Potrhaná křídla
Ruta Sepetys
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/185200/bmid_potrhana-kridla-185200.jpg
4
1108
1108
New Orleans padesátých let – zábava, saxofony, intriky i černá ruka mafie. Josie Moraineová přišla do města „velké pohody“ s matkou. S matkou, která jí slibovala panenku, když bude hodná, ale nikdy si na to pak nevzpomněla, s matkou, která byla prostitutkou a milovala drahé šperky, s matkou, která se o ni neuměla a možná ani nechtěla postarat. Josie se ale dokázala postavit na vlastní nohy a má hlavu plnou snů. Dokáže si je však splnit? Dokáže se vymanit z bahna Čtvrti, které se jí snaží stáhnout dolů? A dokáže se vyrovnat s lidskými slabostmi, zradami a křivdami a poznat, kde je pravda? Další kniha od autorky světově uznávaného románu V šedých tónech, která vás nenechá chladnými, s postavami, které vám budou ožívat před očima. Ruta Sepetysová svou druhou knihou dokázala spisovatelsky vyspět a právem se zařadila mezi významné autory současnosti.... celý text
Literatura světová Dívčí romány Historické romány
Vydáno: 2014 , CooBooOriginální název:
Out of the Easy, 2013
více info...
Přidat komentář
Tato kniha není sice taková bomba, jako V šedých tónech a Mlčící fontány, ale přesto je úžasná.
Děj se rozjel už hned na začátku a tolik zvratů, které následovaly, jsem vůbec nečekala.
Autorka úžasně zachytila prostředí New Orleans.
Postavy jsem si asi oblíbila ze všech tří knih (ještě jsem nečetla Sůl moře) asi nejvíc, protože každá měla svoje pro a proti a nic nedělala jen tak. Vždy k tomu měly důvod. Moc se mi líbilo, jak jsem díky jejich popisům a charakteristikám, mohla odhadnout, jestli patří do lepší nebo do té horší části města.
Romantická linka je mi také moc líbila a taky mi připadala nejlepší. Ten milostný trojúhelník, který autorka vymyslela, se mi do příběhu strašně moc hodil a byl celkově prostě moc pěkný.
Na posledních třiceti stranách jsem měla jeden infarkt za druhým (dokonalý popis ), ale připadalo mi, že je to všechno trochu moc zrychlené. Kdyby kniha měla ještě o deset / dvacet stran navíc, úžasný a krásný závěr, bych si užila mnohem více.
Knížku jsem četla jen kvůli autorce, která mě vždy bavila. Potrhaná křídla se však její tvorbě vymykají a příliš mě nezaujala. Příběh mladé dívky, která pyká za hříchy matky, ale zároveň má ohromné štěstí na přátele, je dost naivní, ničím moc nepřekvapí a ani nezaujme. Za mě dost knížka o ničem.
Od autorky jsem četla zatím V šédých tónech a Sůl moře, což jsou knihy, které se mi líbily více, ale je to pravděpodobně tím, že jsou mi tematicky blíže. Knížka se nicméně četla výborně, příběh je zajímavý, jen mi možná konec přišel trochu rychlý. Těším se na Mlčící fontány.
Od samého začátku vás kniha vtáhne a budete cítit atmosféru města New Orleans.Děj se trochu vleče, nejspíš by to šlo pokrátit.
Autorčin styl mám ráda,ale předchozí dvě díla se mi líbila více.
Od autorky jsem četla už dvě knížky, tato se mi zdála nejslabší. Téma prostituce mi není blízké. Bylo mi hodně líto hlavní hrdinky, tady by platila věta: Rodiče si nevybereš. Byly tam pasáže kdy se mi chtělo plakat.
Kniha byla krásně živě napsaná, celou dobu jsem Jo fandila aby se dostala ze spárů New Orleansu a žila. Takže vlastně nakonec nevím zda má kniha z mého pohledu happyend a nebo ho nemá.
Druhá kniha od Ruty Sepetys, autorka se mi líbí, že si vybírá zajímavé místa a čas kam knihy zásadí. Potrhana křídla byla skvělá. Jo a její osud a způsob jak se snaží držet a nesklouznout do propasti byl skvělý. Ruta má jednoduchý a čtivě styl psaní a sladké konce ji ráda odpustim a určitě se vrátím k dalším knihám.
Styl psaní této autorky mě prostě baví. Mnozí tuto knihu zařazují jako její nejslabší, což zatím nemohu posoudit. Četla jsem jí totiž jako druhou, po Mlčících fontánách, které mě úplně dostaly.
Potrhaná křídla jsou psaná jinak než Mlčící fontány. Příběh je nám podáván pouze z pohledu jedné postavy - dívky jménem Jo. Hlavní hrdinka mi byla od počátku sympatická a hltala jsem její příběh do posledního detailu.
Zkuste dát této knize šanci, pokud rádi čtete díla Ruty Sepetysové. Příběh za to určitě stojí :)
Ještě mě chybělo přečíst tuhle knihu od mojí oblíbené autorky. Bylo to moc hezké čtení, i když úplně něco jiného než její ostatní knihy. Aspoň mi to tak připadalo. Možná to bylo stylem psaní, nebo námětem. Řekla bych, že to je spíš čtení pro ženy. Není to sice přímo nějaký románek, dokonce se tady objevuje i mafie, ale muže by to asi nebavilo. I když, co já vím? Soudím jenom podle těch, které mám kolem sebe.
Knížku jsem přečetla rychle, děj měl spád. Líbilo se mi to a jsem ráda, že byla jiná.
Možná jsem se netrefila správnou náladou na Potrhaná křídla, ale děj knihy přes mě tak nějak stekl. Samozřejmě, trochu mě rozčiloval osud Jo, ale tak nějak oproti předchozím autorčiným knihám tuto považuje za "nejslabší kousek". Mezi okamžiky čtení jsem na příběh moc nepomyslela a připomínalo mi to takové dámské mafiánské čtení z USA 50.let.
(SPOILER)
Moje druhá kniha od této autorky a opět mě zcela pohltila. Moc se mi líbila. Josie ani nešlo nefandit.
Doufám, že to co už v knize dál nebylo, ale v mé hlavě je, že měla dobrý začátek. Že to jak měla nakročeno k šťastnému životu se opravdu stalo. Protože jestli má být na světě nějaká spravedlnost, tak ti co měli mizerné dětství by si zasloužili šťastný zbytek života.
Willi konec a pohřeb mě velmi dojal. Až bych to do sebe neřekla.
Kniha je velmi dobrá a mohu doporučit.
Kniha mne vtahla do deje od prvni stranky. Velice mi vyhovoval styl, jak je kniha napsana. Usporny, ale pritom dostatecne popisny, ctenar ma prostor pro vlastni fantazii ale pritom i dostatek informaci. Cely pribeh se mi moc libil, byla jsem vtazena do deje a s namahou jsem ho opoustela....
Autorka zachycuje atmosféru v New Orleans
v 50. letech. Náctiletá Josie se o sebe musí postarat sama, protože má sebestřednou matku, která se živí jako prostitutka. Podaří se Jo, která brigádničí v knihkupectví, vymanit z periferie společnosti?
Jo je zmatená nejen z intrik, ale i z prvního navazování milostného vztahu.
Během 14 dní jsem přečetla Sůl moře a následně Potrhaná křídla a díky tomu budu asi ke knize kritičtější.
Přečetla jsem všechny její knihy, kromě nejnovější Mlčící fontány. Potrhaná křídla mi z nich přišla nejslabší.
Žádná z postav, natož děj se mi nedostal pod kůži, jen tak plynul po povrchu. Kniha ve mně nevyvolala žádné pocity, příběh hezký, ale chyběla mi tam reálnost, uvěřitelnost.
Ruta Sepertys se rozhodně stane mou oblíbenou autorkou. Kniha byla moc pěkná, opravdu se četla jedním dechem.
Má třetí kniha od autorky. Ty předchozí se mě dotkly o něco víc. Nicméně i tato byla čtivá. Paní Sepetys psát opravdu umí.
New Orleans 50. let, to je město plné zábavy, karnevalu, veselí a hlavně jazzu. Ale v této knize je to také město plné násilí, zločinů, zoufalství, ale i naděje na lepší život.
Hlavní hrdinka Josie nemá zrovna na růžích ustláno, ale jelikož neoplývá jen krásou, ale také intelektem, snaží se svůj život změnit, např. studiem na výběrové univerzitě. Na tu nemá ale dostatečný třídní původ, natož finance. Svého snu se nechce vzdát, nicméně tato trnitá cesta je poseta mnohými zklamáními, zoufalstvím, intrikami, ale i první láskou v podobě hned dvou fešáků. Nutno říci, že autorka tady s popisem pohledných mužů vážně nešetří, což určitě ocení ženská část.
Vypravěčský talent autorky je nesporný, čtenář skoro slyší znít jazzové skladby, všudypřítomný ruch ulice, nebo třeba každodenní hluk z nevěstince. Silný příběh, kde se napětí a dobrodružství střídá s romantikou. Není to tak přeslazené jako jiné knihy tohoto typu, nicméně ten „popelkovský“ závěr se tam po tom všem, co hrdinka prožila až tak nehodil.
Štítky knihy
mafie prostituce 50. léta 20. století rodinné vztahy knihkupectví New Orleans pro dospívající mládež (young adult) nevěstinceAutorovy další knížky
| 2013 |  V šedých tónech |
| 2016 | Sůl moře |
| 2020 | Mlčící fontány |
| 2014 | Potrhaná křídla |
| 2022 | Musím tě zradit |
Atmosféra New Orleans padesátých let, skvěle napsané postavy a zajímavý příběh. Moc se mi líbila hlavní postava Josie, která se musí světem protloukat jak se dá a vy jí fandíte od začátku do konce.
Příběh to není nijak extrémně složitý, za to je originální a extrémně čtivý.
Autorka vždycky dokáže vzít zajímavou část historie a vdechnout jí život nějakým originálním způsobem.