Poučka o podstate predvídateľnosti Katherín
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/247050/bmid_poucka-o-podstate-predvidatelnosti--247050.jpg
3
1864
1864
John Green je tu s úplne novým románom Poučka o podstate predvídateľnosti Katherín, v ktorom sa spoznáme s Colinom Singletonom. Mládencom, ktorý má vo vzťahu k nežnému pohlaviu svoj jasný typ – dievčatá, ktoré sa volajú Katherine. Má to však chybu – zakaždým od nich dostane kopačky. Stalo sa mu to už presne devätnásťkrát. Tento veľký fanúšik prešmyčiek má odrazu strach, že je odpísaný, lebo zo zázračného dieťaťa zrejme nikdy nevyrastie dospelý génius, a tak sa vyberie na road trip. Colin má jasný cieľ: dokázať platnosť Poučky o podstate predvídateľnosti Katherín. Ale ako to už býva, nič nie je také jednoduché a nech už jeho snaha skončí akokoľvek, jedno je isté – každá cesta človeka zmení. Bez ohľadu na výsledok...... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2015 , Yoli (SK)Originální název:
An Abundance of Katherines, 2006
více info...
Přidat komentář
K této knize bych chtěla říct hlavně to, že po přečtění Hvězdy nám nepřály, Hledání Aljašky a Papírových měst, mě tato kniha trochu zklamala. Je to sice čtivé, ale konec je předpokládatelný již na začátku, kdy se Colin poprvé setká s Lindsey. Ale co musím uznat, je, že Colin jakožto "zázračné dítě" byl velice originální a výborný nápad. A musím uznat, že vysvětlivky pod čarou yl také dobrý nápad a já je někdy využila. Ale v porovnání s tím, co apsal pře "Kateřinami"mě to zklamalo..
Kniha se mi zdála trochu nudnější. Musím přiznat,že mi Colin opravdu vadil - zdál se mi úplně posedlý.
Jako všechny ostatní knihy od Greena i tahle se mi moc líbila. Konec se mi zdál trochu předvídatelný, ale i tal musím dát pět hvězd, protože je kniha napsaná velmi dobře. Je čtivá a rozhodně jsem se u ní nenudila. :-)
Myšlenka s vyjádřením vývoje vztahu matematickým vzorcem je vcelku nápaditá, ale celou knihu tedy neutáhla. Hlavní dějová linka je předvídatelná, až to hezké není. Pořád čekáte, jestli se stane něco zajímavého a ono pořád nic.Dialogy mezi Colinem a Hassanem vyznívají spíš trapně než vtipně. Jistě, jsem už pár let mimo cílovou skupinu čtenářů, ale tohle by mě nebavilo ani kdybych do ní spadala.
Všichni odsuzují matematiku a vysvětlivky pod čarou. Chápu, že někdo není rozený matematik a mozek mu to nepobere, ale ty vzorce a spekulace byly opravdu primitivní. Měl by to pochopit snad každý (pokud dával pozor ve škole).
Přečteno za dnešek, knihu jsem odkládala jen v nejnutnějších případech - tudíž celkem slušná oddychovka i zábava. Ze série "Aljašek a Papírových měst" se mi Příliš mnoho Kateřin líbilo nejvíc (a to ani ne proto, že jsem také Kateřina). Pobavila mě přítomnost matematiky a vzorců, ačkoli jsem rozený nematematik. Tohle mi prostě sedlo ;).
Četla jsem Hledání Aljašky, Hvězdy nám nepřály, Papírová města a teď jsem se dostala i ke Kateřinám! Knížka byla pěkná, odpočinková, vtipná a opět tak citlivě psaná, jak to dokáže jen John Green. Já ho mám prostě strašně moc ráda a číst jeho knížky je pro mne nejen povinnost, ale i radost a jisté obohacení.
V knize jsem si našla opět spoustu úžasných myšlenek, které má John Green v každé své knize. Umí vytvářet ty nejúžasnější postavy. Samozřejmě na nejvyšší příčce od něj jsou stále Hvězdy nám nepřály, pak Hledání Aljašky a až pak tento román, nicméně stojí za přečtení. Ohřejete se v malém městečku na začátku letních prázdnin, nasmějete se (protože John Green umí prostě super vtipy), ale také popřemýšlíte nad láskou a nad možná trochu naivním a vlastně dost zvláštním hlavním hrdinou.
Kniha má nápad, vtip a jisté obohacení. John Green to opět dokázal. Je to mistr.
Nejslabší příběh od Greena. Četl se sám, ale člověk pořád čekal, kdy příběh doopravdy začne.
A on nezačal.
Nicméně, originální nápad to byl a postavy, i když jsem si je nějak nezamilovala, byly zajímavé. Škoda, že Green nevymyslel lepší zápletku.
To se absolutně nedalo číst. Po osmdesáti stránkách jsem ten boj vzdala a knihy se ani nedotkla. Nezajímavý, nesympatický a ještě ke všemu fakt blbej hlavní hrdina, žádný děj... Nechápu, proč jsem si jí vůbec kupovala, když ani jedna "Greenovka" mi nijak neučarovala. Asi nějaké zatmění, nebo co.
Zajímavý námět, vcelku i zajímavá postava, ale nedokázala jsem se zbavit dojmu, že je knížka na rychlo upižlaná za pár dní. Připadala mi hrozně uspěchaná, roztahaná a ve výsledku se toho zase tolik nestalo. Přála bych si, abych ji mohla dát vyšší hodnocení. Ten nápad byl podle mě fakt skvělý. I propojenost s matematikou, přesmyčky, vícejazyčnost. Ale prostě na mě nějak moc nezapůsobila. Rozhodně se mi nelíbila tolik, jako Hledání Aljašky. Na Greena podle mě slabé.
Kniha byla oddechová a ne moc náročná. Od Greena se mi ale zatím líbila nejmíň, nevím proč. Ale je tam podle mě hodně roztahaný ten počáteční děj. Dál už nevím, co bych nepsala - jenom že to je celkem zajímavý námět.
Boze,no to byla kravina....nejhezci na knize je obalka....Je to prvni 'greenovka' co jsem cetla....dam sanci jeste jedne a pak uvidim,jak se k panu Greenovi jako spisovateli postavim.....Skoda, ze asi jeho knihy nebudou tak sympaticky a pekny jako on sam......:(.....nebo ze bych se spletla????
Knížka není to nejlepší, co lze doporučit každému, ale je originální a určitě zajímavá. Matematice nehovím, nijak zvlášť jí nerozumím, ale nijak zvlášť to nevadí tomu, aby čtenář pochopil, o co tu kráčí. Také mám pocit, že Příliš mnoho Kateřin je trochu propracovanější a ne tak triviální, jako předchozí díla. Myslím, že Green nám jednou předloží něco vskutku velkolepého a že to nebude trvat moc dlouho.
Dlouho jsem se nemohla začíst, musela jsem se do čtení nutit a v zhruba v půlce jsem ji na pár dní odložila. Pak jsem ji ale zase vzala do ruky a najednou jsem se začetla a začala mě bavit. Možná je to i podle nálady, nevím.
Líbí se mi nápad, obálka a poznámky pod čarou byly občas zajímavé. Není to ta nejlepší knížka na světě ale řekla bych, že je jistým způsobem jedinečná a zajímavá. Určitě to není knížka, která zaujme všechny, takže si na ní budete muset udělat názor sami.
Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Romantické filmy ze střední školy v Americe mě vždycky bavily. A John Green, co si budem povídat, John prostě píše takové romantické filmy z americké střední pro intoše. Absolutně chápu, proč ho všichni "young adult" intelektuálové milují. Speciální plus dostává Příliš mnoho Kateřin za France Ferdinanda, poznámky pod čarou a matematikův dovětek.