Povedený kousek

04.08.2024

Za život mi toho utekla spousta. Na jednom kolečku by se to odvézt nedalo. Takže mi celkem dobře utekly i detaily z týhle věcičky. Přečíst mi to trvalo trvalo tejden, protože jsem musel odbíhat do práce, na nákup, a taky k těm dementním hrám, co se klikaj na mobilu. Příběhy byly tři.

Když mi hlava ještě držela pozornost, byl ten příběh asi nejlepší a nejjednodušší. Jeden Talián bez peněz, místo aby vrátil prachy co dluží, tak zapíchne věřitele a vezme mu z kapes další prachy. Akorát že má místo mozku mozzarellu, tak ani není potřeba Poirot, aby to vyřešil a jsme na konci příběhu dřív, než řekneš Margarita di Buffala.

U druhýho příběhu jsem dost polevoval a vím akorát že jsou tam dva dědci. Jeden chodí brzo spát, domnívám se tedy, že od rána notně nasává Grapu a ten druhej mu otravuje život tím, že mu furt hustí do hlavy svoje bajky o nějakým vrabci. Pokud ten první chlastá, je to na tuty z těch bajek. Nemám páru, jestli ten vrabec nebude náhodou ten povedenej kousek.

U toho třetího už jsem byl duchem úplně nepřítomen. Taky už byl pátek. Dokonce v bedně běžel záznam mistrovství světa ve snookeru, a to téma bylo nějakej přemejšlivej děda a mladá buchtička. Trošku to zní, jako kategorie v encyklopedyji PornHub. Ale dědu tam nějak trefí šlak a není to úplně z toho, že by na něj něco vytasila. Jenom omarodil, a tak dále. Nedalo mi to, a když jsem nevěděl nic, tak jsem zalistoval zpět a zjistil, že dědek plesnivá chtěl z neotesaný tramvajačky udělat dámu. Kdyby to klaplo, navalil by jí do závěti a ona by se pak mohla hodit do klidu. Tohle jsem pochopil, ale to jeho přemejšlení ne. Jak to dopadlo neřeknu, ani kdybyste mi mávali před ksichtem basou radegasta.