Posvátná kráva
Sarah Macdonald
Když Sarah Macdonaldová opouštěla koncem osmdesátých let po několikaměsíčním pobytu Indii, zapřísahala se, že se už do téhle země nikdy nevrátí. O jedenáct let později však znovu přijíždí do Dillí za svým snoubencem. Odlet do nejšpinavějšího města na světě bere jako oběť, kterou musí přinést své lásce. Krátce po příjezdu Sarah těžce onemocní a bojuje o život. I po rekonvalescenci ji stále pronásledují otázky, které si kladla tváří v tvář hrozící smrti: Jak je to vlastně s lidskou smrtelností?... celý text
Přidat komentář
Po knize jsem sáhla úplnou náhodou, velmi mě zaujala obálka. A ten název! :D
Pokud se chcete dozvědět něco o Indii, doporučuji (a mě na rozdíl od ostatních Indie k návštěvě po přečtení láká).
Knihu doporučuji každému, kdo si stýská na mizernou životní úroveň v Evropě a v okolí. Rychle to každého vyléčí ze stýskání a řekla bych, že si konečně začne vážit toho, v jakém tu žijeme přepychu. A přesto jsou lidé v Indii šťastní, i když často žijí v neskutečně chudobě.
Osobně pro mě byly náboženské obyčeje, rozdílnosti a popis kultur hodně zajímavé.
Úžasně a na příbězích popsané indické reálie, často nepochopitelné, podivné, až kruté.
Ale současně mi přišlo, že autorka je dost povrchní a odmítá některé věci pochopit, přijmout a porozumět jim. Přišlo mi, že je pro ní Indie zábavná epizoda, a že žádné poučení do života jí to nedalo. Vtipy byly dobré, ale někdy na úkor ostatních a také plynuly z autorčiny povýšenosti a nepochopení.
Krásná vzpomínka na Indii - a zde se právě nabízí napsat, že každý hodnotíme dle svého úhlu pohledu, buď se za ty léta co byla kniha napsaná hodně změnilo a nebo prostě ten můj úhel pohledu byl při návštěvě Indie jiný. Indie je krásná země, památky jsou skvostné a lidé jsou úžasní, ať jsou bohatí a nebo úplně chudí.
"Jak si vůbec dovoluju čekat, že se svět změní, a já zůstanu stejná? Stejná kráva, která se vzdala jakékoliv víry už při prvním náznaku, že všechno nejde podle plánu."
"Ocitli jsme se ve světě, kde nic není normální."
"Věci, které jsou nám nejbližší, často soudíme nejpřísněji."
"A někteří lidé se tady naprosto vážně chtějí věnovat úředničině. Dokážete si představit, že tohle by byl váš kreativní životní cíl?"
"Dokážu věřit v něco většího než jen v to, čeho se můžu dotknout? Dokážu se svěřit vyšší moci, ale zároveň se jí nenechat uvěznit?"
pusť z hlavy vše, co nemůžeš změnit; oddej se Lásce, nepropadej obavám
"Když člověk ztratí důvěrný vztah k přírodě, stanou se pro něj důležité chrámy, mešity a kostely." (Krišnamurti)
Není to špatná kniha, ale musím se přiznat, že někde za půlkou mě to přestalo bavit číst.
Dostupné v Levných knihách za pouhých 49 Kč. Indie mě nikdy moc nezajímala. Ale šáhla jsem po ní už jen kvůli skvělému obalu :) A kniha - nadchla mě, několikrát jsem se i od srdce zasmála. Autorčin styl psaní mi naprosto vyhovuje, odlehčené, žádné složité zapeklitosti a miliony synonym.
O Indii jsem si myslela přesně to, co autorka zmínila - špína, žebráci apod. Asi tomu tak i bude. A taky mě přesvědčila o tom, že Indii opravdu nikdy nechci navštívit :D
Doufám, že autorka se vrhne i do jiných knih o jiných zemích. Ráda si od ní nečo zase přečtu.
Knížka se mi líbila , vcelku přijatelnou formou se zabývala všemi hlavními náboženstvími, která v Indii jsou, byla především o duchovnu a mně se líbilo, že ty různé náboženské směry existují vedle sebe v souladu , dodržují své někdy i ortodoxní tradice a jsou ostatními respektovány. Podle obálky by mě nezaujala, ale našla jsem si ji jiným způsobem a jsem ráda, že jsem ji četla. Autorka hledala nějaké náboženství, se kterým by se mohla nejvíce ztotožnit, aby nakonec našla vlastní cestu.
Vtipné a živé líčení současné Indie. Já si vždycky Indii představovala jako zemi náramné špíny a přelidněnosti, a ono to tak vcelku asi je. Knihu jsem SKORO dočetla. Bavila mě tak asi do poloviny. Pak už to bylo pořád dokola, příliš se věnovala náboženským otázkám a já čekala spíš něco z běžného života. Je to docela fajn knížka pro ty, kdo se do Indie vypravují za duchovnem. Aspoň nebudou tolik rozčarovaní:)
Tato kniha mě příliš nezaujala. Prostředí Indie mě přilákalo, ale je líčeno formou, která mi nesedla. Příběh mě také moc nebavil, filozofické úvahy se ubíraly směrem, kterému jsem neporozuměla. Takže za mě bohužel zklamání...
Kniha se mi moc líbila a nejen protože mě Indie fascinuje už delší dobu, ale byla psaná velmi čtivě s trochou ironie a autorka mi byla sympatická. Trochu mi, ale v knize chyběly fotografie a ke konci se mi kniha bůhví proč četla hůře...
Kniha místy obsahuje i vtipné momenty, postupem se zaměřuje hlavně na autorčino zkoumání náboženských směrů Indie. Mně osobně tam chyběly fotografie, i když se k "románu" asi nehodí.
Posvátná kráva
První polovina knihy mě bavila a ke čtení bych doporučila. Sarah píše hezky čtivě, samotný její příběh je určitě zajímavý a stál za knižní zpracování. Jenže cca od poloviny už je to takové monotématické. Ona vlastně celé dny nemá co dělat, tak bloumá po Indii a snaží se poznávat různá náboženství a duchovní směry (až bych v některých případech použila slovo sekty). Zkušenosti s nimi popisuje vtipně, ale děj se stává dost jednotvárný a v podstatě stále o tom samém. Ano, stále je to pohodové čtení na dovolenou, ale žádnou velkou stopu ve mě tato kniha nezanechala.