Posledný list od milenca
Jojo Moyes
Novinárka Ellie hľadá v novinovom archíve zaujímavý príbeh, no ani sama celkom neverí, že by mohla nájsť niečo skutočne zaujímavé. Podarí sa jej však objaviť list z roku 1960 od neznámeho muža, ktorý v ňom žiada svoju partnerku, aby opustila manžela. Ellie tento ľúbostný príbeh z minulosti fascinuje. Napriek tomu, alebo možno práve preto, lebo sama má pomer so ženatým mužom. Vrátime sa teda do roku 1960 a dozvieme sa, že Jennifer Stirlingová leží v nemocnici po vážnej autonehode. Nespomína si na nič – ani na manžela, ani na priateľky, ani na to, aká bola kedysi ona sama. Ale keď sa z nemocnice vráti domov, nájde utajený list a pomaly si začína spomínať na milenca, kvôli ktorému bola ochotná riskovať úplne všetko. Príbehy Ellie a Jennifer, plné vášne, nevery a straty, sa navzájom prepletajú a sú popretkávané „poslednými listami“ zo skutočného života.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2021 , Ikar (SK)Originální název:
The Last Letter from Your Lover, 2008
více info...
Přidat komentář
Pro mě velké zklamání, ani po 130 stránkách mě kniha nechytla, takže odkládám ...zbytečně zdlouhavý a rozvláčny, děj nic moc...
Tato kniha pro mě byla zajímavou zkušeností. Po přečtení jsem váhala, zda dát čtyři, nebo pět hvězdiček. Nakonec zvítězilo pět, a to především proto, že Ellie mi byla mimořádně sympatická. Zato paní Stirlingovou jsem do 2/3 knihy téměř nemohla vystát. Cítila jsem k ní mimořádné antipatie - kvůli jejímu životu "zpovykané paničky", který si sice tak úplně nevybrala, ale ve výsledku proti němu ani nebojovala. Její osoba mě zaujala až ve chvíli, kdy oznámila svému manželovi, že ví o nemocných a mrtvých dělnících a konečně se nějak rozhodla. Přestože vím, že děj příběhu je zasazen do šedesátých let, působil na mě styl vyprávění chvílemi až příliš "konvenčně" - a to především kvůli prazvláštnímu vztahu pana a paní Stirlingových. Knize se však nedá odepřít osobitost vyprávění ani velmi dobrý nápad a jeho zpracování. Zajímavou zkušeností byl poměr paní Stirlingové s Anthonym O'Harem, překvapilo mě její náhlé rozhodnutí s ním odjet, a přestože se jí to nakonec nepovedlo, v duchu jsem ji do jisté míry obdivovala. Ale pak jsem si řekla :"Proč to neudělala dřív? Vždyť nemohla být šťastná!?" Kniha mě však nakonec naučila, že ne všechna rozhodnutí jsme schopni sami ovlivnit a že občas je důležité dívat se do minulosti. Opravdu krásné čtení.
kniha je velice dobrá a dobře napsaná..Hned ze začátku jsem věděla, že se jen tak od ní neodtrhnu.... ale občas jsem musela :D Příběh Jennifer a Toniho mne velice nadchnul.. Škoda, že muži v dnešní době nepíšou tak krásné a zamilované dopisy, že vyznání lásky se smrsklo jen do zpráv SMS....
Asi až do poloviny jsem se nedokázala do knihy začíst. Mám smíšené dojmy i teď, po dočtení, každopádně příběh byl originální a šedesátá léta byla popsána tak věrohodně (trochu mi to všechno připomínalo seriál Mad Men), že jsem měla pocit, že jsem přímo u toho. Suma sumárum: tahle knížka by si klidně zasloužila svou filmovou verzi, to by bylo zajímavé.
Výborná kniha, stejně dobrá jako "Než jsem tě poznala".
Můj zážitek byl umocněn v tomto případě vlastní zkušeností (v některých částech knihy se mi vybavovali vlastní vzpomínky a myslela jsem, že knihu odložím jako nedočtenou). Neuvěřitelně se mi zalíbil závěr, přiznám se, že jsem jej nečekala. Doporučuji si přečíst.
Citace z knihy : str. 455
"Jeden moudrý člověk mi jednou řekl, že psané slovo je nebezpečné, protože nikdy není záruka, že ostatní budou číst vaše slova ve stejném duchu, v jakém byla napsána. Takže to napíši jasně, Mrzí mi to. Strašně mě to mrzí. Odpusť mi. Dej vědět, jestli bych ještě mohla udělat cokoli, abys na mě změnil názor. Žena muži, v dopise"
Pro mě to je druhá knížka, kterou jsem od autorky četla. Na začátku knihy jsem z toho byla rozpačitá, dokonce jsem na vteřinku přemýšlela, že knihu odložím bez dočtení. Ne že by mě nebavila, nebo neměla čtenáři co nabídnout, ale spíše trvalo, než jsem se zorientovala, v jaké časové rovině se zrovna nacházím. Ale po chvilce jsem se do toho ponořila tak, až mě knížka chytla, nadchla a nevím co ještě. :)
Musím říct, že tato kniha pro mě nebyla tak strhující, jako Než jsem tě poznala, ale přesto se mi velmi líbila a autorčin styl psaní vás zkrátka vtáhne do děje.
Knihou jsem zklamaná,těšila jsem se na ni.A pro mě nic moc.Než jsem Tě poznala jednoznačně lepší.
Opět hezky napsaná kniha, dokonce jsem se v ději dobře orientovala. Dnes jsem jí dočetla a putuje k sestře,doufám, že se jí bude líbit jak mě.
Pro mě úžasná kniha. Příběh sice skončil s otevřeným koncem, ale třeba bude pokračování :-) Je to sice tak trochu červená knihovna, ale uvěřitelná. Děj byl npínavý. Pořád se to víc a víc zamotávalo :-)
Než jsem tě poznala se mi líbil víc teda a tahle kniha mě chytla až ke konci...trochu mi dělalo si uvědomit v jakým jsem zrovna příběhu.. a ten konec na mě moc rychlý a úplně nedořešený, což nesnáším u knih :D ale jinak v pohodě...těším se na další knihu.
Velmi pěkně napsaný příběh... člověk se dokáže dobře vcítit do doby, kdy se děj odehrává i do hrdinů jak se mohli cítit. Ale knihou, která se Vám ještě dlouho poté bude přehrávat v hlavě.. není :) což by bylo víc než jen neuvěřitelné, když už autorka jednu takovou má :)
Krásná kniha, moc silný přběh. Víc se mi líbila ta část, z minulosti ale celkově moc dobré.
Musíte se prokousat nudnějším začátkem, kdy ještě nejsou jasné všechny časové souvislosti, ale výsledek stojí za to :-) Romantika jako taková mi nevadí, spíš nemám ráda styl, kterým autorky těhle knížek píšou, protože upřímně, občas se to vyrovná slohovým pracím dětěm ze základky. To rozhodně neplatí o Jojo Moyesové, protože ta prostě umí. Tím, že rozdělila příběh do dvou linií si mě knížka získala a i když ani jedna z hlavních hrdinek mi nebyla nijak zvlášť blízká, bez problému jsem se do nich vžila. Jejich problémy naštěstí řešit nemusím, ale bylo zajímavé vidět to ze dvou různých pohledů ( Ellie, která je zamilovaná do ženatého a Jenny, které naopak vlastní manželství braní na cestě k lásce ) a upravit si obrázek na osoby z mého života, které si podobnými záležitostmi prošli a stále procházejí. Není nutné srovnávat s Než jsem tě poznala, protože ano, je to slabší, ale Poslední dopis od tvé lásky je také starší, takže jde vidět, že se autorka posunula dál a já už teď čekám na její další počin :-)
Panebože, to byla úžasná knížka! :) Poprvé po dlouhé době mám chuť dát místo 5 hvězdiček 6, ale protože to nejde, tak je dám alespoň takto ******!
Jedná se o příběh plný emocí a silných citů, který rozhodně chytne za srdce. Když se nad tím tak zamyslím, tak je to jedna z nejemotivnějších knih, co jsem za poslední roky četla. Mísily se ve mně emoce, kdy jsem měla chuť s knihou praštit, protože jsem nemohla snést jak osud hlavní dvojici nepřeje, ale neudělala jsem to, protože zvědavost mi nedala a já jsem prostě musela vědět, jak to celé dopadne. Rozhodně si s velkou chutí přečtu další příběhy od této autorky. :)
Průměrný román s milostným tématem. Nějak mi samé ty nevěry, intriky a novinářské prostředí (chíchá) nepřirostlo k srdci, nicméně pro čtivost a celkem svižný děj dávám 3*.
Víc se mi líbí romány ,,historické,,. Nemám ráda nevěru v knihách a rozhodně nevěrníkům nefandím. Přesto mě tato kniha nadchla, dobře se četla, i když jsem se občas ztrácela v časech.
Štítky knihy
nevěra dopisy zfilmováno milostné romány 60. léta 20. století romantika žurnalistika milostné vztahy třicítka (věk) nešťastná láska
Autorovy další knížky
2013 | Než jsem tě poznala |
2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
2018 | Sama sebou |
2015 | Stříbrná zátoka |
Milé a smutné. Kniha se mi líbila o maličko méně než Než jsem tě poznala, které jsem od této autorky četla jako první, přesto byla skvělá. Romantický příběh, ve kterém se osudy postav prolínaly, rozdělovaly a zase spojovaly, byl napínavý, a já byla zvědavá, jak to všechno nakonec dopadne. I když mi příliš nevyhovuje styl, jakým byla kniha psaná, nemohla jsem se od děje odtrhnout.