Poslední výročí
Liane Moriarty
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/401058/bmid_posledni-vyroci-R29-401058.jpeg
4
1046
1046
Sophii táhne na čtyřicet, a ačkoliv je taková optimistka, že podle své kamarádky Claire nevidí sklenici zpola, ale úplně plnou, už i ji začínají trochu znervózňovat biologické hodiny a nová známost je přitom v nedohlednu. Neudělala chybu, když tak lehkovážně pustila k vodě Thomase, nejhodnějšího muže, jakého kdy poznala? Sophie začíná mít pocit, že její život uvízl na mrtvém bodě, když jednoho dne zjistí, že jí Thomasova mazaná prateta z Ostrova počmáraných blahovičníků ve své závěti odkázala něco tak nečekaného, že tím Sophii jako pohádková kmotřička obrátí život úplně naruby. Grace je krásná ledová královna a má všechno, o čem kdy snila: manžela, který ji miluje, a čerstvě narozeného syna. Jak se s tím ale vypořádá, když vidí, jak se Sophie na oba toužebně dívá? Veronice se v životě nic nedaří a na všechny má dopal. Nejvíc na pratetu Connii za to, že umřela a že do své závěti zahrnula zrovna Sophii! Veronika je odhodlaná závěť napadnout a hnát celou „kauzu“ až před nejvyšší soud. A taky vyřešit záhadu Ostrova počmáraných blahovičníků a napsat o tom knihu!... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2017
,
Ikar (ČR)
Originální název:
The Last Anniversary, 2005
více info...
Přidat komentář
Kniha se dobře čte, ale v podstatě je nijaká a nezanechá zvláštní dojem. Konec mi připadá docela rozpačitý a nedotažený.
Knihu jsem sice přečetla, ale příběhy od této autorky mě nudí čím dál víc. Za mě nejlepší bylo Manželovo tajemství. Tato kniha neurazí ani nenadchne
Zajímavé čtení, nečekané souvislosti, tajemství, na kterém je vystavěn rodinný byznys
a k tomu postavy románu vykresleny se špetkou humoru - to se mi líbilo. Prima, paní Moriarty.
Tak tato Moriarty se mi líbila moc. Mně se četla výborně. Prostředí ostrova a hlavní hrdinové mě od začátku nadchli, byli výborní, sympatičtí. Představa bydlení na soukromém ostrově mě velmi zaujala, i když věřím, že to někdy musí být težké, ale takto, když o tom člověk jen čte, je to prostě atraktivní představa.
Začátek se vlekl, konec byl divnej, ale i tak je to bezva knížka pro letní víkend. Je to jasné čtení pro ženy a pro mě ji od tenké hranice červené knihovny odděluje právě, že to, co se tak nabízelo, nedopadlo. Za to je ta čtvrtá hvězda. :-) V životě to přece není jinak. Snad každý člověk minul s bláhovou lehkomyslností a nebo naopak "přišel pozdě".
Liane Moriarty, nevím jak to děláš, ale tvoje knihy čtu ráda, i když čtení pro ženy není moje oblíbená kategorie. Sophie se ti fakt povedla.
Pro mě trochu zklamání. Konec byl hodně zajímavý, i když jsem ho z větší části předvídala, ale začátek se dost vlekl. Přesto určitě stojí za přečtení.
Moriarty zbožňuju, načtené mám všechny a stejně jako u ostatních knih mi u Posledního výročí chvilku trvalo, než jsem se začetla. Jakmile se tak stalo, šlo to samo, rychle. Kniha byla opět skvělá! Skvělé postavy, vztahy. A nakonec vše dobře dopadlo, ale stejně bych Sophie dala dohromady s Callumem :-) hh
Nezklamala, zase a opět. Je prostě dobrá a vždycky umí zaujmout. Musím přiznat, že tentokrát jsem měla ale dost co dělat, abych knihu nečetla pozpátku, protože jsem byla tak strašně moc zvědavá, jak to celé dopadne. Ač se mi ze začátku zdálo, že je tam hodně postav, tak jsem si nakonec vlastně všechny oblíbila a byla zvědavá na příběh každé z nich. Takže za mě určitě do doporučených :-)
Rovnou říkám předem, že autorku mám fakt ráda a četla jsem od ní všechny knihy. A tahle mě hodně bavila. Bohužel s čím mívám často u Liane Moriarty problém - s příliš mnoho postavami, takže mi opravdu trvá, než se naučím kdo je kdo - no tentokrát mi to trvalo půlku knihy. Děj krásně odsýpá a líbí se mi, že tam není žádný konkrétní přeslazený happy end - prostě kniha najednou skončí. Až nečekaně řekla bych. Prostě si čtu, čtu, čtu a najednou Poděkování :) Knize bych vytkla snad jen to, že Záhada Munroových děťátka byla dost dlouho natahovaná. Líbilo se mi, že děj byl vyprávěn více postavami. A musím říct, že postava Rosie se opravdu moc povedla, líbilo se mi hlavně zakončení, krásné. Pokud hledáte pohodové čtení na léto u vody, tohle je jasná volba :)
Opět musím hodnotit pěti hvězdičkami pro moji nejoblíbenější autorku! Přečetla jsem všechny její knížky a všechny je mám v knihovně. Tato se může zdát trochu méně napínavá nebo rozvleklejší oproti jiným, ale styl psaní je naprosto perfektní - střídáním různých úhlů pohledů i časových rovin vytváří velmi dynamickou a dramatickou atmosféru, téměř filmově-divadelní. Její knížky je radost číst už pro ten zvláštní a přitažlivý způsob psaní, který jako by fungoval na principu 3D brýlí a čtenář se zásluhou něho ocitl v trojrozměrném naprosto uvěřitelném paralelním světě - světě příběhů Liane Moriarty. Také zápletka je vždy naprosto nečekaná - nikdy nevím, "co bude tím velkým tajemstvím", o čem vlastně román bude a jakým způsobem bude napsaný. Každá kniha paní Moriarty je krásný dárek, který mne stále baví rozbalovat!:-)
Kniha mě nebavila, nemohla jsem se začíst. Děj vleklý, odloženo nedočtené a nevím, zda se k ní někdy vrátím.Velké zklamání.
Taková milá kniha s milými postavami a prolíná se s humorným nadhledem, skvěle napsáno i když mám od této spisovatelky své jiné favority v knihách.
No, ta k za mě úžasná kniha! Zatím jsem přečetla vše od této autorky, ale nevím proč, tahle mě bavila nejvíc! Možná za to může postava Sophie, která je neskutečně zábavná a pro někoho, komu tikají biologické hodiny, je single a trápí se tím, je neskutečně povzbudivá a konejšivá :D Nebo možná tím, že všechny postavy jsou vykresleny naprosto reálně, dost možná, každý v životě někoho takového z rodiny z Ostrova počmáraných blahovičníku zná, potkal nebo potká... A ta "záhada Munroových děťátka", na kterém kniha stojí, je po dočtení jen takovou třešničkou na dortu :) I když, na poslední straně je přece jen jedno šokující překvapení :D :D
Moriarty je přeborník v psaní knih o ničem. Poslední výročí je skvělým příkladem. Někde na začátku knihy je jednou větou nastíněná zapletka, pak 324 stran zbytečného textu, tlachání a povídaček a na konci jednou větou, jak to vlastně cele bylo. Pritom by ten příběh měl takovy potenciál
.. Autorka píše opravdu zvláštne, takove jsou všechny její knihy. Přesto to jsou ale fajn oddychovky.
Děkuji Liane Moriarty za to, že jsem mohla strávit čas na Ostrově počmáraných blahovičníků ( není to úžasný název?) s bláznivě-kouzelnou rodinkou a pomáhat tak střežit jejich tajemství.
I tento román ukazuje, jak skvělá je paní Moriarty autorka. Ta lehkost psaní, která se snoubí s jemným humorem, to množství výtečně vykreslených postav a vůbec se mi nepletly. Opravdu jsem si čtení této lahůdky moc užila !
Štítky knihy
rodinné vztahy dědictví vývoj a výchova dětí rodinná tajemství poporodní deprese
Autorovy další knížky
| 2014 |  Manželovo tajemství |
| 2017 | Sedmilhářky |
| 2015 | Na co Alice zapomněla |
| 2017 |  Šílené výčitky |
| 2016 | Tři přání |
oddychové jednoduché čtení, stačilo přečíst 1x, víckrát se k této knize nevrátím