Postel pro dvě
Oldřiška Podhorcová
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/224799/mid_postel-pro-dve-224799.jpg
3
17
17
Žádné extra pikantnosti, vážení! V příběhu lesbického páru prožijeme rok, který se téměř v ničem neodlišuje od roku heterosexuálů, a přesto může mít pro některé z nás lehce absurdní rozměr. To ovšem mívají i jiné věci, vztahy, závislosti, názory a činy. V humorných i drsnějších epizodách ze života Terezy, Valentýny a jejich okolí poznáme dvě sympatické osobnosti vzdorující předsudkům, které prezentují lidé „normální“ orientace. Nad směšné i žlučovité ataky se lesbičky dokážou povznést a díky svému naturelu procházejí životem bez šrámů. První komplikace nastanou, když zatouží po dítěti. Ale každý problém na světě má nějaké řešení... Kniha vznikla na základě reálného příběhu, který autorka převedla do jiného prostředí a souvislostí.... celý text
Přidat komentář
Velmi slabý kousek, napsaný hovorovým jazykem, s nepříliš zajímavým dějem. Nápad to nebyl špatný, ale byl velmi špatně zpracovaný.
Na knížku jsem byla opravdu natěšená, vybírala jsem ji podle tématu (s podobným tématem byla knížka Rozepnutá, která byla skvělá). Po pár stránkách jsem byla opravdu zklamaná, knížku jsem sice dočetla, ale velmi mě zklamala. Většinu knížky jsem ani nevěděla kdo je kdo, vlastně ani nevím o čem pořádně byl. Téma problémy s početím miminka u L párů by šlo rozepsat mnohem lépe. Za mě palec dolů :(
Další kniha z "vybíráme dle obalu", když se procházíme knihovnou. Při prvním otevření mě nepříliš potěšila jednoduchá větná skladba. Mnoho zbytečných postav, které do děje příběhu nejsou nutné. Kniha ukazuje obyčejné zážitky dvou žen, jejich problémy, radosti. Nic víc, nic míň. Pro vandelení v posteli po ránu a před usnutím, proč by ne.
Štítky knihy
homosexualita LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
| 2009 |  Co vzrušuje velké holky |
| 2014 |  Postel pro dvě |
| 2010 | Atlas mužů |
| 2023 |  Třetí kočka za druhou |
Kniha mě hned na prvních stránkách zaujala, ale postupem času jsem se ztrácela v některých postavách a pasážích, najednou tam totiž skočila vzpomínka na nějakou událost. Také musím vytknout ta zvláštní přirovnání, které mi daly smysl až po chvilce přemýšlení, nebo jsem některé části prostě přeskočila, protože byly dlouhé a v podstatě nicneříkající, v mnoha případech i zbytečné. Především mi dojem na knihu zkazil i konec, protože mohl být delší a více promyšlený, je to seknuté jak poleno. I přes to všechno jsem si čtení knihy užila a vtáhla se svým způsobem do sebe, jako odpočinková kniha ke kávě je podle mě ideální.