Potomci lidí
P. D. James (p)
Lidstvo se žene do záhuby. Ztrácí schopnost reprodukce, miliony obyvatel jsou zasaženy nemocemi a ti zbývající se navzájem vraždí Píše se rok 2021 a na Zemi se již pětadvacet let nenarodilo jediné dítě. Populace stárne, ubývá lidí i sil a Omegy, děti zrozené v posledním roce plodnosti Homo sapiens, rozhodně nepatří k vzorným občanům. Po celém světě se snaží vlády udržet pořádek a relativně klidný průběh zániku lidstva. O to má největší zájem Rada Anglie v čele s nevyzpytatelným Guvernérem Xanem. Však co se skrývá pod touto optimistickou maskou? Vypravěčem celého příběhu a hlavním protagonistou je Xanemův bratranec Theo Faron, historik žijící i v této podivné době ve svém malém světě univerzitního Oxfordu a v minulosti, která mu poskytuje možnost nepřemýšlet o tom, co se stane… Jednoho dne ale přijde výzva… Ve světě, který podlehl anarchii a násilí, je Theo pověřen důležitým úkolem. Musí ochránit možná poslední naději lidstva – mladou těhotnou ženu. Tato kniha se stala předlohou pro stejnojmenný film, jehož režisérem je Mexičan Alfonso Cuarón, autor např. Malé princezny nebo úspěšného Harryho Pottera a vězně z Azkabanu. Premiéru filmu bude moci shlédnout v našich kinech již na počátku listopadu.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2006 , MottoOriginální název:
The Children of Men, 1992
více info...
Přidat komentář
Nejdřív mě překvapilo, že P. D. Jamesová psala také něco jiného než klasické detektivky. Navíc znám skvělý film s Clivem Owenem a Julianne Moore, natočený podle knihy, no a to už stačilo k tomu, aby se zvědavě pustila do čtení. Mám ráda tenhle druh sci-fi, který se zaobírá existencí lidstva a až mrazivě zavání reálnou hrozbou. Oproti filmu jsou ale některé pasáže celkem nudné a nutí vás zpomalit a k zamyšlení právě ve chvíli, kdy byste chtěli v ději běžet dál. Film se nedrží striktně knihy, takže i když už příběh znáte, nebude čtení ztrátou času. Nelituju.
Posílám pár hvězdiček za originální vizi konce lidstva. Nic dramatického, a přitom tísnivější než kdejaký kasovní trhák. Žádné hladové hry, a přece v tom prostředí žít prostě nechcete.
Kéž by se toho samého ale nedržel styl psaní. Jestli ta nezáživnost, hlavně do poloviny knihy, byla záměrná ukázka toho nic, v němž se příběh odehrával, tak splněno jest. Měla jsem pocit, že čtu jen nějaké doprovodné vysvětlení k tomu filmu (ještě jsem ho teda neviděla). Ale chtěla jsem vědět, jak to s nimi dopadne, a nelituju, že jsem vydržela do konce.
Jedna z mála knih, kdy je lepší filmové zpracování. Přečetl jsem, ale se zklamáním, možná ale z důvodu právě toho filmu, který sem viděl dříve.
Knihu jsem četla před filmem, asi je to důvod, proč mohu dát plný počet bez výčitek a srovnala jsem film s knihou a ne naopak.
Film je samozřejmě akčnější a už po 5 minutách mi bylo jasné, že kniha byla dosti volnou předlouhou...která s filmem bude mít společný jen námět a jména hlavních postav.
Adaptací bych to asi nenazvala. Kniha vyzněla úplně jinak než film, i charaktery postav byly úplně jiné. Obojí mohu však určitě s klidným srdcem doporučit.
Kniha má pomalejší tempo, dle mého názoru, celá kniha, ne jen první část, jak tu někteří uvádějí. Chvilku mi také trvalo, než jsem se začetla. Svým způsobem je to dobře, člověk se může zamyslet ...Možná mi to i u mnoha dnešních bestsellerů chybí.
Co knize "chybí" na akčnosti je nahrazeno krásným psychologickým zpracováním postav (i když skoro všichni byli vyloženě optimisti a idealisti), které postrádám v mnoha současných knihách.
Otevřený konec beru taky pozitivně.
Zajímavá kniha, s příběhem, poselstvím, s přidanou hodnotu... něco, co stojí za přečtení a zamyšlení se.
Kniha je trochu jiná, než film, ale myšlenka v obou je mrazivá, fascinující, děsivá. Knížka se mi četla dobře, sem tam byly zajímavé psychologické momenty. Doporučuji knihu i film.
Lidstvo pomalu vymírá. Už čtvrt století se na Zemi nenarodilo jediné dítě a nikdo netuší proč, a kdo za tuhle katastrofu může. Vyšší cíle, morálka, vzdělanost či poznání ztrácejí ve světle bezútěšné budoucnosti perspektivu. Světu vládne despotismus a právo silnějšího. A pak se zčista jasna objeví naděje… P. D. Jamesová si od svých proslulých detektivek odskočila do postapokalyptického sci-fi žánru a nabízí nám zamyšlení nad hodnotou lidského života. Její vize je depresivní a neradostná, nicméně dostatečně uvěřitelná, aby z ní měl člověk husí kůži po celém těle. Tempo je pomalé a těžké, nezrychlí ani při vypjatých dramatických momentech. Trochu nesourodě a prvoplánově působí barbarské intermezzo, ale chápu, že bylo potřeba otočit větrnou korouhvičku tím správným směrem. Koneckonců právě tento okamžik dal příběhu tak razantní štulec, že vyprávění dospělo do finále už pouhou setrvačností. Smutnou skutečností je, že mě P. D. Jamesová ani s vynaložením veškerého úsilí do svých prázdných domů nezavlekla, nedala mi pocítit onu beznaděj umírajícího světa, přestože mě místy donutila k opravdu hlubokému zamyšlení.
Musím říct, že jsem byla zklamaná. Film jsem viděla a člověk většinou čeká, že kniha bude lepší. Tady ale platí, že film je prostě lepší než kniha. Děj se poměrně táhl, na to jak je kniha krátká. Měla jsem ji přečtenou za chvíli a překvapilo mě, že drtivou část knihy se nic moc neděje. Není vůbec škoda, že myšlenkové pochody Thea ve filmu nejsou, tady mě dost nudily. Kniha až ke konci dostane spád, jak na horské dráze a bum, je konec. Jako by to chtěla mít autorka rychle z krku. Téma je zajímavé a místy to má děsivě post apo myšlenky, ale zpracování je prostě, jednoduše řečeno, nuda.
Od autorky krimirománů překvapivé. Čekala jsem, že na mě kniha zapůsobí silnějším dojmem, ale to se úplně nestalo. Nicméně zajímavá a částečně děsivá vize ,,budoucnosti" našeho světa.
Knihu jsem se snažil číst už někdy v roce 2008, ale nedočetl jsem. Nedávno jsem to zkusil znovu v domnění, že zkušenějším okem uvidím více, bohužel je kniha úplně stejně nic neříkající, evangeliem prosmrazená nesourodá kupa nudy jako tehdy. Nedala mi vůbec nic, je to jen snaha o kritiku společnosti, ale podaná dost divně, příběh mě nudí od začátku až do momentu, kdy jsem se nedokázal dál do čtení nutit.
Všehovšudy byla kniha docela fajn. Má velice zajímavý námět, o to lepší, že je to minulá představa o podobě naší současnosti.
Tempo vyprávění je strašně nevyvážené. První polovina se může pro někoho až vléct, já si zvykla a čekala jsem, že zbytek knihy půjde podobně. Místo toho je poslední třetina šíleně zrychlená, člověk dvakrát mrkne a je na konci.
Docela mě zajímá, jak je to s tím filmem, asi se na něj podívám.
Pre mňa bol film o milión percent lepši a zaujímavejší ako kniha. Kniha ma po dlhom čase fakt, že ubíjala, dokonca až tak, že som bol nahnevaný. Zbytočné opisy, dej sa rozbieha pomaly. Fakt, že pomaly. A keď sa konečne niečo stane, je to na ďalšej strane ubité takmer do bezvedomia. Aj to, čo je zaujímavé je pochované pod opisy a spomienky. Čakal som od toho úprimne viac. Námet, nápady, fiktívny svet si zaslúžili viac... A ten koniec... Panebože... Už dlho sa mi nestalo, že som niečo vôbec čítal... Postavy boli veľmi hlúpe... Celé to bolo veľmi neuveriteľné a miestami som mal pocit, že fakt čítam román z 19. storočia, niečo od Balzaca zmiešané patetickým druhotriedným ženským románom. Aj tie dobré pasáže zostali pochované pod balastom zbytočných opisov a spomienok na veci, ktoré vlastne nemali pre dej nejaký dramatický dejový význam. Už dlho sa mi nestalo, že by som 250 stranovú knihu čítal 2 týždne, musel som sa nútiť, lebo som asi čakal ešte zázrak, ktorý napokon neprišiel... Ale napokon, aj zlá skúsenosť je na niečo dobrá... asi...
Zajímavé, ale málokdy se stane, kdy mám pocit, že je film lepší než knižní předloha. Film totiž považuji za jedno z nejlepších SF po roce 2000. Napadá mě ještě jeden příklad kvalitnější adaptace: Vykoupení z věznice Shawshank. Novela Kinga je ok, ale film mě prostě zasáhl výrazně více. Nápad Potomků lidí je skvělej, zajímavej, napaditej, dalo by se s ním pracovat a děj směřovat různými směry (drama, thriller, atd.). Autorka se vydala cestou úvah, kritikou společnosti, hodně myšlenek a myšlenek a myšlenek..., které: 1.) mě vůbec nabavily 2.) byly tu na úkor děje, takže má člověk dojem, že se tam skoro nic neděje 3.) nebyly dobře prezentovány čtenáři, takže nemají dopad. Vše, co jsem od knihy chtěl, tam nebylo a co nechtěl, tam bylo :D Co mě mě nakonec zaujalo nejvíc: jak špatně tu jsou vyobrazeny vnitřní pochody hl. hrdiny - muže. Ani na okamžik jsem autorce nevěřil, že ten chlap je chlap :D Jeho přístup k myšlení a cítění mi natolik přípomínal ženu, že se to prostě nedalo. Docela fajn příklad, že na zkušenostech autora/spisovatele sakra záleží. Správně vyobrazit nitro někoho, kým nejsem, není jednoduché. Tady se to hodně nepodařilo.
Kniha od P.D. Jamesové o tom, že experiment „člověk“ se nezdařil, ale Bůh k sobě nepovolává všechny najednou, ale postupně. Lidé se přestali rozmnožovat, muži jsou sterilní. Jak vypadá společnost, ve které je nejmladším lidem dvacet pět let? Jak vypadá beznaděj s vědomím, že to je „za pár“? Velmi zajímavá knížka psaná zdrženlivě a volným tempem. Podle recenzí, které jsem četla, je mnohem lepší než kniha film, který byl podle ní natočený. Ale kam se pak poděly úvahy hlavního hrdiny, padesátníka Thea? Vždyť o ně v knize jde především, nikoli o napínavý děj. Vývoj jedince od beznaděje k naději, od lhostejnosti k lásce - to je to, co mě na knize zaujalo.
Není moc knih, které jsem nedočetl, ale toto je bohužel jedna z nich. Před lety jsem viděl Cuaronův film a pak někdo v rodině dostal darem související knihu s filmovou obálkou. Knihu jsem uložil, protože jsem si říkal, že je třeba počkat až děj filmu zapomenu. To jsem teda nemusel, protože s filmem má kniha společný jen název. Prokousal jsem se někam k polovině knihy a za celou dobu nezačal žádný kloudný děj, většinu textu tvoří popisování vnitřních, převážně neurotických pochodů hlavního protagonisty. Možná jsem na takovou věc málo intelektuální, ale prostě jsem to nedal. Tu hvězdičku dostává PD Jamesová za nápad, který umožňoval přemítat o tom, co udělá se společností všeobecná sterilita. Bohužel z mého pohledu absolutně nevyužitý potenciál.
Za sebe musím napsat, že jsem byla hodně zklamaná. Miluju všechny detektivky P.D. Jamesové a námět knihy Země prázdných domů se mi zdál úžasný. Bohužel ale autorka z tak zajímavého nápadu nedokázala mnoho vytěžit...
Zaujímavá kniha, pri čítaní a predstave takého sveta mi naskakovala husia koža. Kniha núti zamýšľať sa nad tým, čo keby naozaj...
Knížka stojí na hodně zajímavé a vlastně ne tak úplně nereálné myšlence: co kdyby lidi ztratili schopnost mít děti? Svět bez dětí se najednou zdá děsivý, beznadějný a tak nějak úplně zbytečný. Minusem byly některé pasáže, které se mi zdály hodně zdlouhavé (popisné), ale vynahradily to moc pěkné myšlenky, například ta, kdy kněz okřikuje zvěř v polorozpadlém kostelíku, aby ještě chvilku počkala, že jí stejně bude zanedlouho patřit celý svět. Pokud máte rádi scifi, jděte do toho :-)
Autorovy další knížky
| 1986 |  Třikrát Adam Dalgliesh |
| 1991 |  Pachuť smrti |
| 1992 | Černá věž |
| 2013 | Smrt přichází do Pemberley |
| 2009 | Soukromá pacientka |
K této knize mě přivedlo její filmové zpracování, které se mi líbilo svou surovou depresivností. Chtěl jsem vědět o kolik se film odchýlil od předlohy a musím říct, že o dost, ale paradoxně v tom dobrým slova smyslu. Marně pátrám v paměti, kdy naposled jsem řekl, že film byl lepší než knižní předloha, ale tady to platí. Ne, že by knížka byla špatná, to jen ten film byl za mě tak dobrej.