Postel, hospoda, kostel
Markéta Zahradníková , Zbigniew Czendlik
Není kněz jako kněz – Zbygniew Czendlik je toho skvělým důkazem. Studium Bible je podle něj nuda, nerad zpovídá své farníky, a chce-li někdo pokřtít, dlouho ho odrazuje. Miluje ženy, rád si pochutná na dobré whisky, v hospodě je jako doma. Co má napsáno na dveřích ložnice? Proč se mu nelíbilo ve Vatikánu? Jak zvládá celibát? K čemu by vedl své děti a co je v životě nejdůležitější? Ale hlavně – jak to, že u nás nemáme natřískané kostely? Tato kniha vám odpoví na mnoho podobných otázek. Nahlédnete do soukromí jednoho pozoruhodného muže a zjistíte, jak vnímá mezilidské vztahy, život i Boha. Není vyloučeno, že vás zbaví některých předsudků a zkreslených představ, proto ji čtěte pouze na vlastní nebezpečí.... celý text
Přidat komentář
Mě se moc líbily jeho neortodoxní názory. Byl to příjemný rozhovor s neobyčejným člověkem.
Krásný a inspirativní rozhovor, ve kterém se skrývá spousta pravdy. Moc příjemné čtení :-)
Kdyby takových duchovních bylo více, určitě by bylo i více věřících. V boha nevěřím, ale přesto potřebuji víru v něco vyššího, v hodnoty a domnívám se, že přečtení této knihy mě možná trochu nasměrovalo.
Knížku jsem měla půjčenou , hrozně moc mě bavila...Kniha , která pobaví ,má zajímavé myšlenky , rozhodně stojí za přečtení...
Kniha plná lidské moudrosti, skromnosti, humoru i úcty k životu i lidem. Rozhodně potěší a zahřeje duši.
Z. Czendlik je upřímný člověk s velkým srdcem.
Křesťanství plné lidskosti, pozitivního přístupu a úsměvu. Kéž by bylo více Czendliků. Pak by byly plné kostely a lidé naplnění vírou.
Knihu jsem přečetla skoro na jeden zátah. Nejen že se dobře četla, ale také se na knihu dobře dívalo ;-) ... mimo jiné teď už vím, že kdybych chtěla pozvat pana faráře k nám na návštěvu, nenabídnu mu sušenky a čaj z obchodu, ale upekla bych mu výborné domácí máslové a uvařila čaj z bylinek z naší zahrádky. Myslím, že by byl spokojen ;-) :-D
Prostě člověčí kniha. Poučení, laskavý humor, velmi trefné poznámky... Děkuji. Určitě se ke knize vrátím.
Čtivá, dobře napsaná biografická kniha. Ač p. Czendlik stojí na "bulvárním" křídle české katolické církve (a já jsem spíš přívrženec toho intelektuálského;-), kniha mi ho velmi přiblížila a otevřela mi k němu cestu. Autorka klade otázky přiměřeně provokativně, je p. Czendlikovi v dialogu dobrou partnerkou a dává mu dostatečný prostor. Oslovila mě jeho schopnost skloubit duchovní a světské aspekty života, a také jeho hluboký vhled na Čechy očima Poláka, člověka vyrostlého v jiném prostředí.
Velmi čtivě napsaná knížka. Nejsem věřící, ale pan farář je dle mého velmi moudrý člověk a některé jeho názory stojí za to si přečíst vícekrát ...a následně se jimi i řídit. .
Byla jsem až překvapená, jak se mi kniha líbila. Byla zajímavě a čtivě napsaná (formou rozhovoru). Jsou v ní obsaženy zajímavé myšlenky a postřehy jak z běžného života, tak samozřejmě v otázkách víry a Boha. Člověka tato témata minimálně nutí přemýšlet a tím se "posouvat". Doporučuji i lidem, kteří nejsou věřící, ale striktně se tomuto tématu nebrání. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla
Docela dlouho jsem se k přečtení knihy chystala (odradilo mne takové to haló, které knížku provázelo a také styl knihy napsaný formou rozhovoru, který mne moc nebaví), ale musím zcela po pravdě říci, že se mne rozhovor líbil. Byla to "zpověď" otevřená, věřím, že i upřímná, zkrátka milá a čtivá. Patřím také k těm tzv. neznabohům, kteří, ale věří v někoho, s úctou vstupují do kostela a dle svého největšího svědomí ctí desatero. Názory jsou to na zástupce církve progresivní a hodně moderní, které však ctí tradice. Pro mne se tak osoba Zbygniewa Czendlika stala velmi, velmi sympatickou a knihu si ráda zase někdy přečtu, stojí to za to.
Vím, že je to s farářem o faráři, ale přesto jsem čekala více názorů na světské věci, češství, život v Česku atd.
Pěkné vyprávění normálního člověka. Chodíme za panem Czendlikem do Lanškrouna poměrně často a líbí se mi jeho vedení mše i to, jak se chová, když lidí potká mimo kostel. Opravdu rozsévá úsměvy všude, kudy chodí.
Mně se to také líbilo, a to i přesto, že mi připadalo, že až od strany 155 to má pro mne nějakou cenu, abych to fakt dočetla. A to i přesto, že s některými vyjádřeními tak úplně nesouzním. Každý máme tu svou víru trochu jinak. Ovšem s tím, jak na s. 266 říká, že život se dá buď přežívat, užívat nebo prožívat, s tím, ale i s mnohými jinými jeho vyjádřeními naprosto souhlasím. Líbí se mi jeho otevřenost, s kterou mluví o vlastní osobě. Navíc je velmi vtipný i na místech, kde bych to ani nečekala, navíc i o sobě se vyjadřuje vtipně.
Také jsem oceňovala neotřelé autorčiny otázky, které šly mnohdy pěkně na tělo.
A jak do kostela chodit nemusím, tak v Lanškrouně bych si tedy v neděli jeho kázání poslechnout šla. A s chutí.
Takových duchovních by bylo ve světě potřeba daleko víc.