Posol
Markus Zusak
https://www.databazeknih.cz/img/books/79_/79358/bmid_posol-vyR-79358.jpg
4
1486
1486
Devätnásťročný Ed Kennedy – ako väčšina mladých ľudí na predmestí – sa živí ako taxikár, hoci vzhľadom na vek porušuje austrálske zákony. Voľný čas trávi popíjaním s priateľmi a nekonečným kartovaním. Miluje dievča, ktoré ho má príliš rado, aby mu lásku opätovalo, a psa, nadšeného kávičkára. Na rozdiel od súrodencov to Ed nikam nedotiahol, je na najlepšej ceste skončiť ako jeho otec alkoholik. Jedného dňa sa stane svedkom prepadnutia v banke. Po tom, čo lupičovi prekazí plán, stane sa na krátky čas mediálnym hrdinom. Už sa nevie dočkať, kedy sa veci vrátia do zabehnutých koľají, keď v poštovej schránke objaví tajomnú zásielku: kárové eso, na ktorom sú napísané tri adresy. Edov život sa čoskoro otrasie v základoch. Mení sa na posla dobrých i menej príjemných správ, vstupuje do života neznámym ľuďom a prehodnocuje vlastnú minulosť. Už len zistiť, kto rozdáva karty v tejto zvláštnej hre – priatelia, príbuzní, či dokonca mŕtvy otec?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2011 , Ikar (SK)Originální název:
I Am the Messenger, 2002
více info...
Přidat komentář
Stačilo by říct Moje srdcovka. Jako si sebou každý bere všude mobil nebo peněženku. já nosila tuhle knihu.Chtěla jsem každou svou volnou chvíi číst, být v té knize a zase se dozvědět co dostane Ed za úkol. Tímto si u mě Markus získal místečko v těch NEJ spisovatelích. Tak to Markusi nepokaž. :)
Tak jak jsem ji zacal vcera cist, tak jsem se od ni neodtrhl, az jsem ji ted docetl (teda krome par hodin spanku). :-) Krasny pribeh o vsednosti zivota a o lidech, kteri se snazi pochopit sami sebe, aby mohli neco zmenit....nebo musi neco zmenit, aby mohli pochopit....
Takový "nakopávací" příběh. Všichni máme svoje kostlivce ve skříni, smutky a tajné touhy a někdy stačí je jenom s někým sdílet... Jo, moc fajn kniha!
Celý příběh – příběh můj i Edův začíná – již tradičně – v knihkupectví. Procházíte se mezi knihami a přemýšlíte, jakou si koupíte tentokrát. Autory obálky vážně chválím, protože mne kniha zaujala již z dálky. No řekněte… nebyl by to hřích, nechat tak krásnou knihu stát na pultu bez milujícího majitele? Navíc tím, že i Zlodějka knih má stejný obal, musela jsem sáhnout po obou knihách, protože vybírat mezi Poslem a Zlodějkou, by byla taková osobní Sofiina volba.
Každý, kdo jsme knihu přečetli, víme o čem je Edův příběh a o čem je poselství samo. Zusak je výborným vypravěčem, který nepoužívá více slov, než je nutné. Kniha se díky svižnému tempu, poutavému ději a samotné myšlence díla čte prakticky sama. Někomu může vadit Edův slang nebo to, že jsou postavy (alespoň na mne tak působili) emocionálně ploché. Během četby ale zjistíte, že se v knize neděje nic náhodně a že vše má svůj důvod, což mi bylo velmi sympatické. Pokud srovnáte postavy na začátku a na konci, zjistíte, že už nejsou stejní, protože všichni prošli nemalou změnou, čímž si myslím, že byla všechna poselství naplněna – a přeci… šlo přeci o to něco poselstvím změnit.
Pro mne měla kniha největší přínos svými myšlenkami/hloubkou. Pokud čtete pozorně, klidně a pomalu, najdete plno krásných, něžných, dojemných a pravdivých myšlenek. Člověk začne přemýšlet nad tím, co dělá pro své okolí, jak moc je vnímavý ke svému okolí a kolik dává svým přátelům, ale také nepřátelům. Po přečtení začnete přemýšlet, jak můžete změnit své okolí, co můžete udělat – ať už pro svou rodinu, přátele, nepřátele, známé i neznámé. Ale především, co můžete udělat sami pro sebe, abyste byli šťastní a vyrovnaní. Po přečtení si budete vážit více každého úsměvu v tomto uspěchaném světě a snad jej začnete rozdávat lidem také, protože to je to nejmenší, co můžete udělat. Možná také zjistíte, že k tomu, abyste něco změnili, nemusíte dělat zázraky a plánovat nějaké velečiny – drobné radosti, to je to, co nás dělá šťastnými.
Kniha mne velmi ovlivnila a stále se k ní vracím… ať už pro samotný příběh, hloubku anebo upřímnost. Vím přesně, které pasáže mne dojmou, pobaví nebo rozesmutní. Posel je zkrátka četbou pro jakékoliv životní období a vždy si v ní najdu to, co právě potřebuji.
Po tomto zážitku se nemohu dočkat Zlodějky knih.
Opět končím citací:
„Na zlomený srdce lidi umíraj. Dostávaj infarkty. A srdce taky nejvíc bolí, když se něco pokazí a rozpadne.“
Posla jsem se bála a odkládala jsem ho, jak jen to šlo. Četla jsem už totiž Zlodějku knih a co jsem slyšela, Posel se jí při vší snaze nevyrovná - přičemž já si nechtěla o Zusakovi zničit obrázek. Nakonec to ale dopadlo tak, že jsem tu rádoby horší knížku zhltala za necelé dva dny a měla přitom takový divně příjemný pocit jako už dlouho ne. Kam se na něco takového hrabe citově vyděračská Zlodějka, která staví na nezáviděníhodných osudech dobrých lidí a jejich melodramatických úmrtích?
Ano, Posel je hodně naivní knížka s sladce šťastným koncem, ale v tomhle případě se to prostě tak nějak patří. V dnešním světě přiblblých teen romancích a thrillerů, ve kterých vždycky všichni pomřou, Posel představuje jakési něžné pohlazení po duši a zároveň vybídku k solidaritě, nezištnosti, ohleduplnosti... tedy ke všemu, co moderní doba tak trochu postrádá.
A aby toho nebylo málo, Zusak je prosté pán (a překladatelka rovněž) co se slohové stránky příběhu týče. Jazyk je upřímný, sympatický, nespisovný a čtivý, občas se utrousí nějaké to drsnější slůvko, ale vyloženě sprosté to není. Post vypravěče pak zastává hlavní hrdina, který je stejně jako všechny ostatní postavy vskutku živoucí, takříkajíc realistický, a navrch ještě sympaťák na entou. Ani hodný ani zlý, ale v jádru vlastně docela dobrák.
Rozhodně doporučuji, nejlépe k rozjasnění nějakého chmurného podvečera.
EDIT: Málem bych zapomněla dodat, že jednou z nejsilnějších Poslových vlastností je i úchvatné vykreslení vztahů mezi charaktery, pročež by se knížka dala s jistou nadsázkou označit za psychologický román. (A mně to vypadlo! Tvl, tak vidíte, jak jsem z tý knížky zblblá.)
Jako první jsem od Markuse četla Zlodějku knih a musím říct, že nasadil vysokou laťku. Ale po přečtení Posla vůbec nejsem zklamaná.
To je tak krásný příběh, četlo se to úplně samo. Těšila jsem se na každý "eso", které mělo přijít do schránky a na skutky, jež potom Ed vykonával.
A jsem fakt ráda, jak to dopadlo, i když to se dalo tak trochu čekat. :-)
Proč většina lidí považuje Zlodějku za Zusakovu prvotinu, když Posel byl vydán dříve? Ono to pak vyznívá, že autor klesl, když on se vlastně zlepšil, dozrál. Posel se srovnání asi nevyhne, ale každá z těch knih je prostě naprosto jiná. Jedno mají ale společné - výborně vykreslené postavy. Eda jsem si zamilovala a ostatní mají taky své kouzlo. Jasně, je to pohádkové, možná trochu naivní, ale taky hezké. Prázdná krabice od bot nebo zmrzlina, to jsou maličkosti, které ale pro někoho mohou mít obrovský význam...kdyby každý z nás byl aspoň trošku jako Ed, svět by vypadal úplně jinak.
Moje první kniha od autora, velice mě příběh zaujal a četla se i velice dobře. Zajímavý neokoukaný příběh kluka, který plněním tajemných úkolů, mění životy lidem, ale také poznává sám sebe. Konec byl trochu uspěchaný, ale zase nechal mou fantazii pracovat, co hlavní hrdina se svým životem udělá dál. Dobrá kniha pro odpočinek i zamyšlení nad občejným životem.
Knížku jsem měla dlouho v knihovně a vzhledem k některým komentářům tady, jsem ji nechtěla číst hned po Zlodějce knih.
Ale nebylo se čeho bát :) Je jiná, ale to je dobře, je originální, optimistická, něžná a milá... aspoň já se po přečtení musím culit :)
Povedená knížka, řekla bych, že víc jak Zlodějka, byla to taková oddechovka. Líbil se mi nápad autora - jak obyčejný kluk dokáže udělat radost jiným lidem pouhými maličkostmi a zmírnit tak jejich těžký život. Akorát ten konec byl trošku překombinovaný, ale dávám čtyři hvězdy :-)
Pěkná knížka o splněných přáních a plná morálních ponaučení. Taky z velké části pohádka, ale spíše pro dospěláky, opravdu nevím, jestli by toto přelouskalo dítě nad 10 let, i když je to v žánru zařazené do dětské literatury. Trochu mi chybělo obšírnější vysvětlení celého příběhu a konec mi přišel trošku uspěchaný, ale jinak moc příjemné počtení. Na Zlodějku to samozřejmě nemá, ale tyhle dvě knihy se absolutně nedají srovnávat, každá je z naprosto jiného světa, doby, země, režimu... Proto, kdo se chystá číst po Zlodějce Posla, čekejte od toho jenom příjemnou trošku fantasy pohádku a nesrovnávejte je :)
Má první kniha od autora. Čekala jsem něco jiného, trochu zklamání. Když jsem ji ale začala číst, byla jsem zvědavá jaký bude konec... Doufám že mě Zlodějka knih překvapí a zaujme více. :-)
Po Zlodějce příběhů jsem čekala něco poutavějšího. Ale jako odpočinkové čtení se to dalo.
Bylo to moje první setkání s tímto autorem a nebyla jsem zklamaná. O to víc se možná těším na zde pořád dokola zmiňovanou Zlodějku knih. Knihu jsem přečetla za pár dní, četla se mi téměř sama, třebaže v poslední části už jsem zadrhávala. Konec mě tak trochu zklamal (a vidím, že nejsem sama). Potěšil mě zajímyvý styl vyprávění, sympatické postavy a především samotný nápad se zásilkami a zašifrovanými úkoly. Během čtení mě několikrát napadlo "Kdo chytá v žitě", což nemyslím ve zlém, a s klidným svědomím ji budu doporučovat dál.
Kniha, ktorá ešte dlho po prečítaní zanechá teplo pri srdiečku. V podstate obyčajný príbeh a takmer až gýčové posolstvo, no podané tak pútavo a tak dobre napísané, že sa to dá Zusakovi v okamihu odpustiť. Prial by som si zmeniť sa podobnými odkazmi. Neviem ako dopadla filmová adaptácia Zlodejky kníh, toto je však určite nesfilmovateľné. Najväčšie klišé však čaká hrdinu na konci a vôbec sa netýka jeho úlohy Posla. Ale nebudem viac prezrádzať, užite si to po svojom :)
Další výborná kniha od Zusaka, alespoň já si ji tedy užil. Jsou tu povedené či alespoň přijatelné postavy (Ed, Audrey, Marv..), zajímavá zápletka (zásilky, pátrání, úkoly :), barvitý styl vyprávění, úvahy, plynulý a ucelený děj. Přiznám se, že zprvu mě kniha příliš nenadchla, ale když jsem se naladil na autorův styl vyprávění a sžil se s příběhem, četlo se to jedna báseň. Hlavní postava Ed Kennedy je někdy prevít a někdy zase klaďas a milius v jednom, ale ono je to vlastně jedno, který kluk se občas nepere se svědomím, zkrátka jsem autorovi všechno věřil. Myslím, že Zusak (tehdy mu bylo 27) rád napodobil Salingerův styl a napsal svůj vlastní příběh, který se mu povedl. „Lidi jsou někdy krásný. Ne tím, jak vypadaj. Ne tím, co říkaj. Jenom tím, co jsou“ - Ed Kennedy & M.Zusak.
Autorovy další knížky
| 2009 |  Zlodějka knih |
| 2012 | Posel |
| 2019 | Clayův most |
| 2014 |  Roky pod psa |
| 2015 | Smečka rváčů |
Po Zlodějce knih opět vynikající kniha, Zusak je opravdu vynikající vypravěč, určitě zaslouží pět a více hvězdiček.