Poslední Vršovec
Josef Svátek
V době, kdy český přemyslovský kníže Vladislav II. pobývá na křížové výpravě, pověřuje správou země svého bratra Děpolta. Avšak český trůn se snaží získat rovněž Vladislavův synovec Soběslav II. Jeho pokus je ovšem neúspěšný a Děpolt nechává mladého prince uvěznit na hradě Přimda. Za pomoci nejbližších spojenců se Soběslavovi podaří z vězení uprchnout a záhy získává na svou stranu olomoucké vévodství. Po vítězném střetu s Vladislavovým vojskem má otevřenou cestu ku Praze. Jenže právě ve chvíli, kdy Soběslav na Hradčanech slavnostně usedá na knížecí stolec, přichází dcera předního českého velmože Odolena z Hrádku v Ostrovském klášteře u Davle na stopu děsivé záhadě týkající se pravé identity nového českého vladaře, jejíž rozluštění dává do pohybu nezadržitelný sled dramatických událostí. Jejich hybnou silou je „poslední Vršovec“ kancléř Převoj (v románu Josefa Svátka se jedná o fiktivní postavu), hodlající se pomstít na Přemyslovcích, kteří roku 1108 na hradišti Wratislav zákeřně vyvraždili rod Vršovců. Kniha obsahuje rovněž samostatnou autorovu povídku Český bratr, jejíž děj je zasazen do počátku 16. století. Text románu i povídky prošel zásadní jazykovou a pravopisnou aktualizací. Dnes již archaické nebo neznámé výrazy byly nahrazeny slovy používanými v současné češtině, na mnoha místech byl také citlivě upraven slovosled v autorových složitých souvětích.... celý text
Přidat komentář
Dobrodružný román ve stylu Alexandra Dumase z druhé poloviny 12.století. Byla to doba plná zmatků, kdy spolu o moc zápasili se střídavým úspěchem Přemyslovci Vladislav II a Soběslav II. Příběh se sice opírá o základní historická fakta, ale jinak je to čirá autorova fantazie.
Moje vydání z roku 1908 je psáno hodně archaickou češtinou, ale na to se dá zvyknout. Také ďábelské intriky, nad kterými se tehdejším čtenářům tajil dech, jsou dnes jen úsměvné. Více mi vadila mnohomluvnost autora; co se dá napsat na půl strany, napíše na dva listy. A co si budeme povídat, Svátek přeci jen není Dumas.
Úžasná kniha s barvitými postavami a nádherně popsanými českými scéneriemi, plná dobrodružství i záhad, samozřejmě tam nechybí láska a hrdé odhodlání, byla jsem z té knihy tak nadšená že jsem ji četla dvakrát po sobě.
Autorovy další knížky
2004 | Paměti kata Mydláře |
2005 | Paměti katovské rodiny Mydlářů 1. Z magistra medicíny pacholkem katovým |
2011 | Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze |
1940 | Anna z Kunštátu |
1940 | Pád rodu Smiřických |
Tak úplně mi tato kniha jako historický román nepřipadá, i když samozřejmě se odehrává v dobových kulisách. Tak trochu historická detektivka, trochu fantasy (astrologovy pokusy s hypnózou), trochu román pro ženy (pasáže s Ludiší). Trochu trvá zvyknout si na spojení typu "jsouce činiti" (vydání 1925), ale jinak už jsem četl od našich autorů podstatně horší historické bláboly. Samozřejmě to je poplatné době (1892) a neustále se zdůrazňuje češství Vršovců proti přemyslovskému příklonu k říši. To bych ale Vladislavovi nevyčítal. Mít za dveřmi osobnost Barbarossy a udržet zemi pohromadě je spíš důkaz státnických schopností.