Poutník pod hvězdami
Ilona Borská
Autorka popisuje životní příběh Josefa Čapka. Jak vyrůstal se sestrou v rodině, kde maminkou protežovaný byl bratr Karel. Jak se na svět koukal jinýma ačima než ostatní všímal si jiných věcí a sám byl považován za trochu divného. Zlom nastal, když začal malovat. V mnoha ruzích byl uznávaný, ale pořád se sám podceňoval a zůstával ve stínu bratra Karla. Hezkým vyprávěním jsme dovedeni až na smutný konec jeho života.... celý text
Přidat komentář
Kniha ma podle me velkou hodnotu. Dozvedela jsem se spoustu noveho o bratrech Capkovych.
Libi se mi autorcin styl, i jeji uvahy o tehdejsi a dnesni spolecnosti.
Opravdu povedený životopisný román, který by si podle mne zasloužil i 10 hvězdiček. Rozhodně doporučuji.
Je to úžasné, narodí se človíček a už do jeho světa vstupuje pejsek s kočičkou. Půvabná, tvořivá pohádka, kolik my jsme s malou Evičkou do toho dortu přidávaly ingrediencí, to by nás býval býval i Josef Čapek pochválil.
Hravý, i když mnohdy smutný člověk nechal po sobě stopu, kterou nelze přehlídnout.
S Josefovou tvorbou jsem se prvně potkal velmi brzy, snad již v předškolním věku a to díky jeho ilustracím, které si po přečtení knihy paní Borské jasně vybavuju. Knihy Devatero pohádek a Povídání o pejskovi a kočičce byly a jsou součástí dětských knihoven ve všech mých zásadních životních působištích. Jeho malířský styl je natolik specifický, že i jako laik jsem schopen některá jeho díla přiřadit jeho osobě. Tak tomu je i s obálkou knihy Klapzubova jedenáctka, která mi vytanula po zmínkách o vztahu a vazbě mezi Josefem a Eduardem Bassem. V dospělém věku mě Josef uhranul na ostravské výstavě Černá slunce: Odvrácená strana modernity a jeho modř se mi vryla do srdce.
Kniha Příběh staršího bratra je rodinným dědictvím mé ženy a je na ní notně podepsán zub času, protože se mi stránky při čtení pravidelně vysypávají z knihy ven. Ale vydobyla si čestné místo v naší knihovně, o které se čím dál tím více musí bojovat a knihy, které si nás nezískaly nebo nás neobohacují jasnou vzpomínkou či emocí, jsou opět vypouštěny do knižního koloběhu. Tuhle však nechám znovu svázat. Navždy pro mě zůstane knihou o rodinných křivdách a na nich postaveném bratrství ústící v životní citovou vazbu a vzájemnou expozici, která se notně stala motorem pro umělecké působení obou. Také o síle pracovitosti, tvrdošíjnosti a vytrvalosti v cestě za svým potenciálem nebo životním vztahem. O potřebě objevovat svět a s ním nacházet opravdovost. Ale také o tragice války, která válcuje malé i velké osudy a bratry pojí i ve smrti.
Ta knížka byla skvělá. A je mi celkem jedno, jestli některé údaje byly trochu autorkou domyšleny, aby mohl vzniknout tento úžasný "životopis". Moc se mi líbil autorčin styl, kdy příběh občas doplnily jen kratičké poznámky a zajímavosti, které děj na chvilku přerušily a neuvěřitelně oživily. Nikdy jsem netušila, že byl Josef Čapek tak zajímavý člověk. Nejen malíř, novinář a spisovatel, ale jak jsem po přečtení této knihy zjistila, i neuvěřitelný bojovník s často nepříznivým osudem už od dětství. A že jeho velkou rolí, možná nejdůležitější v životě - bylo být starším bratrem. Ale pro mě i tak bude vždy hlavně autorem jedné z nejmilejších knížek...o chytré kočičce a trochu tvrdohlavém pejskovi. Knihu doporučuji. 5*
(11/21)
Úžasná kniha s krásným názvem. O Josefu Čapkovi jsem věděla jen takové ty obecné informace typu malíř, spisovatel, redaktor, zemřel v koncentračním táboře a názvy několika knih. Takže jsem Iloně Borské vděčná, že jsem si díky její knize rozšířila obzory o zajímavém životě tohoto schopného, nadaného a pokorného člověka.
Kniha je nejen o něm, ale o celé jeho rodině. Tak jsem se třeba dozvěděla, že jedno ze světově nejznámějších slov českého původu "robot" poradil Karlu Čapkovi právě jeho bratr. Josef Čapek se i přes úspěchy celý život značně podceňoval. Ironií osudu jej Němci na počátku 2. světové války zařadili mezi význačné české osobnosti a poslali do koncentračního tábora. Konec knihy na mě hodně zapůsobil, ale i přes smutný závěr, je to krásně napsaný příběh. Líbilo se mi, jak paní Borská přirovnává tehdejší svět k tomu na počátku 21.století. Jak by se to udělalo a řešilo nyní. Třeba odpolední korzování po nábřeží byl takový předstupeň internetu, navazovaly se známosti, pracovní vztahy... Ale v knize je i spousta jiných postřehů, které někdy pobaví a jindy z nich mrazí.
"Šušká se, že ta zmatená akce přišla erár na šedesát tisíc rakouských korun. Prý si to někdo zaplatí. Povídali, že mu hráli: zaplatí to občané pilní, ti chudáci, kteří na celém tom binci nenesli sebemenší vinu."
"Kdy vlastně odchází mládí? Aspoň by člověka mělo upozornit, varovat - ale to ne, vytratí se po anglicku. Ostatní si samozřejmě všimnou, že nám už mládí odešlo, my však nic nevíme, nepozorujem, někdy celá léta žijeme v sebeklamu."
"Miliony mužů, kteří by možná v civilu neměli důvod říci si hrubé slovo. Dostali však uniformy, zbraně, povely - proto se navzájem zabíjejí. Ve jménu panovníků, kteří už odvykli vyjíždět do bitvy v čele svých vojsk."
Pocit Josefa Čapka po odvodovém martyriu během první světové války, kdyby věděl, co jej čeká ...
"Kdybyste věděla, co je to být pouhou číslicí, dobytkem, materiálem k zpracování v pomalu se zakusujícím a rozemílajícím stroji..."
Úplně skvěle a čtivě napsaná životopisná kniha o životě Josefa Čapka zvaného Peča, jeho starší sestry Heleny - Lenči a mladšího Karla, kterému maminka říkala Íček (Karlíček) Kniha doplněna dobovými rodinnými fotografiemi a přílohami barevných olejomaleb a kreseb
Ilona Borská si umí vybrat o kom, nebo o čem bude psát. Vždycky to stojí za to, a vždy se dozvíme něco nového. Její styl psaní mi vyhovuje. Josef Čapek má konečně knihu o sobě, která zaujme snad každého čtenáře. Jinak je neustále a pro mě nepravem ve stínu bratra Karla. Josef je mi lidsky bližší i když Karlovi knihy mám raději.
Moc pěkná kniha a velmi dobře se četla. A přesto, že to pro mne není první kniha o bratrech Čapkových, zase jsem našla pár nových detailů. Stojí za přečtení.
Vynikajícím způsobem vyprávěný příběh Josefa Čapka, který ač neméně obdařený talentem, přesto byl a je neustále ve stínu svého mladšího bratra Karla. Tato kniha je dle mého názoru poctou, kterou si Josef Čapek zasloužil - za svůj talent, neuvěřitelnou píli, houževnatost, postoje, své dílo v literatuře, ve výtvarném umění. Obdivuhodné, že chování jejich matky nemělo žádný vliv na vztah Josefa k bratrovi a že si "navzdory názorům matky" dokázal vydobýt své místo v životě a co všechno dokázal, třeba jen to, že v malířství šel svou vlastní cestou, a kolik krásných věcí zanechal. Není Povídání o pejskovi a kočičce prostě úžasné? Možná pro dnešní děti odchované "animovanými akčňáky o autech, Rebelkách, Ledovém království" ne, ale pro mě je to poklad.
Kniha o životě Josefa Čapka. Napsáno se zjevnou láskou, ale přesto problematické. Jakoby se autorka nemohla rozhodnout,zda píše faktograficky o Čapkově životě, a nebo zda chce vyprávět pohádku, kterou si přibarvuje dle potřeby.
Ale přesto je to dojemné a působivé.
Kniha zajímavě líčí život Josefa Čapka a jeho rodiny. Určitě doporučuji. Závěr je velice smutný.
Čtivé, povrchní, žánrově naprosto nevyhraněné. Autorka zde použila svou standardní publicistickou zručnost (vlastně spíše rutinu), umožňující jí poskládat z dobových pramenů vlastně jakýkoliv příběh, přičemž se ani nepokusila předem si ujasnit (a pak se toho držet!), zda chce psát román inspirovaný životem J. Č., nebo literaturu faktu o životě a díle J. Č., nebo co ...
Kniha začíná jako standardní životopisný román o známé osobnosti - když s využitím pár dobových faktů a vysoké míry fabulace při jejich dějovém zpracování (něco na způsob děl Irvinga Stona) vypráví příběh protagonistova života. Pak "přepnula" do "věcně-kritických" sfér a úplně mě odrovnala, když do úvahy, jak jen mohli bři Čapkové spolu tvořit, aniž by se poznalo, který z nich je autorem které části textu, se to čtenáři pokusila vysvětlit vlastním příkladem - jak ona tvoří za spolupráce manžela :=))
Tam, kde snadno přístupné dobové prameny napovídaly, co se v životě J. Č. dělo - využila je beze zbytku. Ale bílá místa života, pohnutky, alespoň pokus o výklad tvorby - literární a/nebo výtvarné, zasazení epizod do celospolečenského kontextu - tam nic, nic.
Zklamání.
Nádherná kniha o nádherném člověku. Vždy ve stínu milovaného bratra Karla, ale přesto obrovsky talentovaný spisovatel, novinář, malíř a v první řadě neskutěcně silný člověk. Miluji období bratří Čapků, tak ráda je oba učím! A po přečtení této knihy se nemůžu dočkat, co všechno ještě budu moci říci svým studentům!
Moje první čtenářská zkušenost s Ilonou Borskou, rozhodně však ne poslední. Krásný styl vypravování, kniha napsaná s láskou a citem pro dané téma. Dlouho nezapomenu, úžasný čtenářský zážitek...
Moc hezky přiblížený život bratrů Čapkových a vyvedení Josefa ze stínu bratra Karla. Ilona Borská je skvělá autorka, citlivá a poctivá a obdařená spisovatelským talentem. Má můj obdiv a respekt..
Štítky knihy
životopisy, biografie rodinné vztahy čeští spisovatelé Josef Čapek Karel Čapek, 1890-1938 čeští malířiAutorovy další knížky
2006 | Doktorka z domu Trubačů |
2006 | Kdo zachránil jeden život |
2000 | Troufalý autor osud |
1987 | Příběh staršího bratra |
1978 | Mirka s Jirkou sami doma |
Dá se člověčina zformovat do skript, přednášet na novinářské fakultě, našprtat? Sotva - a myslím, ani nesouvisí se samotným soucitem. Snad je to součást čehosi, čemu se říká talent. Na žádném semináři se talentu nenaučíš, ani kdyby ho vedl osobně Karel Čapek
Dostala se mi do rukou pěkná kniha o neobyčejném životě Josefa Čapka, který stál vždycky tak trochu ve stínu svého známějšího bratra. Tento životopisný román rozhodně stojí za přečtení! Při čtení se dozvíte spoustu zajímavých informací a líbilo se mi také, že autorka mezi řádky příběhu vkládala i své vlastní názory a úvahy. Člověk dostal aspoň příležitost trošku se zamyslet. Je zřejmé, že si paní Borská dala s knížkou opravdu velkou práci. Josef Čapek si takovou poctu určitě zaslouží.