Potrhaná křídla

18.09.2023

Úžasná kniha. Autorka píše neuvěřitelně čtivě. Knihu jsem začala číst v sedm večer a skončila v půl druhé ráno.
Za mě jedna z nejlepších knih, které jsem letos četla.

09.09.2023

Mám přečtené téměř všechny autorčiny knihy a bohužel musím říci, že tahle byla velmi slabá. K hlavní postavě jsem si neutvořila žádný vztah, nijak se mě její životní osudy nedotknuly, nepřišlo mi, že by se jakkoli vyvinula. V ději se také žádné wow momenty neobjevily. Čekala jsem, jak je u autorky zvykem, že přijde NĚCO, ale nedočkala jsem se. Ani prostředí nebylo pořádně vykresleno. Bohužel zklamání.

05.09.2023

Ruta je skvělá autorka, ale tato kniha mě nenadchla. Pořád jsem čekala na nějaký wow moment, ale nic takového se nekonalo. Neurazí, nenadchne. Přečtěte si raději v šedých tónech.

30.08.2023

K převážně pochvalným recenzím se, bohužel, připojit nemohu.
Knihy Musím tě zradit, V šedých tónech, Sůl moře, mnou luboce zarezonovaly. Jsou k zamyšlení, o zajímavých historických událostech, jsou to knihy, které mají předat nějaké poselství.
Čekala jsem něco takového i od této knihy, ale bohužel. Je to kniha o holce, která holt měla v životě smůlu. Ale takových lidí je na světě spousta. Pořád jsem na NĚCO čekala, ale to NĚCO nepřišlo. Pořád jsem přemýšlela, jaká je vůbec pointa a smysl této knihy.
Nezaujala mě. Vůbec. A z mysli sejde velice brzy.

21.08.2023

Na Rutu to dle mého bylo málo, umí daleko lepší příběhy které rvou srdce. Ale i tak pěkná kniha, bavila a byla zajímavá, jen už od této spisovatelky čekám víc.

07.08.2023

Bylo to moje první setkání s autorkou a myslím, že i poslední. Ne, že by kniha byla vyloženě špatná - námět, prostředí, vyvrcholení zápletky i závěr jsou poměrně fajn. Jenom je to prostě celé takové průměrné. Postavy nejdou dostatečně do hloubky...ačkoliv tak nějak víme, že bychom měli k některým postavám cítit sympatie, tak tam na to není dost času. Zároveň New Orleans této doby vyloženě svádí k tomu vytěžit z atmosféry maximum, což se tady ani zdaleka neděje. Hlavní postavě by člověk měl fandit, a fandí, jenom se ho to celé tak nějak nedotýká. Prostě tak nějak za tři.

25.04.2023

Tohle je opravdu Autorka s velkým A. Tohle byla moje třetí kniha od autorky a to, že jsem jí dala jen tři hvězdičky neznamená, že je to špatná kniha. Kniha je super, ale já první četla knihu Musím tě zradit a jako druhou jsem četla V šedých tónech a ty byly prostě lepší než tahle. Nic jiného za hodnocením není, možná snad jen ještě to, že prostředí mafie moc nemusím, ale kniha je to vážně super a určitě si přečtu všechny její knihy a moc se na ně těším. Rozhodně vím, že když na mě přijde čtecí krize, tak tyto knihy mě z ní určitě vytáhnou. Rozhodně má autorka neskutečný talent.

20.04.2023

Od autorky jsem měla možnost již zhltnout V šedých tónech, a tak nalákána na podobný čtenářský zážitek, rezervovala jsem si v knihovně její další titul - na dětském oddělení, již toto mi mělo být "varováním". Já totiž vlastně vůbec nevím, o čem to mělo být... Možná že děvčata v nelehkých pubertálních fázích naleznou nějaké poselství, které mi unikalo. Pro mě osobně to bylo jen nudně lineární vyprávění bez napětí, souznění, emočního prolnutí s postavami. Po otočení poslední stránky zůstávám knihou zcela nedotčena. A to je mi vážně líto.

05.04.2023

Josie má za mámu prohnanou a zkaženou prostitutku. Neví, kdo je její otec, tak si vymýšlí otce imaginárního. Chtěla by studovat, ale nemá peníze na školné a plácá se v prostředí, do kterého se narodila a ze kterého chce za každou cenu pryč. Korunu tomuto příběhu nasadila laskavá bordelmamá, taková se snad ještě nenarodila... Za mne těžko uvěřitelné. Přečetla jsem od autorky Sůl moře a dám ještě šanci V šedých tónech na doporučení zdejších komentářů.

26.03.2023

Příjemné čtení a za mě sympatická hlavní hrdina, jejíž životní osud nebyl úplně jednoduchý a dokázala se mu postavit.

05.03.2023

Taková trochu pohádka, ale velmi čtivá a postavy skvěle vykreslené. Bordel mamá si musel oblíbit každý:)

26.02.2023

Naprosto nepravděpodobný mix, ve kterém je úplně všechno propletené bez ladu a skladu. Prostituce, mafie, woodoo, zločin, feminismus, opuštěné dítě, samozřejmě geniální, samostatné a čisté, loupeže, peníze, vražda, dobro, zlo... a spousta dalších příchutí. Děj vyústí do rádoby happyendu, ovšem bez řešení ostatních dějových linek. Strašlivej maglajz.

26.02.2023

Za mě byla tahle kniha neskutečná. Příběh plyne velmi hladce, krásně se čte, nenudíte se ani v jedné chvíli příběhu.
Trošku jsem se obávala tématu knihy, ale byla jsem mile překvapena.
Od závěru knihy jsem možná čekala krapet více, ale i toto ukončení mi sedělo, bylo to takové ozvláštnění na konec.
Doporučuji všechny autorčiny knihy. Píše fantasticky :)

18.02.2023

Knihu jsem dočetla, ale žádné velké nadšení jsem z ní neměla. Mlčící fontány, Sůl moře a V šedých tónech se mi líbily mnohem více. Ruta je pro mě milým překvapením, ještě mám v knihovně její poslední Musím tě zradit.

30.01.2023

Josie Moraineová právě dokončuje střední školu a vysnila si pokračovat dál ve studiích na Univerzitě Sophie Smithové. Jde o prestižní školu, kam není jednoduché se dostat, natož se na ní udržet. Josie navíc pochází z podsvětí New Orleans. Její matka je prostitutka a o svoji dceru se nestará. Vlastního otce ani nezná. Ochrannou ruku nad ní proto drží svérázná bordelmamá Willie, která dobře ví, jak to na světě chodí, a drží Josie a její sny při zemi. Josie je houževnatá a pracovitá, každé ráno uklízí u Willie a během dne pak ještě prodává v knihkupectví se svým kamarádem Patrickem. Tomu také pomáhá v péči o duševně chorého otce. Přes všechny její snahy a píli ji však matčino sobecké chování stahuje zpátky do bahna Čtvrti. Nemluvě o přítomnosti mafie, s níž není dobré se zaplést. V knížce samozřejmě nechybí ani romantická linka - aby toho Josie neměla málo na přemýšlení, nejednou jí zamotá hlavu nepředvídatelné Patrickovo chování, ale i otevřená náklonnost sympatického kamaráda Jesseho.
Ruta Sepetys se v této knížce dotýká myšlenek na to, jak moc je pro mladého člověka důležitý vztah s rodiči, jak moc předurčuje jeho budoucnost to, odkud a z jaké vrstvy pochází, a také o tom, zda je možné se ze dna vyšvihnout nahoru a zazářit.
Potrhaná křídla se čtou hrozně lehce a rozhodně je můžu doporučit. Byly sice mým prvním setkáním s autorkou, ale určitě se pustím do některé její další knihy. Možná jediné, co mi na příběhu trošku nesedělo, byl konec. Nevadí mi ani tak, co se v něm stalo, ale spíš jakým způsobem se to stalo. Původně jsem možná právě od toho konce čekala víc..
4,5/5 *

„Nemůžeš tady přece zůstat jen proto, že se bojíš. Někdy vyrazíme na cestu, ale nakonec dojedem úplně jinam, než jsme chtěli. Ale to nevadí. Důležitý je vyrazit. Já vím, že to zvládneš. No tak, Josie, zkus ty svoje starý potrhaný křídla roztáhnout.“

17.01.2023

Padesátá léta v New Orleansu, prostředí mafie, prostitutek a jiných lidských ztroskotanců a k tomu sympatická milovnice knih, která se opravdu snaží, aby se z toho prostředí vymanila. Příběh mě nezasáhl tak jako Sůl moře či V šedých tónech, ale Josii jsem mimořádně "fandila" a opravdu jsem si moc přála šťastný konec.

28.12.2022

(SPOILER) Kniha náhodně objevena díky čtenářské výzvě. Pěkný příběh, Josie jsem celou dobu fandila, aby se na tu vysokou dostala. Konec vypadal slibne. Willie mi byla jako postava moc sympatická a skoro jsem obrečela, že umřela. Čekala jsem spousty možných konců, ale tento ne. Knížka byla moje prvotina od této spisovatelky, ale doufám že ne má poslední. Velice se mi líbil styl psaní.

19.12.2022

Četla jsem od autorky už jiné dvě knihy, ze kterých jsem byla nadšená. Tato bohužel má očekávání nesplnila. Možná je to tím, že mi tento svět není nijak blízký, možná tím, že se v knize vlastně nic moc nestalo a navíc zůstala spousta věcí nedořešených (a já nemám ráda rozpletené konce).
Jako vždy jsem se ale dozvěděla několik zajímavých informací, takže ztracený čas to určitě nebyl.

15.12.2022

(SPOILER) Moje druhá kniha od autorky a asi jediná, která se vymyká těm ostatním. Příběh nebyl špatný, ale na top mi tomu něco chybělo.

Kniha vypráví o Josie, která vyrůstala po boku prostitutek a hlavní bordelmamá se o ni starala víc, než její vlastní matka. V takovém prostředí je snadné sklouznout k tomu být stejná, ale Josie měla vyšší cíle. Studium na univerzitě a od všeho utéct. Což se jí nakonec částečně podařilo poté, co se nemusela ponížit kvůli vydírání a poté co Willie rozhodla o jejím dalším osudu.

Za co musím strhnout tu jednu hvězdu bylo pro mě například velké množství postav, které jsem moc nedokázala od sebe odlišit. Dora, Sadie, Sweety, Evangeline mi přišly jedna jako druhá a ani mezi Patrickem a Jessem jsem zpočátku neviděla rozdíl a nevěděla jsem, koho mám Josie vlastně přát. A tím se dostávám také k tomu, že některé věci tu nebyly dořešené. Například vztah Patricka a Jamese nebo by si také nějaký trest zasloužila matka Josie.