížky
| 2009 |  Ještě jsem to já |
| 2021 | Poslední věta |
| 2021 | Levá strana světa |
| 2019 |  S láskou, Anthony |
| 2022 | Zrádná paměť: Proč si pamatujeme i zapomínáme |
Dojemná, dobře napsaná kniha. Někdy jsem si říkala, že už je toho utrpení, závratně nabývajícího v průběhu příběhu na mě moc. A přesto jsem se od knihy nedokázala odtrhnout a napjatě jsem očekávala další Richardův posun do vzduchoprázdna. Že to čtení bude čím dál srdcebolnější bylo nad slunce jasné. Poslední věta je o nemoci ALS, o utrpení, které nemocný a jeho okolí prožívá. Ale zdaleka není jenom o nemoci. Genová si slušně pohrává s psychologií jednotlivých postav, zejména ústředního (ex)manželského páru, jejich pocitů křivdy, vzájemného obviňování, neschopnosti komunikace, žárlivosti v oblasti jejich společné vášni k hudbě a možností kariéry každého z nich. Postupně pronikáme do historie jejich vztahu, kde oba poháněni každý svou vizí a představou o životě ze společného svazku postupně couval, až se oba ocitli v poloze vzájemné nesnášenlivosti až nenávisti. Současně s tím, jak nemoc pohlcuje Richardův život, oba rekapitulují jednotlivé etapy své minulosti a začínají chápat a přebírat zodpovědnost za své vlastní přehmaty a omyly. Neodvratná konečnost nemoci ALS tak nutí oba hlavní protagonisty vážit na miskách vah a napravovat vztah vzájemný, vztah k sobě sama, vztah k dítěti nebo rodiči.