Postel, hospoda, kostel
Markéta Zahradníková , Zbigniew Czendlik
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/308902/bmid_postel-hospoda-kostel-CrA-308902.jpg
4
832
832
Není kněz jako kněz – Zbygniew Czendlik je toho skvělým důkazem. Studium Bible je podle něj nuda, nerad zpovídá své farníky, a chce-li někdo pokřtít, dlouho ho odrazuje. Miluje ženy, rád si pochutná na dobré whisky, v hospodě je jako doma. Co má napsáno na dveřích ložnice? Proč se mu nelíbilo ve Vatikánu? Jak zvládá celibát? K čemu by vedl své děti a co je v životě nejdůležitější? Ale hlavně – jak to, že u nás nemáme natřískané kostely? Tato kniha vám odpoví na mnoho podobných otázek. Nahlédnete do soukromí jednoho pozoruhodného muže a zjistíte, jak vnímá mezilidské vztahy, život i Boha. Není vyloučeno, že vás zbaví některých předsudků a zkreslených představ, proto ji čtěte pouze na vlastní nebezpečí.... celý text
Přidat komentář
Když jsem byla s mamkou předloni na vánočním koncertě Lucky Bílé, pan farář tam byl taky. Právě tam jsem se o jeho knize dozvěděla. Až dosud jsem ji odkládala. Na panu Czendlikovi se mi líbí, že je “normální”. Má na víru a svět kolem zdravý, selský rozum. Což oceňuji. Neříkám, že se všemi jeho názory souhlasím, ale v některých pasážích mě přinutil se zamyslet a něco mi to i dalo. Takže, děkuji :-)
Další z knih, které bych si asi nepřecetla, ale hrozně ráda jsem si ji poslechla. Je plná zajímavých myšlenek, se kterými se může člověk ztotožnit. Jen mám k audioknize jednu výtku. Hrozně mě iritovala interpretka, která namluvila autorku, to nebyl dobrý výběr, aspoň tedy ne pro mé ucho.
Skvostná záležitost! Pan Czendlik mi byl sympatický i před touto knihou aniž bych o něm věděla cokoliv bližšího. Teď bych se s ním chtěla potkat. Tak zajímavý člověk! Tolik krásných slov a vět, tolik pravdy, tolik lidskosti! Za ním bych chodila klidně i na mše (kostely mám moc ráda, jsou mi posvátnými uměleckými díly, ale jinak tam nechodím). Přesně jak kousek níže píše sarka8276: "knihu stojí za to nejen číst, ale i vlastnit". DOPORUČUJI VŠEM!
Nádherná knížka, laskavá, moudrá a přitom tak krásně lidská a blízká životu. Určitě se k ní budu vracet, rozhodně stojí za to, mít ji v knihovničce.
Tuto knihu stojí za to nejen číst, ale i vlastnit. Poutavý příběh polského kněze na českém území, protkaný moudrými myšlenkami a zajímavými postřehy běžného života v Česku. Poetický rozhovor s Člověkem plným pokory a lásky k lidem i Bohu. Rozhodně doporučuji.
Hledala jsem odpověď na otázku proč věřící věří v boha. Pan Czendlik mi krásně odpověděl. Zamilovala jsem se do něj. A nevadí mi že je kněz. Je to krásný člověk. Poprvé jsem byla ochotna vzít křesťany na milost. Ale pouze ty, kteří věří stejně jako on. Já totiž hledala odpověď proč lidé stále věří a chodí do kostela, když ve jménu boha, byli vřažděni, zabíjeni lidé, kteří nechtěli přijmout cízí víru. Kteří měli svou víru, jako byli bylnkáři, bohyně aj. Kniha je pěkná. Člověk se něco naučí, něco dozví a přitom se příjemně pobaví. Vřele doporučuji i nevěřícím.
Kniha rozhovorů není úplně můj oblíbený žánr, ale na tuto jsem se těšila a rozhodně nezklamala. Sice jsem se ve středních pasážích trošku nudila, ale knížka je plná důležitých myšlenek ????, které je dobré si občas připomenout. Nakonec i ta slza ukápla ????, takže doporučuji.
Krásný rozhovor s váženým panem knězem a především člověkem, který má srdce tam, kde bych ho chtěl mít i já. :) Díky!
Tak toto je opravdu nádherná kniha. Moc hezky se četla a těch moudrých myšlenek a laskavých slov. Takové pohlazení, ale i povzbuzení. Hodně krásných rad, moc milé.
Po x fantasy knížek byla tato knížka jako balzám pro duši. Měla jsem ji doma pár let a přišel správný čas si jí přečíst. Přiznám se, že jsem pana faráře moc neznala ale dokáži si představit zajít k němu na faru.
Moc fajn počteníčko, spousta krásných myšlenek i pro Ty, kteří v Boha nevěří...třeba k výchově dětí:...další chybou je, že si z vlastních potomků děláme bohy...všichni je bezmezně zbožňují, což jim rozhodně nesvědčí...v rodině bychom se měli zbožňovat navzájem, každému by se mělo dostat stejné pozornosti, zájmu a lásky.
Chceme-li dobře vychovat své děti, vytvořme především kvalitní a láskyplný rodičovský pár. Základem všeho jsou rodiče, kteří se milují, respektují a jsou si vzájemnou oporou.
Velmi pěkně a čtivou formou napsáno.Spousta zajímavých názorů,líbí se mi tolerantní přístup v mnoha ohledech.Některé pasáže mě vedly k zamyšlení,dokonce jsem mela pocit,jako by byly určeny přímo pro mne,takže jsem moc ráda,že jsem si knihu přečetla,byla pro mne obohacením v učitém ohledu,za které jsem vděčná.
Zajímavé čtení, které mi osobnost zpovídaného docela přiblížila a v zásadě mile překvapila. Problém jsem měla až s druhou částí - v momentě, kdy se odpovědi na otázky začaly prodlužovat, četl se text hůř a trochu jsem se v něm ztrácela. Ale nicméně pro veřejnost "out off" církev to je užitečné čtení.
Za mě opravdu inspirativní knižní rozhovor, ve kterém jsem našla spoustu moudrých vět, vlídných slov a hezkých myšlenek. Díky za něj. Za polovinou byly otázky možná zbytečně útočné a kritické, několikrát omýlané téma celibátu trochu nudilo, obě strany rozhovoru knihou celkově probruslily dobře. Více takových knih, které ukáží, že duchovní život je normální. Více kněžích, kteří ho dokáží přirozeně začlenit do běžného života.
PS.: Takového fajn faráře nenajdete jen v Lanškrouně, my máme stejného neotřelého a inspirativního borce u nás ve farnosti. Třeba i vy, jen je potřeba někdy do kostela zajít a zjistit, že "kázání" může být formou zamyšlení nad aktuálními tématy, pospolitosti komunity...
Tohoto pána jsem neznala, dle anotace jsem se těšila, že se dozvím něco o osobnosti moderního a nejspíš trochu kontroverzního kněze. Toho jsem se dočkala v první třetině knihy a bylo to zajímavé. Zvláště pak porovnání českého a polského přístupu k církvi. Následný rozhovor o věcech, které bývají církvi často zazlívány, by se spíš hodil do nějakého časopisu typu Reflex. A velká část knihy byla věnována komentování naší společnosti, což bylo vlastně takové jedno dlouhé kázání. Jak být lepšími. To je sice taky důležité, ale tak nějak jsem čekala něco jiného.
Pana Czendlika jsem měla vždy zafixovaného jako "zpovědníka Lucie Bílé", který se objevoval hlavně v různých TV show a byl rád vidět. Po přečtení knihy se tento dojem umocnil a možná i zhoršil. Otec Czendlik veřejně přiznává, že je rád v centru dění, má rád společnost, užívá si život a raději než o Písmu se baví o modelkách (?!) a zajímají ho ženy a alkohol. Může to vyvolat úsměv, z kněze se stane hned takový normálnější člověk, ale jestli je to dobře, to už si každý musí zodpovědět sám. Rozhodně mu nechci křivdit, ale otázkou je, zda přivádí lidi k Bohu anebo spíše k sobě....
No, řekněme, že takto nějak to chodí v Polsku, když se do církve vstupuje pro to, aby se udělala kariéra...
Nicméně i tak je v knize několik vtipných i poučných myšlenek, které špatné nejsou, jen asi více osloví ateistu než věřícího člověka.