Potřeby pro sebevrahy
Jean Teulé
Neuspěli jste v životě? S námi se vám zaručeně podaří zemřít! Komický román o tom, co se stane, když do rodinného podniku s potřebami pro sebevrahy, v němž vládne ponurá atmosféra a vrozený pesimismus, vtrhne nadšení a životní elán. Stane se totiž něco naprosto neočekávaného: z nepochopitelných důvodů se do tradičně pochmurné rodiny vedle nejstaršího Vincenta trpícího anorexiI a migrénami a Marylin zatíženou snad všemi možnými komplexy narodí syn Alan, projevující od narození nespoutanou radost ze života a nezdolný optimismus. Na smutku založený rodinný podnik má své dny sečteny…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2011 , GaramondOriginální název:
Le Magasin des suicides, 2007
více info...
Přidat komentář
Zpočátku docela morbidní, ale kupodivu vtipné, pak se to trochu táhne a nakonec překvapivá pointa.
Knihu jsem mēla přečtenou celkem rychle . Kniha se dobře čte. Příbēh mē bavil stejnē jako u filmové verze. Alan mi lezl na nervy taky uplnē stejnē jako u filmu a rodinē . Rozhodnē doporučuju. Fajn oddechová pohádka .
Lákavý název i anotace mne navnadily, ale asi jsem od knihy očekával něco jiného. Námět rozhodně není špatný, ale celkové zpracování mi nějak nesedlo. Asi jsem očekával něco trochu jiného.
Hodně váhám nad tím, zdali dvě nebo tři hvězdičky. No, někdy se ke knize vrátím a třeba hodnocení upravím na vyšší
Černohumorná anekdota, oproti Vianovi vcelku realistická, oproti Cocteauovi drsná, nejvíce připomínající dramatické hříčky Camiho nebo Préverta; zábavné čtení tak na hodinu.
Jean Teulé v kratičké novele v kostce shrnuje principy francouzské satiry. Chytrý nápad, komické situace, hrátky s absurditou. Koho by neokouzlil malý krámek s nezbytnostmi pro samovražedníky?
Jenže jak už to u francouzských komedií občas bývá, ne vždy je jejich komika kompatibilní s tou českou. Nebo spíše konkrétně s tou mojí. Že se na mě někdo upřeně a dlouho usmívá, ještě neznamená, že z toho půjdu do kolen a už vůbec, že mi to změní život. Což byl patrně původní záměr, přesvědčit čtenáře o hodnotách života a krásách světa. Jenže já čekal cynickou morbiditu se syrovými plátky vtipu a dostal vlažné úsměvné rodinné drama s kousky humoru. Můj problém, uznávám.
Každopádně nenechte se odradit, Potřeby pro sebevrahy jsou fajn jednohubkou, která nezabere mnoho času. Navíc je to přesně ten typ knihy, kterou přečtete, pousmějete se a rádi založíte do knihovny, kde se neztratí. A jste-li antifanoušek kultu emo, budete ji jednoduše milovat. Minimálně tady autor trefně udeřil hřebík do hlavičky.
Najprv som celkom nerozumela, o čom kniha je. Až keď som si uvedomila, že to je sci-fi a odohráva sa v budúcnosti, keď život na Zemi je taký bezútešný, že najlepším riešením je samovražda. Manželský pár s tromi deťmi vedie rodinný podnik s potrebami pre samovrahov, aby im pomohli v ich rozhodnutí a samovražda sa podarila na prvýkrát. Morbídny humor, skvele vypointované situácie . . . záver nečakaný, akoby opačný, ako som si myslela.
Pobavilo mě, že kniha s takovým názvem a takovým námětem nakonec skrývá i milý rodinný příběh. Jo a taky černý humor, tedy za mě spokojenost. :-)
Mě připadala kniha velice zajímavá. A Asi se na ní dívám z jiné perspektivy, protože mám sama zkušenosti s depresí.
Nejdříve mi převrácený svět, kde si oprátku koupíte stejně jako rohlíky , připadal zábavný. Alan, jako optimistické dítě, mě bavil a jeho příhody byly vyloženě úsměvné.
Konec ale můj pohled změnil. Asi bych knihu nezařadila do humoristické literatury (jako u nás v knihovně). Podle mě nabízí kniha úplně jiný pohled na depresi jako nemoc, která není vidět.Zpětně mi vlastně kniha připadá velice vážná.
Kdybych tuhle knížku nečetla, ani bych to v životě nepoznala. I jen zabíjet čas se dá s lepším čtivem. Tohle je něco jako Adamsova rodina, do které se narodí beznadějně optimistické dítě, což je tím komickým prvkem, ale žádný velký smích se nekoná. Nějak jsem nepochopila, proč Alan pořád šišlal, když už mu bylo 11 a mluvil jako čtyřletý. A ten konec? Jako kdyby se autor probudil a chtěl tomu všemu dát nějaký vyšší smysl.
Názov knihy mi vôbec nenapovedal, o čom môže byť.Ale pri čítaní som sa veľmi pobavila. Ide o rodinku, ktorá má svoj obchod, kde predáva potreby pre sebevrahov. Celá rodinka je "divná" a celý ich obchodovanie pokazí ich najmladší syn, ktorý je od mala optimistom :-) . .....
Za dva dny co jsem knížku četla se na mě až nepříjemný počet lidí podíval s výrazem, nebo i vyřčenou větou „neblbni.“ Vysvětlení, že je to nejpozitivnější kniha, co jsem za poslední dobu četla, zněla vždy ironicky, tak jsem musela i popisovat děj.
Ke knize... Na začátku je všechno. Napětí, správně temno, člověk hltá a hltá. Pak Alan už nějak moc dlouho šišlá, v době Mišmovy nemoci příběh už úplně ztrácí gradace nebo návaznost a konec je pro mě nehodící se, pokus o co nejrychlejší dokončení, které by mohlo čtenáře překvapit. Ale je předvídatelné a ke zbytku příběhu prostě nesedí.
Dobrá knížka se špatným koncem...
Kniha se mi i přes svoji naivitu líbila :) Hodněkrát jsem se zasmála, což se mi u knih moc nestává
Po šestisetstránkové vážné knize docela příjemná oddychovka. Žádné veledílo u kterého se potrháte smíchy, ale ale jako chuťovka na jedno odpoledne neurazí.
Docela mě zajímá to filmové zpracování, třeba to bude něco na způsob Addams family?
.
Měl jsem celkem přehnaná očekávání a ta byla naplněna. Některé momenty opravdu pobavily. Možná kdyby to bylo kratší a jako povídka, bylo by to ještě lepší, protože pak už člověk spíše chtěl dočítst, aby viděl jak to dopadlo A asi jediné kniha, u které mě opravdu naštvala poslední věta...
Hodně černý humor. Nebo spíše přehlídka morbidního humoru, jejíž korunou je reklamní taška věnovaná bezdomovci. Slibný začátek se záhy rozplyne v hodně chabý děj, který několik vtipných vět nezachrání. Poslední hřebíček do rakve knize zasadil ne příliš zdařilý překlad.