Poupata odkvétají v máji
Herbert Ernest Bates
Kniha vypráví o jedné obyčejné anglické rodině (Larkinových), která se chce vyhnout svým zákonným povinnostem. Jedná se o osmičlennou rodinu venkovských usedlíků, která je schopná podnikat na docela slušné úrovni. Všichni, až na nejstarší dceru Mariettu, jsou velmi dobrými jedlíky. Jednoho dne přichází mladý daňový inspektor pan Charlton. Jeho profese napovídá, že se pokusí od této neplatičské rodiny vymoci daň. Jak k tomu však v podobných případech dochází, náš mladý hrdina se zamiluje (do Marietty). Je hostěn pochutinami maminy Larkinové, která je skutečnou mistryní kuchařského řemesla. Taťka Larkin ho zase zahrnuje značným množstvím alkoholických nápojů, které sám mixuje. Není se ani čemu divit, že pan Charlton ztrácí vládu nad sebou a začíná se mu mezi těmito lidmi líbit...... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 1977 , OdeonOriginální název:
The Darling buds of May, 1972
více info...
Přidat komentář
Je to nenáročná knížečka, vhodná např. na dovolenou. Čte se to tak říkajíc "samo" a je zde mnoho veselých příměrů, na které hned tak nezapomenu a možná si je i zařadím do svého slovníku. Třeba: "pomačkané manšestráky barvy pelichajícího hranostaje", "každý, koho potkáte, se tváří jak píchnuté tele", apod. Dále se čtenář dozví, že whisky uvolňuje větry, a může si pěkně započítat: "Dvaadvacet, jak pět facek, pětadvacet, pěknej macek, třiadvacet, natři klacek, dvacet sedum, dáme dědům, dvacet osum, dáme kosům." :-)
Rodina vykuků, kteří svým věčným kecáním a vtíráním se zdržují i úředníky.
Mít tohle za sousedy, asi bych se odstěhovala.
Mít to doma, dělala bych, že je neznám.
Nemám ráda tenhle typ lidí - užvaněné vtěrky, které druhého ke slovu nepustí, jsou vyčůraní až hanba a působí jednoduše.
Humoru jsem též moc nenašla, ale... no.
Knihu jsem četla asi před 30 lety a stále taťku Larkina a jeho děvčata vidím před očima. Skvělá, veselá kniha.
Roztomilá groteska o vykutálené rodince farmáře Larkina. Nenáročné, zábavné čtení opatřené výborným překladem Martina Hilského.
Kdybych měla takového strýčka s tetičkou, nenavštěvovala bych je a oni by mě zřejmě také nepostrádali. Ale jako čtení na příšerně dlouhou cestu vlakem to bylo... téměř použitelné.
Knížka se četla dobře, pobavila mě, je fakt, že mám pocit, že jen při jejím čtení jsem přibrala. Ale pohodové čtení. Doporučuji. Lehké, nenáročné a zábavné. A pro maminu a taťku Larkina není nic problém. A to je na tom to úžasné.
Oddechové čtení, i když humorné vlastně ani moc ne. Je to sice psané jako humoristická knížka, ale spíš v tom duchu, že je to odlehčené a nadsazené a zkarikované a tak podobně. Že by nastala situace a já se měla vyloženě smát, to snad ani ne. Trochu problém jsem měla s rodinou Larkinových, protože jsou to vlastně burani a vysírkové, jenže na druhou stranu jsou dobrosrdeční, takže je člověk nemůže nesnášet. I když na mého oblíbence Wodehouse tohle zdaleka nemá, tak knížku myslím můžu doporučit jako odpočinkové čtení. Jen pozor, hodně se tam žere. Opravdu žere, to jinak nelze nazvat. Třeba mě jakožto vegetariánku nemá pečená husa nebo vejce na slanině šanci oslovit, a přesto jsem občas dostala hlad. Mojí mamce tohle raději ani nebudu dávat číst, po přečtení by měla nahoře pět kilo.
Roztomilá blbůstka o pár stranách, která ale umí navodit dobrou náladu přesně v duchu Larkinovy rodinky - když nejde o život, jde o víte co. Jestli to není lepší, než být furt v nervech a ve stresu! Milé počtení na delší cestu vlakem, lehké, zábavné, ale i nějaký ten přesah tam je - nekomplikujte si zbytečně život! Rozhodně nelituju té dvacky utracené v antikvariátu a kéž by tam prodávali i příručku taťky Larkina Jak lépe pít!
- - Slovo penze taťku Larkina rozesmálo: " To chceš čtyřicet let dřepět na zadku, abys pak pobíral čtyři libry tejdně, který maj cenu dvou a dostaneš za ně stejně polovic?"--
Taťka zastával názor, že prostě svůj život nezaprodá, že nebude měnit svůj drahocenný čas, rodinnou pohodu a svobodu za peníze, z kterých odvede státu půlku, aby ji tento mohl přerozdělit na nějaké pochybné, neuvážené cíle nekompetentních politiků. Sympatické!
Kdo nezná taťku Larkina a Maminu, ten jakoby nic nečetl... To samozřejmě není pravda, ale za přečtení tahle oddechovka opravdu stojí.
Je to lék na špatnou náladu. Vždy, když se cítím pod psa, vytáhnu z knihovny Poupata. Pro maminu s taťkou Larkinem není nic problém. Četla jsem je už mockrát a vždycky to bylo BEZVA. :)
Obdivuju autora - dokázal napsat knihu, která mě přestala bavit až po deseti stránkách...
Nenáročné čítanie na sklonku leta ma pohladilo na duši. Oddych a zasa len oddych a ukolísanie samého seba v sladkom nič, to je presne pocit z tejto knihy. Jo a dane, na tie sa môžeme všetci zvysoka. Aj na ich platenie. K tomu si treba zaobstarať príručku "Ako dobre piť" a bude nám sveta hej. Toť obsah knihy v kocke.
Humoristická kniha, u které jsem se bohužel ani jednou nezasmála :-(. Nicméně jsem jí poctivě dočetla až do konce :-)
Páni, tohle byla opravdu tak bezva kniha, až jsem celá překvapená:D náhodou jsem jednou cestou do práce zahlédla na polici před antikvariátem vystavenou malinkou knížečku za deset korun, obálku od Borna a nakladatelství Odeon, tak si říkám, to bude sázka na jistotu, a taky že byla! Přímo bezva.
Co víc dodat, příběh je vlastně velmi jednoduchý, ale tak roztomilý a prosluněný májovým veselím, že mu vlastně není co vytknout. Málokdy se stává, že vás kniha naladí do naprosto bezstarostné a dobrosrdečné nálady tak rychle, jako se to podařilo tady Poupatům.
Pořádně o nic nejde, dějová linie se sem tam malinko vytrácí, ale vůbec to nevadí, zkrátka a jednoduše to autorovi odpustíte, protože vám ta rodinka jaksi přiroste k srdci, a vy tak nakonec začnete taky uvažovat nad tím, že byste si v práci vzali dovolenou a rozjeli se za Larkinovými na jahody. Prostě bezva!
Odpočinkové čtení a životě rodiny Larkinových, která si žije svým spokojeným životem na venkově.
Zabavny nesmysl :-) neni to zadny zazrak, ale ani nuda. Nekolik opravdu vtipnych hlasek se tam najde. A to jsem do toho nakoukla jen z duvodu Ctenarske vyzvy :-)
Byl to salek caje.
"Vezmete si kapku mlika?" Mamina se znovu rozrehtala, az se ji prsa natrasala. "Chcete mliko z kravy nebo z Johnnieho Walkera?" :-)
Roztomilá venkovská taškařice se spoustou dobrého jídla a pití. V době prvního čtení této knihy jsem nevěřil, že by mohli být Angličani opravdu tak žraví ... no, ale před pár lety se mi dostal do rukou vlastní životopis Agathy Christie :-).
Kniha mi trochu pokazila víkend... Není to dílko, které si ponechám. Autor naprosto geniálně popsal rodinku vychcánků, proti kterým nemáte šanci.
O to smutnější fakt, že jsou tu pořád.