Posledný list od milenca
Jojo Moyes
Novinárka Ellie hľadá v novinovom archíve zaujímavý príbeh, no ani sama celkom neverí, že by mohla nájsť niečo skutočne zaujímavé. Podarí sa jej však objaviť list z roku 1960 od neznámeho muža, ktorý v ňom žiada svoju partnerku, aby opustila manžela. Ellie tento ľúbostný príbeh z minulosti fascinuje. Napriek tomu, alebo možno práve preto, lebo sama má pomer so ženatým mužom. Vrátime sa teda do roku 1960 a dozvieme sa, že Jennifer Stirlingová leží v nemocnici po vážnej autonehode. Nespomína si na nič – ani na manžela, ani na priateľky, ani na to, aká bola kedysi ona sama. Ale keď sa z nemocnice vráti domov, nájde utajený list a pomaly si začína spomínať na milenca, kvôli ktorému bola ochotná riskovať úplne všetko. Príbehy Ellie a Jennifer, plné vášne, nevery a straty, sa navzájom prepletajú a sú popretkávané „poslednými listami“ zo skutočného života.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2021 , Ikar (SK)Originální název:
The Last Letter from Your Lover, 2008
více info...
Přidat komentář
Je pro mne hodně těžké hodnotit knihu, jež patří do žánru, který jsem nikdy nečetla a nikdy mě nebavil. Už si ani nevzpomenu, co mě vlastně přimělo si ji přečíst. Každopádně jsem byla mile překvapená, ale bohužel až od druhé poloviny. Prvních zhruba 216 stran, čili celá první část knihy mne nebavila. Říkala jsem si, že je to přesně ta nuda, kterou jsem od knihy tohoto typu čekala a párkrát mne napadlo i to, že ji odložím. Nicméně, dala jsem jí ještě šanci a od druhé části až do konce už jsem toho nelitovala. Už vím, čím si dokáže Jojo získat své čtenáře, i když to nedokáži popsat. Kniha se čte velmi lehce a určitě nadchne každého milovníka dobových a romantických románů. Mne Jojo přesvědčila natolik, že se pustím i do dalších jejích knih...
Já strašně nemám ráda tyhle romantické a vztahové příběhy, ale musím říct, že tenhle mě pohltil a knihu jsem měla během dvou dnů přečtenou. Opravdu nádherný a dojemný příběh. Od autorky si určitě přečtu i další díla. A také se mi moc líbí obálka knihy. Za mě to je plný počet.
Ze začátku trvalo, než si kniha získala moji pozornost, ale ke konci jsem už četla jedním dechem, celá zvědavá, jak to vlastně nakonec skončí. A můžu říct, že při čtení posledních řádků se mě zmocnil pocit blaha.
Pěkný příběh, který měl dobrý konec. Přesto pro mě "Než jsem tě poznala" byla čtivější a víc mi dala. Oceňuji u autorky, že člověk hned na začátku neprokoukne, jak příběh dopadne a je překvapený do poslední chvíle :-)
Krásný příběh o velké lásce, která přežila tolik úskalí, míjení, nepřízní osudu a hlavně 40 let!
Milé oddechové čtení, ale "než jsem tě poznala" se mi líbila daleko víc!
Příběh nebyl špatný, ale až příliš hodně moc, šíleně nesourodý. Trošku jsem zklamaná, ale jako oddechovka dobrý.
Páni. Jen málo knih dokáže člověka takhle pohltit. Nechala jsem se tím příběhem strhnout. Až do poslední chvíle jsem se ani neodvažovala přemýšlet o tom, jak to asi dopadne, protože vždy, když jsem si myslela, že vím, mě ten nečekaný zvrat překvapil. Život tehdy a dnes je hodně odlišný. V určité pasáži v knize se psalo o tom, jak byl život v 60 letech sešněrovaný a dnes jsme svobodní. S tím jediným bych asi zase tolik nesouhlasila. Mám pocit, že lidé dnes jsou ještě více sešněrovaní. Příběh byl ale krásný. Moc dobře napsaný. Bylo fascinující prolínání postav a roku, kde se zrovna nacházíme.
Autorka nezklamala. Moc hezký a dojemný příběh. Její psaní mě opravdu baví. Přechody mezi minulostí a přítomností mi problém nedělaly. Naopak bylo to docela zajímavé.
Noooooo, teda, fíííha... Kniha je samozřejmě úplně jiná než "Než jsem tě poznala", v časových úsecích jsem sice trošku plavala :-) ale i tak je kniha krásná, plná emocí a plný počet dávám i proto, že i po tolika letech je pro oba dva "šťastný" konec - shledání, za což Jojo moc a moc děkuji :-)
Než jsem tě poznala se mi líbila mnohem víc....
V knize je několik časových pásem, takže mi chvíli trvalo, než jsem se zorientovala
Opět neobyčejně čtivá kniha. Jojo Moyes jsem zařadila mezi své nejoblíbenější autorky a to nejen protože, že píše zamilované románky, ale proto, že umí ovládat jazyk, umí čtenáře okouzlit. Z jejich knížek čiší lidská láska v několika podobách, hlavní hrdinové i hrdinky jsou různorodí, realisticky zobrazení a celkově jsou její knížky velmi přesvědčivé. Nedivím se, že získává jedno ocenění za druhým. Její styl je úžasný.
Kniha se mi moc líbila, takový romantický příběh, který ale nebyl bláhový, ale byly tam ukázány reálné situace života, které nemusí být vždy příjemné. Kniha se mi vůbec nezdála nudná, pořád jsem měla chuť číst ji dál a dál. Velmi čtivé.
I po druhé se to autorce podařilo...vzpomínala jsem při čtení na sebe před deseti lety a přála jsem Ellie,ať je silná....přemýšlela jsem.....plakala jsem...a na konci jsem téměř nedýchala.Krásný příběh.
Miluju romány. Dokonce mám ráda, když sem tam neskončí "happyendem". Než jsem tě poznala se mi strašně líbilo, takže jsem automaticky předpokládala, i podle hodnocení, že tahle kniha bude další bomba. Ale teď tady zklamaně sedím a vlastně moc nevím, co si mám myslet.
Asi 3/4 knihy jsem hltala. Bavil mě děj odehrávající se v roce 1964, strašně jsem fandila Jenny i Boothovi. Když jsem zjistila, tak to s nimi bylo, byla jsem těžce, těžce zklamaná. Pro někoho a z jistého úhlu pohledu to mohl být šťastný konec, ale já jsem z něj tak strašně zklamaná, že nemůžu jinak než dát 3* :( Ovšem styl psaní autorky je pořád úžasný, příběh svým způsobem dokonalý, ale jak říkám, to zakonečení tenkrát v 1964 mi nesedělo.
Vážně doufám, že Stříbrná zátoka bude něco jiného, když už skoro odpočítávám dny do vydání :-)
Po Než jsem tě poznala jsem od knížky očekávala podobně podařený výkon, kterou Poslední dopis od tvé lásky rozhodně byl. :)
Knížku jsem četla jedním dechem, přeskoky mezi časovými liniemi mi vůbec nevadily, naopak, děj byl vždy utnutý v tom nejlepším momentu. Jsem ráda, že se autorka věnovala převážně příběhu z 60. let, neboť ten byl rozhodně zajímavější. Oba příběhy se hezky doplňovaly, avšak konec mě nijak moc nepřekvapil.
Četla jsem ji přes půl roku (v originále). Nebavilo mě to a bylo mi úplně jedno, jak kniha dopadne. Nebýt nutkání všechny knihy dočíst, odložila bych ji. V čem byl problém? Bylo tam toho až moc, ovšem stylem „stokrát nic umořilo osla“. Příběh Jennifer a jejího „šamstra“ byl tak neuvěřitelný, až to bralo dech. Do toho tam máme manžela a jeho sekretářku a paní na úklid, která měla kupodivu taky nějaký minulý život, a kámoše Jennifer… Další z hlavních postav je mladá novinářka, která to má s mužskou populací taky složité (autorka nás samozřejmě neochudí o detaily) a absolutně nechápu, jak si při své pracovní morálce zachovala místo. Občas mi kniha připomínala dětská léta, kdy v televizi běžel Dallas – nějaká ta amnézie, zmizení, něco jako zmrtvýchvstání, smrt u koho by to nikdo nečekal, fascinující objevy a Kongo. Kongo?!
Štítky knihy
nevěra dopisy zfilmováno milostné romány 60. léta 20. století romantika žurnalistika milostné vztahy třicítka (věk) nešťastná láska
Autorovy další knížky
2013 | Než jsem tě poznala |
2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
2018 | Sama sebou |
2015 | Stříbrná zátoka |
Nejdříve jsem se nemohla nějak začíst....., ale řekla jsem si, že se nenechám odradit.....a nakonec jsem nelitovala. Je to přjemná kniha....moje první od Jojo...
Někdo tu psal, že měl table rozpoznat, co se odehrávalo v minulosti a co v přítomnosti....Četla jsem anglický originál a tam jsem s tím problém určitě neměla....tak jestli to nebude spíš problém s překladem.
Určitě si přečtu i další knížky od Jojo ...