Pouto
Mervyn Jones
Kniha přináší realisticky věrný obraz života prostých Londýňanů v širokém časovém rozmezí sedmi desítek let dvacátého století: " - Výrazný protipól Galswothyho Forsytů- sága dokařského rodu Wheelwrightů - Historie Anglie dvacátého století zachycená pohledem "zdola", jak ji prožívali a spoluutvářeli její prostí občané - ". Od té doby bylo Pouto přeloženo do mnoha jazyků, stalo se i předlohou oblíbeného televizního seriálu.Hlavní hrdina tohoto generačního románu, dokařský předák Charlie Wheelwright, získal sympatie přemnoha diváků a čtenářů.Jeho obyčejnému, a přece tak nevšedně poutavému osudu, úzce spjatému s londýnským East Endem, dal autor nejen význam dobové a sociální výpovědi. Vytvořil jím nadčasově moudrý obraz plně a poctivě žitého lidského údělu, který strhuje životní vitalitou a vírou v člověka.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem četla v rámci Čtenářské výzvy již podruhé. Nádherný příběh jednoho obyčejného, a přece svým způsobem zcela nevšedního lidského života. Kniha začíná narozením a končí smrtí. Je obrazem doby v rozmezí sedmi desítek let 20. století obyčejných Londýňanů. Je to výpověď o prostém lidském životě. Je to nic nepředstírající
svědectví o životním osudu dělníka z londýnských doků, je to sága rodu Wheelwrightů.
Charlie Wheelwright stojí na konci románu zcela opuštěný, vykořeňený, zbavený "pout".
A přece ne tak docela. Lidská pouta, jsou-li opravdová, nelze nikdy ztratit úplně.
Umírající Charlie Wheelwright z nich čerpá sílu až do posledního okamžiku.
"ŽIVOT STOJÍ ZA TO, ABY HO ČLOVĚK ŽIL, UŽ PROTO, ŽE JE TO PROSTĚ ŽIVOT, " říká na konci románu. Prostými, obyčejnými slovy vyjádřil svou těžce vydobytou víru v život a v člověka. Kniha stojí za přečtení.
Aj napriek tomu, že v knihe nebola nijaká extra zápletka, sledovali sme vývoj jednej rodiny v priebehu 70 rokov, príbeh to bol pekný, pútavo napísaný, realistický, s veľmi pekne vykreslenými postavami. Navyše viac ako samotný príbeh je hodnotný opis plynulo plynúcich rokov pred 1. svetovou vojnou, po nej, 2. svet. vojnu, až po roky 70-te v Londýne. Krásny opis života jednej malej bezvýznamnej londýnskej ulice.
Prvních cca 50 stran, respektive do doby než hlavnímu hrdinovi bylo 14 let, se mi kniha četla velmi špatně. Dokonce tak špatně, že jsem ji chtěl odložit. Jenže pak se začaly rozvíjet osobnosti jednotlivých postav a jejich "obyčejný" život mě začal velmi zajímat. Ke konci jsem knihu jen velmi nerad odkládal.