Poutník – Mágův deník
Paulo Coelho
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/151748/bmid_poutnik-maguv-denik-hzs-151748.jpg
4
776
776
Tato kniha, která získala autorovi mimořádnou popularitu, je podrobným líčením jeho pěší pouti do Santiaga de Compostela a zhodnocením získané duchovní zkušenosti. Po stopách středověkých poutníků se Paulo pod vedením učitele a přítele Petra vypravil, aby našel meč, který mu byl při slavnostním rituálu jednoho esoterického řádu pro přílišnou pýchu a posedlost zázraky odepřen a ukryt kdesi na svatojakubské cestě. Během náročných zkoušek, s jejichž pomocí poutník jednotlivé úseky cesty za ztraceným mečem zdolává, se vyvíjí i složitý vztah učedníka a mistra ve vzájemném dávání a přijímání.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2012
,
Argo
Originální název:
O Diário de um Mago, 1987
více info...
Přidat komentář
Kniha mě příliš nebavila, protože je až příliš zaměřená na duchovno spojené s křesťanstvím. Více mě zajímala cesta do Santiaga de Compostely samotná. Přesto je zde spousta zajímavých myšlenek, nad kterými jsem zapřemýšlela i jako ateista. Popisy jednotlivých obřadů byly zdlouhavé a těžko jsem se jimi prokousávala.
Kniha se číst dala a rozhodně byla zajímavá, více bych si ji asi užil, kdybych nebyl tak absolutním ateistou, jakým jsem. To mystično mi přišlo až moc vyumělkované. Ve výsledku mě tak nejvíce zajímala samotná cesta, ta snaha o poznání sebe sama na mě moc nefungovala - ale chápu, že pro lidi, kteří mají tendenci věřit v něco víc, ta kniha byla daleko atraktivnější. Pro mě to ale bylo spíše mírné zklamání.
Nakonec jsem ráda, že jsem první Coelhovo dílo četla jako jedno z posledních, protože jsem nepochopila, co tak úžasného autor předkládá čtenářům. Podobně zaměřených knih vycházely před časem kvanta a použití syntézy křestanských hodnot s okultismem a východní filosofií se nepovedlo povýcšit ani na neobvyklý cestopis s propagací pouti do Santiaga de Compostela.
Velmi slaboduchá kvazifilosofie založená na křesťanských hodnotách. Autor se snaží ohromit (asi) americkou populaci, kdy z jednoduché myšlenky udělá dvě souvětí, vykrade Bibli a bum: Čteme filosofa.
Celá kniha mi přišla neskutečně a úmorně tupá, rozhovory s průvodcem neměly hloubku, kterou by člověk čekal, vše bylo až příliš jednoduché a zároveň "dobroserné", pardon. Popisy scenérií autorovi nejdou, takže ani cestu na Santiago jsem si neužil, naopak množství návodů na duševní cviky zajistilo, že jsem si rovnou zlomil čakru.
Kniha je vhodná asi tak pro 17 leté studenty střední školy, kteří se na ZSV poprvé seznámili s filosofií, a chtějí si zapózovat, jak filosofii čtou, ale aniž by museli věnovat větší úsilí k porozumění textu.
Poutníka jsem četl poprvé před několika lety, přišel mi poutavým vstupem do světa, který neznám. Svět obřadů a různých cvičení. Nejvíce mě zaujalo cvičení proudu lásky ze srdce a rozšíření po celém světě. Jinak je to příběh poutavý poukazujícím na souboj se sebou samým a svým "vnitřním démonem". Doporučuji přečíst, ať už jdete do Santiaga či nikoliv.
Poutníka jsem začala číst zhruba 14 dní před svou cestou do Santiga a dočítala zhruba 14 po ní. Na jednu stranu chápu, proč se spousta lidí po přečtení této knihy tolik lidí rozhodla se na tuto jedinečnou cestu vydat. Já nelituju ani putování, ani přečtení knihy. Líbily se mi myšlenky, rozhovory s průvodcem i s vnitřními hlasy. Knihy je ideální podle mě pro ty, kteří jsou na podobné nastavení mysli nastavení a kteří věří v "to něco". A je jedno, jak to pojmenováváme. Za mě je to jedna z nejlepších Coeloho knih; musím říct, že jsem četla Alchymistu (a ještě jednu, na jejíchž název si nevzpomenu) a Poutník byl rozhodně lepší.
Knížku jsem četla s nadšením, spousta myšlenek mě hodně oslovila (ono hodně knížek člověku přijde do ruky zrovna v té správné chvíli, kdy je člověk potřebuje..), ale samotný autor = hlavní postava mě občas trochu štval :-)
(SPOILER)
Oproti jiným knihám od Coelha je tato blablablabla. Blablabla. Blablablabla...... Né, to jsem se jen nechal unést komentáři které jsem si přečetl níže.
Mě se poutník líbil. Četl se tak nějak pohodově. Pokaždé mi stačilo pár vět, a byl jsem naladěný na příjemnou atmosféru, která z knihy sálala. Upřímně jsem autorovi záviděl, že našel odvahu a pustil se do takového dobrodružství. Já bych na to odvahu neměl a tak sem byl rád, že se o ně s námi Pája podělil.
V příběhu na nás čekají různá témata a poselství, která v nás zůstanou a není otázkou vůle či odhodlání, která to budou zrovna v našem případě. Některá nás osloví hned, jiná zasadí semínko které bude ještě chvíli klíčit, než dostane konkrétnější význam.
"Dej mi sílu přijmout věci, které nemohu změnit
odvahu změnit věci, které ovlivnit mohu
a moudrost abych mezi nimi vždy správně zvolil."
Přikládám citát, který mě okamžitě oslovil. Ano, ta slova jsou určena Bohu a jako nekřesťan bych to mohl odmítnout už jen z principu mé nevíry. Sám sebe bych ale připravil o velkou pravdu, která v nich podle mě je. A tak to je. Je na nás, jestli odhodíme předsudky a dovolíme si družit se s dobrem (protože co jiného je dobrodružství) nebo budeme vše podrobovat přísnému rozboru a hledat ten správný argument proč zůstat sedět ve svém vlastním stínu pochyb.
Doporučuji.
Úvodem musím poznamenat, že jsem knihu nedočetla (cca po 70% jsem od ní upustila), takže je potřeba brát mé hodnocení s rezervou...
Prostě mi to přišlo celé tak nějak nazajímavé, do čtení jsem se musela nutit (opravdu jsem tomu chtěla dát šanci), ale nakonec jsem si řekla, proč ztrácet čas knihou, která mi nic nedává, když mám na seznamu tolik jiných zajímavých :)
Věřím, že pro spoustu lidí to může být inspirativní a hluboké čtení, já tam pro sebe však nic nenašla.
Přečteno před lety v době pobláznění Alchymistou, ale nijak zvlášť mě neoslovila, přestože jsem tehdy byl tou žádoucí ochotně otevřenou cílovkou. Tím neříkám, že někomu nemůže sednout Coelhovo povídání o tom, jak se strašně snaží uspět na své duchovní cestě (zatímco sdílí všelijaká s tím spojená cvičení a výzvy) přes všechny své lidské slabosti a hříšnost, ale už jen vzpomínka na tuhle četbu mě otravuje. Zajímavostí je, že právě tohle dílo se tuším podílelo na současné popularitě poutní stezky do Santiaga de la Compostela.
A dnes sa bude "hejtit"! Lebo,... Prejdi so mnou put, ja Ta zasvatim. Lebo ja som osvieteny. ...Prva a posledna kniha co som od Coelha precital. Tolko radoby mystiky, tolko radoby mudrosti ktore dokaze prezentovat ako svoju vlastnu. Vravim vam, ak chodite na facebook, tak ste urcite tiez obcas zavaleni motivacnymi heslami v obrazkoch. Uplne s prepacenim sracky ktore sa nastastie daju vypnut. Kupil som si este v case ked som zral historicke tajomstva ako Brownove romany, Vandenberga, a podobne. Ono keby to bolo len o pribehu, tak to beriem. Lenze ked mi niekto zacne tlacit do oci mudrosti, skoncil. "Bojovník svetla nikdy nerezignuje na svoje sny" a podobne. Jasne, ze sa preslavil mnohovrstevnatymi romanmi, mystikou, vseobjimajucou mudrostou. Ja mu to ale nezeriem. :) Chlapik medzi tym okolo seba uz vybudoval celkom slusny kult, komunitu podobnu sektam, chvilkami som este sledoval co dalej pise, o com su jeho knihy. Tak sa Putnik stal prvou knihou, ktoru som ako clovek hladajuci skor zabavne citanie, chcel tresknut medzi knihy v kniznici nech si to niekto berie. Ozaj som to nechcel mat ani doma. Nieco mi na jeho tvorbe proste pripada toxicke. Ako ked vas na rodinny obed pozve Charles Manson a vsade vidite usmevy a mandaly.
Zajímavý příběh, hodně myšlenek, někdy až moc. Spousta podnětů k přemýšlení. Nemusela by se ale tvářit až tak moc vážně. Doporučuji.
Co bych o teto knize rekla? Hm.. Libila se mi, ale cetla jsem od nej lepsi. Na cestu do santiaga me spise navnadil film “pout” nez tato kniha.. ale jako velky fanousek Coelha doporucuji precist vse od nej;-)
Knižka, která se čte s lehkostí, přestože nese svá hluboká poselství i mezi řádky.
Mně se tenhle příběh moc líbí...i když to nebylo to, co jsem očekávala, přesto mě to vtáhlo do děje téměř okamžitě...a rozhodně bych tuhle cestu k sobě chtěla absolvovat...za mě velmi dobrá kniha a vřele doporučuji...ostatně jako všechny knihy tohoto autora
Zvláštní a nepopiratelně hluboká kniha. Na jejím základě jsem se rozhodla pro cestu do Santiaga kterou jsem skutečně absolvovala. Přes to nyní toto pojetí Poutní cesty tím čím jsem si prošla. V této knize je více démonů než Boha.
Před umělcovo způsobem vyprávění a sugesce se však hluboce skláním
Moc hezká kniha, čtená po cestě do Santiaga. Očekávala jsem méně filozofickou knihu, ale i tak se mi kniha líbila a myslím, že se k ní někdy opět vrátím.
Kdysi jsem viděl film Louise Buňuela Mléčná dráha. Od té doby mě začalo zajímat křesťanství i pouť do Kompostely. První knihu na kterou jsem o cestě do Santiaga narazil byl Poutník-Mágův deník. Kniha je jedna z mých nejmilejších a ačkoliv se do Santiaga téměř jistě nevydám tak mě postavila na Cestu.
PS. Mimo knihy, - hezký je film Pouť/The Way (2010)
Autorovy další knížky
| 2005 |  Alchymista |
| 2009 |  Jedenáct minut |
| 2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
| 2014 |  Nevěra |
| 2002 | Poutník – Mágův deník |
Kniha se mi moc líbila přečtení na jeden zátah