Postřižiny
Bohumil Hrabal
Jen stěží bychom asi v Čechách hledali někoho, kdo by neznal tento půvabný příběh – ať už v tištěné podobě nebo ve zdařilém filmovém zpracování Jiřího Menzela. Vyprávění o krásné mladé manželce správce maloměstského pivovaru a její všemi obdivované hřívě předlouhých vlasů si našlo cestu k srdcím bezpočtu čtenářů i filmových fanoušků. Doslova neodolatelně působí také postava svérázného strýce Pepina (na plátně jej ztvárnil Jaromír Hanzlík). Idylická atmosféra ospalého maloměsta je takřka dokonalou kulisou pro vypravěččiny drobné výstřednosti i pro (především slovní) eskapády strýce Pepina, jakož i pro poněkud bizarní snahy jeho usedlého bratra, hrdinčina manžela. Koktejl, který autor namíchal z osudů těchto tří protagonistů a okořenil mnoha dalšími drobnými postavami, působí dodnes tak osvěžujícím dojmem, že se člověku ani nechce věřit, že vznikl před několika desítkami let.... celý text
Přidat komentář
Mám pocit, že autor se nedokázal do hrdinky dost dobře vcítit, přestože se ve skutečnosti jednalo o jeho matku. Po celou dobu jsem se snažila ztotožnit se s ní, ale až do konce knihy se mi to nepodařilo. Jedinou světlou stránka knihy byl pro mne osobitý strýc Pepin. Ten mne alespoň přiměl se občas pousmát.
Dle mého názoru, žádný klenot české literatury. Je to typicky Hrabalovský styl pro široké spektrum čtenářů, který pro mě, bohužel, postrádá umělecký základ.
Jedna z mála knih, u nichž jsem ocenila filmové zpracování, které je o něco kvalitnější.
Báječná kniha o báječných časech minulosti, doporučuji!!!! Pan Hrabal napsal geniální a nadčasové dílo.
Ach to je nádhera!
Ještě teď vrním blahem z toho, že jsem si v téhle agresivní, uspěchané a předeminzované době mohl přečíst něco tak upřímného, jemného a krásného, jako jsou Postřižiny.
Na únik z podělané reality naprosto ideální čtení - a já ho navíc označím za nejlepší Hrabalovo dílo!
Tak a teď si jdu vychladit pivo, hodit masíčko z prasátka na pánev a vylezu si na ten náš malinkej plechovej komínek...
Postřižiny jsou rozverné, laskavé, dostávám u nich hlad, pravidelně. Jsou jako Maryša plné elánu a syté. Říz jim dodává ještě strýc Pepin, Francinovo motocykl a vůbec celé rotace, pohybující se s grajícíí a vřelou laskavostí, které pohybují tím malým světem pivovaru, i světy uvnitř nás.
Velmi bláznivá kniha, která rozhodně nezalahodí každému. Ani mně tento příběh moc nesedl, Hrabal užívá mnoho slangových výrazů a cizích slov, takže jsem musel mít stále po ruce slovník. Určitě existují lidi, kteří knihu více ocení. Mně se ale film líbil více.
další z knih, nutná maturitě - přiznám se: vůbec mě to nebavilo, film mi přišel mnohem lepší
Musím přiznat, že film se mi líbil víc. Něco bylo v knize navíc, něco chybělo, ale v některých částech jsem úplně vypínala. Takže tak napůl. Film mám moc ráda, knihu přečtenou, ale řekla bych, že se k ní už nevrátím. Jedna z hvězdiček je za způsob psaní: popis pocitů a krásy podle hlavní hrdinky je hezký.
Četla jsem ji z důvodu povinné četby a musím říct, že mě zrovna nenadchla. Samozřejmě, že je psána krásně a silnější povahy se u čtení zasmějí, ale mě bylo pejska, kterému jen tak usekli ocas spíš líto. Ale když jsem se zmínila o téhle knížce zejména starším jedincům, tak si ji nemohli vynachválit a nazývali ji krásnou klasikou. Film jsem ještě neviděla, ale chystám se na něj podívat. Tak třeba změním názor.:)
Kniha není vcelku oničem, ale přesto je pěkně napsaná. Opravdu nádherná vypravěčská forma, která vás vtáhne do děje. Stačí si jen představovat.....Pro mne byl asi nejhezčí zážitek si představovat ty pomalu zhasínající lampy na začátku knihy. Fakt je, že je Pan Hrabal jeden z nejlepších českých spisovatelů (prozaiků). Doporučuji každému, kdo má rád rozmanitost a pestrobarevnost češtiny.
Četla jsem, viděla jsem divadelní i filmovou verzi už několikrát a nikdy mě to nepřestalo bavit.:)
Kniha není podle mého gusta, je psaná formou, která mi nevyhovuje. Byla to má povinná četba ve škole, tak mi nic jiného nezbývalo. Člověk, který se do knihy nevžije, nezažije takový zážitek. Filmové zpracování je úchvatné a teprve díky němu jsem pochopil dost věcí. Pokud si člověk nepředstaví strýce Pepina, není to ono, a proto film neměl žádnou chybu..
Postřižiny je jedna z knih, u kterých přemýšlíte o čem že to vlastně celé je. Neustále hledáte nějakou pointu, která by vás přiměla číst dál, ale ona tu prostě není. Musím řici, že jsem se v některých částech dosti ztrácela, div neusínala. Já mám ráda takové ty filosofické části, kde se autor zamyslí nad dějem, ale nějaké nesmyslné vypravování o dětství Mary, zrovna když leží ve vaně? Ano, klidně, ale mohlo by to mít hlavu a patu. Snad jen díky filmu jsem se vždycky shledala v částech, kde se konečně začalo něco dít. To co se mi na této knížce líbí je způsob vykreslení vztahu mezi Francem a Mary. Takový infantilní až neskutečný. Pokud si tuto knihu chcete přečíst, tak se raději podívejte na film. Ušetříte se zbytečných až nechutných částí o zabijačce a dále nebudete muset luštit co to tam vlastně ten její švagr říká. V podstatě je to příběh o nenormálním životě normálně napsaný, snad jen kdyby to mělo tu pointu... Ale co těch 120 stránek se zavírajícími víčky přelouskáte a je to.
Milé a nesmírně atmosférické. Autor seznamuje čtenáře se svými rodiči a jejich světem. Ke knížce se často vracím a přemýšlím, co je fabulace a co založeno na skutečnosti. Doporučuji všem.
Nádherná, vtipně napsaná kniha.. kdykoliv jí čtu, dostanu chuť na pořádně vychlazené pivo a jitrnici :)
Krácení ocásků, oběšení koček nebo zabíjení prasete se mi nelíbili, já osobně bych to dělat nemohla... Čekala jsem, že na konci dojde k nějakému očištění, ukáže se nějaká pointa, ale nic... bylo to vlastně jen takové vyprávění o ničem...
Rozhodně to nebude můj šálek. Film si už bohužel moc nepamatuju a zřejmě mám moc citlivou povahu na to číst o zabíjačce, oběšených kočkách a usekávání ocasů psům z pouhé lidské hlouposti. Bohužel jsem se z toho důvodu nemohla nad pár hezkými pasážemi ani usmát. Nicméně je vidět, že pan Hrabal oprvadu umí skvěle psát, o tom žádná. Knihu už si znova ze zájmu nepřečtu, ale rozhodně má na tak krátkou formu v sobě spoustu informací a krásných metafor.
Hodně lidí určitě zní filmové zpracování. Já jsem jej znal už od mala a už hodněkrát jsem to viděl a hodněkrát uvidím, protože je to takový pohodový český film na odreagování. A jak jsem se začal zajímat o knihy tak jsem dostal chuť si přečíst Postřižiny. Kniha je to tuze pěkná. Teda film to je jen čistě komedie, kdežto kniha je spolu s komedií i takové drama v jistých chvílích se člověk mlátí do hlavy. Ne kvůli špatnosti příběhu, ale kvůli tomu co se děje v tom příběhu. Napsaný to je ale krásně a čtivě.
Autorovy další knížky
2000 | Ostře sledované vlaky |
2009 | Postřižiny |
2007 | Obsluhoval jsem anglického krále |
1978 | Slavnosti sněženek |
1964 | Taneční hodiny pro starší a pokročilé |
Zajímavý román, který jsem četla k maturitní zkoušce. Musím říct, že mi Maryša k srdci nějak zvlášť nepřirostla, některé scény byly víc, některé méně zábavné.