Posledný list od milenca

16.10.2015

Jako první knihu od Jojo jsem četla Stříbrnou zátoku z které jsem byla dočista uhranutá. Byla to jedna z nejlepších knih v mém životě a hned nato přijde další. Úplně jiná, ale od stejné autorky! :) Nikdy mne ona a její fantazie nepřestanou udivovat... Nemůžu se dočkat na knížku Než jsem tě poznala, kterou všichni vyzdvihují do oblak jako její nejlepší knihu.
Zamilovala jsem si hlavní hrdiny, dopisy plné lásky,zvraty a napětí a byla jsem ráda, že se v příběhu objevila i redakce populárních novin. Vždy mne baví číst knihy z redakcí časopisů a novin.
Prostě tuto knihu nejde ohodnotit jinak než pěti hvězdičkami a opravdu nechápu lidi, které tento příběh neoslovil. Máte srdce?

Autorku a její knihy budu dál doporučovat a doufám, že se objeví i v mé poličce, kam patří knihy, které si to opravdu zaslouží...

PS: Přečtěte si knihu už jen díky pravdivým dopisům, mailům a esemeskám, které jsou mezi jednotlivými kapitolami.

07.10.2015

Líbí se mi ta všestrannost Moyesové! Nemůžu si pomoct, a to jsem četla pouze dvě její knihy. Je to až neuvěřitelné... Chci říct, dnešní autoři se pořád jaksi drží své jistoty... moc neriskují. A abych byla správný šťoural, musím si rýpnout a zmínit Johna Greena. Ačkoli jeho prvním románem nebyla kniha Hvězdy nám nepřály, získal si s ní tolik fanoušků, že se zdá, že jakákoli jeho kniha je hodnocena úžasně, protože "Jonh Green je přece autorem Hvězd a to je báječná kniha"! Po přečtení Než jsem tě poznala od Moyesové jsem byla v rozpacích a měla jsem stále chuť tyto dva autory srovnávat... už jen proto, že jejich (mezi čtenáři) nejoblíbenější love story si zahrávají se smrtí a to je zkrátka vždycky oříšek. Ale teď mám konečně jasno a můj verdikt zní: Moyesová je daleko rozsáhlejší a její knihy (ano, jsem si jistá tímto tvrzením po přečtení pouhých dvou knih) jsou neuvěřitelně nestejné a to je v dnešní době velký um. Mnou přečtené knihy Greena (Aljaška, Hvězdy a Papírovky) měla v sobě jakousi nálepku, která se přenášela z jedné knihy do druhé. Nějaký společný znak, který jasně prokazoval, že autorem všech těch knih je právě Green. Nepochybuju nad jeho spisovatelským umem, jeho knihy se mi líbí, ale připadá mi, že jeho styl psaní je až tak Greenovský, že nás čtenáře nemá čím překvapit, kromě pokaždé jiného příběhu, který je ale vždy v něčem stejný. Zkrátka a dobře, kdybyste četli knihu Greena, aniž byste věděli, že je to jeho dílo, nakonec byste vždy poznali, že jde o něj. Já tedy u Moyesové takový pocit nemám. Poslední dopis je tak jiný! Nenašla jsem žádný společný znak s Než jsem tě poznala a to se mi strašně líbí! Jde vidět, že autorka ráda zkouší nové věci a ráda riskuje, nedrží se svého zaběhlého stylu psaní a příběhy se dokonale liší. Před Moyesovou tedy smekám a vyzdvihuju ji až do oblak. Čtení této knihy bylo někdy obtížné, protože jak už bylo v některých komentářích řečeno, někdy nebylo jasné, kdo kterou větu řekl. Souvislosti se někdy hledaly těžce, ale ne až tak, že by to čtenáře otravovalo. Naopak, donutilo ho to přemýšlet. Jinak asi pořád hledám slova. Tentokrát jsem u knihy nepotřebovala kapesníky a to není žádné mínus. Obdivuju dějové linie a to, že i když je kniha především o lásce, není JEN o lásce. Přeskakování mezi minulostí a současností, změna společenských poměrů, tradic, problémy dřívější doby, zasvěcení do novinářské práce. Kladně a s vděčností hodnotím už jen to, že mi byl bez okolků předložen náhled do života anglického "báječného" manželství šedesátých let. Příběh je plný emocí, ale není vůbec přeslazený, působí velmi realisticky, což by mohli ocenit čtenáři, kteří k romantice nechtějí ani přičichnout.
Nezbývá mi nic jiného než vypustit do tohoto vzdušného internetového prostoru vzkaz, uzavírající můj vyčerpávající komentář:
Milá Jojo,
děkuju Vám za Váš pisatelský talent a prosím Vás, nepřestaňte mě příjemně překvapovat. A děkuju Vám za Vaše jméno, protože kdykoliv někomu řeknu, že čtu knížku od nějaké Jojo, začne se smát (zvláště když to nevyslovím jako Džoudžou :D). Už předem Vám děkuju za to, že jste napsala pokračování k Než jsem tě poznala, ale jak je zvykem, Vaše knihy u nás vychází s nepochopitelným časovým zpožděním, a tak kdoví, kdy se dočkáme.
M.

03.10.2015

Ach, nečekala jsem, že by to mohlo být tak krásné. Dojala jsem se.

28.09.2015

Knížka byla úžasná,napínavý děj a velká chuť být v tomto příběhu divákem,který zná osobně paní Jennifer děkuju za krásné pocity při čtení.

22.09.2015

Na úvod, moje druhá kniha od této autorky, po knize Než jsem tě poznala vcelku zklamání.
Děj knihy prolínají dva příběhy, které se sice na konci spojí, ale mě strašně rušily. Ač jsem strašně chtěla, nemohla a nemohla jsem se začíst. A ten nádherně bolavý pocit, který jsem měla po první knize se nedostavil...Nakonec přečteno...

16.09.2015

kniha by byla skvělá, kdyby v ní rušivě nepůsobily dva prolínající se příběhy

14.09.2015

Naprosto famózní kniha! Musím říct, že mě dlouho žádná kniha neoslovila tolik, jako je právě tato! Za mě to je jedinečná kniha, která mi leží v paměti dlouho.... kolikrát si na ní opravdu vzpomenu :)

Setkala jsem se s pár lidmi, kteří mi řekli, že tato kniha je neoslovila... podle mě je to tím, že to hned ze začátku vzdali. Musí nejdříve pochopit, že se tam prolínají dvě doby a dvě hlavní hrdinky :)

Tuto knihu absolutně DOPORUČUJI :)

12.09.2015

Moje třetí knížka od Jojo Moyes, a ani tentokrát nezklamala. Ze začátku mi chybělo cosi, co by mě přesvědčilo abych knížku neodložila a trvalo mi déle, než u ostatních knížek od Jojo, než se začtu. Trvalo mi než jsem si zvykla na změny pasáží, na jména a vlastně dopisy. Po polovině (?) se to ale výrazně zlepšilo, a jelo to z kopce. Příběh je krásný, láska dvou i když jim to dříve nevyšlo. Anthonyho a jeho dopisy si nemůžete nezamilovat. Z pohledu psaní mi to přišlo nejslabší ale děj byl krásný tak za mě 4*

12.09.2015

Další krásná kniha od této spisovatelky. Celou dobu jsem byla zvědavá, jak tento příběh lásky dopadne. Dojemný konec, který mě fakt dostal.

10.09.2015

Začala jsem ji číst hned po Než jsem tě poznala, což je kniha, která mě naprosto dostala, takže jsem se ze začátku nedokázala soustředit, začíst se, ale s rozplétajícím se příběhem mě děj vtáhl a já konec doslova zhltala.
Skvělá kniha.

28.08.2015

Knihy od této spisovatelky miluji, co se týká děje, můžete od ní čekat cokoli. U tohoto příběhu jsem brečela jako želva. Svojí kvalitou příběhu je srovnatelná s Než jsem tě poznala. Těším se na další přeložen knihy, co se chystají vyjít... a že by jich na překládání z angličtiny bylo.. hold se budu muset asi zdokonalovat v cizím jazyce, protože počten od této autorky stojí za to.

Takhle knížka od autorky se mi líbila nejvíce. To nastínění opravdové lásky a odloučení. Nebrečela jsem jen na konci ale i v průběhu. Moc krásné!

22.08.2015

Nebyla tak dobrá, jako Než jsem tě poznala, ale na 4 hvězdičky určitě. Aspoň jsem neprobrečela půl knížky :-) Těším se na další, baví mě ten styl i příběhy.

18.08.2015

Po této knize jsem sáhla poté, co jsem se seznámila s autorkou přes knihu Než jsem tě poznala. Kniha Než jsem tě poznala, mě oslovila velmi. Dlouhou dobu jsem nečetla lepší knihu a můžu s jistotou říct, že bude patřit mezi mé nejoblíbenější. Protože jsem chtěla zažít opět ten pocit, který jsem u knihy cítila, kdy jsem věděla, že jde o výjimečnou knihu. Chtěla jsem zažít ty emoce, které se náhle ve mě měnili, poutavý děj a napětí jak příběh dopadne. Z těchto důvodů jsem se rozhodla pro knihu Poslední dopis od tvé lásky. A můžu říct, že má očekávání splnila, vlastně spíše mě zase zaskočila a příjemně překvapila. Jojo píše krásné příběhy, které chytnou každého alespoň trochu romantického čtenáře za srdce a ten už ji zůstane věrný. Jen tak dál Jojo a těším se na další knížky od tebe :-)

18.08.2015

Z knihy mám dost smíšené pocity. Na rozdíl od Než jsem tě poznala se mi četla šíleně špatně. Ztrácela jsem se, splývaly mi časové linie a celkově to pro mě byl jeden velký chaos. Na druhou stranu se mi líbilo, jak se postupně odhalovaly jednotlivé nejasnosti, všechno do sebe nakonec zapadlo a i přes občasné zmatky v mé hlavě jsem si příběh urovnala tak, jak měl být. Líbila se mi občasná nepředvídatelnost knihy a nečekané zvraty, i když to hlavní čtenář tuší od začátku.

16.08.2015

Když jsem četla Než jsem Tě poznala, byla jsem nadšená a tak jsem se s radostí pustila do Posledního dopisu. Přečíst tuhle knížku, mi ale trvalo opravdu dlouho, chvílemi byla nudná a nezajímavá. Samotný příběh je dobrý nápad, ale jen pokud by byla kniha kratší.
Doufám, že Stříbrná zátoka mě potěší.

15.08.2015

Tak jak jsem psala u "Než jsem tě poznala", není to přesně můj žánr... Ale na rozdíl od "Než jsem tě poznala" tady něják vázne děj.... je to nastavovaná kaše, ty dva se neustále míjejí až je to otravné... Ale možná to k tomuto stylu patří, nevím. Mě osobně to přišlo jako plácání se odnikud nikam...I na zaplácnutí času to bylo moc zdlouhavé.

15.08.2015

Ve srovnání s ostatními knihami J. Moyes, které se čtou jedním dechem, je tato přinejmenším rozčarováním. Děj knihy je velmi roztříštěný a ničím výjimečný. Rozhodně se nejedná o knihu, která by ve mě vyvolala jakékoli pohnutí.

14.08.2015

Druhá kniha, kterou jsem od Jojo četla, ale pro mně byla velkým zklamáním. První čtvrtina knihy byla super a bavila mě, ale pak jsem začala tušit jak to všechno dopadne a ono to tak opravdu dopadlo. Nemám ráda konce, které hned očekávám, takže dávám pouze 2*. Také hodnotím tak proto, že předchozí kniha, kterou jsem od Jojo četla byla naprosto strhující a tak jsem měla velké očekávání, které se bohužel nenaplnily :-/