Přidat komentář
Výborné čtivo, ke kterému se rád vracím. Místy jsou to až takové mikropovídky s komickými pointami, jako třeba u ""upovídanosti":
Nic si z toho nedělá, když se mu jeho vlastní děti posmívají a říkají mu, když je ospalý a chce, aby spaly také: "Tatínku, povídej nám něco a my usneme."
Nebo u "oligarchického myšlení":
Z Homérových básní si zapamatoval jediný verš:
"Není dobré, když mnozí vládnou:
jen jeden buď vládcem."
Z ostatních veršů nezná ani jediný.
Nebo u "skrblictví" až zenový postřeh:
Z nákupu se vrací s prázdnýma rukama.
Směs jemné kultivovanosti, přesných postřehů a humoru vytváří z Povahopisů malé veledílo, které je i po těch víc jak dvou tisících letech stále aktuální. Doporučuji.
Mě osobně to přijde strašně milé a vtipné. Všechno to, co člověk o člověku ví od dob co svět světem je, je tady tak krásně popsáno a shrnuto, a často tak, že ačkoli vímě oč jde, líp vysvětlit než Theofrastos to bude umět málokdo.
Například TUPOST je pomalost ducha v řeči a činech nebo PANIKAŘENÍ je vymýšlení nepravdivých zpráv podle libovůle vymýšlejícího :). Doporučuji.
Třetí příčka čtenářské výzvy obsazena. Štítky přidány. // Je to dar umět přesně - jednou větou - popsat danou vlastnost a umět ji demonstrovat na konkrétních situacích, do kterých se v životě dostáváme. // Zarazilo mě však, že navzdory předmluvě na přetřes přišly jen špatnosti člověka. Theofrastos tak zůstává v roli pouhého držitele mluvícího zrcadla, před nímž lze postát, zadívat se na sebe, kriticky popřemýšlet… Je škarohlídem.
Dobrý příklad, neřku-li ponaučení, jak být lepší, jak svým jednáním a projevem působit na své okolí, od něj tedy nedostanete. Ani pochvalu, že se o to již snažíte. // Knížka funguje jako varování. // Dávám maximální počet hvězdiček.
-------------------------------
CITÁT:
Já si totiž myslím, Polykle, že naši synové budou lepší, jestliže jim zanecháme takové památky, podle jejichž příkladu se rozhodnou pro přátelství a styk jen s nejlepšími lidmi, aby byli aspoň tak dobří jako oni.