Povídej, co vidíš
Joy Fielding
Bailey Carpenterová pracuje jako detektiv u advokátní kanceláře. Když je však jedné noci brutálně znásilněna, zhroutí se jí celý svět. S návaly panické úzkosti a hrozivými nočními můrami zůstává uzavřena mezi stěnami svého luxusního bytu, násilníka totiž vidí v každém muži, kterého potká. Čas si krátí pozorováním okolních domů dalekohledem. Postupem času však pomalu přestává věřit svému rozumu, protože ji každou noc budí zvonění telefonu a v protějším věžáku se neustále u okna producíruje jakýsi muž, který Bailey dokonce také sleduje dalekohledem. Věřit mu ale přestává i policie, ačkoliv pachatele stále ne a ne najít. I přes svůj stav tak Bailey nezbývá než vzít pátrání do vlastních rukou. Do toho se objevuje její nevlastní sestra Claire se svou přidrzlou pubertální dcerou Jade kvůli ohromnému dědictví, o které se nevlastní sourozenci soudí.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2015 , Ikar (ČR)Originální název:
Someone is Watching, 2014
více info...
Přidat komentář
Joy Fieldingovou mám ráda a mám od ní přečteny téměř všechny knihy. Nemohu si pomoci, ale zaznamenávám sestupnou tendenci kvality jejich posledních knih. U Povídej, co vidíš, jsem jen silou vůle vydržela až do konce, na 100x napsanou větu: "zazvonil telefon" mám kopřivkovou reakci. Absolutně nesrovnatelné s její dřívější tvorbou. O autorce jsem se dočetla, že každý rok vydává novou knihu, no a vzhledem k délce jejího tvůrčího života není divu, že její potenciál se vyčerpává. Škoda.
Má první kniha od této autorky a jsem nadšená. Tak krásně se četla a teda ten konec, to jsem nečekala.
Podle většiny komentářů zde je tato kniha autorčina nejslabší...wow, tak to se teda moc těším na další knihy :-)
Tato knížka je velice poutavě napsaná, i když oproti jiným knihám od této autorky je možná pro některé menším zklamáním, protože se všechen děj odehrává jen na jednom místě.
Mezi čtyřmi stěnami bytu hlavní hrdinky.
Zajímavá kniha, pěkně se čte. Občas mi přišlo, že některé situace působí dost nepravděpodobně. Sice to není kniha ke které bych se opakovaně vracela, ale určitě stojí za přečtení.
Po dočtení této knihy mně v hlavě zněla věta podruha Bárty z Cimrmanovy hry "Záskok", potažmo divadelní hry "Vlasta"a sice: " Tak to je tedy zklamání".
Užvaněné, zdlouhavé, nudné a ten konec? Bez vysvětlení proč? Opravdu ztráta času.
Ku knihe nemám čo dodať, klasická Joy Fieldingová. Perfektný dej, zápletka, gradovanie príbehu proste výborná kniha. Odporúčam všetky autorkine knihy!!!
Bailey se po brutálním znásilnění zhroutí celý svět. Trpí návaly panické úzkosti a hrozivými nočními můrami násilníka vidí v každém muži, kterého potká. Na pomoc ji přichází nevlastní sestra Claire, která se s ní soudí o ohromné dědictví. Pomůže jí v jejím stavu? Odhalí policie násilníka? Najde Bailey znovu svoji rovnováhu?
Knížka je typická tvorba autorky, rozhodně ji v ní poznávám. Tuto knížku musím sice zařadit mezi ty slabší . Ale to neznamená, že by se špatně četla. Má v sobě napětí a prvky z některých jejich dřívějších knih.
Naprostá spokojenost!!! Tato autorka snad neumí (naštěstí) napsat špatnou knížku.
Výborně se četla a připomnělo mi to ty její dřívější kousky.
Pro knihy paní Fieldingové mám velkou slabost. Číhám na každou její novou knihu, která u nás vyjde, aby mi nechyběla v knihovně. Ale Povídej, co vidíš mě teda nenadchla, pokulhává za ostatními knihami mé oblíbenkyně. Čtivá knížka by to byla bez zbytečně utahaného středu.
V tvorbě spisovatelky je to ale výjimkou.
Mě se příběh velice líbil,psychologická detektivka jak má být,velice podařené postřehy hlavní hrdinky a hlavně jak se s tím vším vypořádala-za mě bezva čtení!
Také dávám tři hvězdičky jenom díky konci, který mě překvapil. Jinak se ten děj strašně táhl, pořád se opakovaly stejné situace a moc mě to nechytlo.
Z respektu k autorce jsem přidala čtvrtou hvězdičku v hodnocení, ale tentokrát musím nerada přiznat, že jsem se nutila a nudila.
Autorovy další knížky
2008 | Zachráníš mě ráno |
2004 | Poprvé |
2010 | Jane utíká |
2005 | Panenka |
2019 | Špatná dcera |
Na začátku se něco stane a pak je celá kniha tak trochu o ničem a bez napětí. Kousek před koncem asi 15 stran mírného napětí a potom zase nic. Úplný závěr (odhalení pachatele znásilnění) mi přijde doslova odfláknutý.
Před lety jsem tuto autorku moc ráda četla, ale její novější knihy mi přijdou téměř nudné, zápletky jsou "přitažené za vlasy". Zdá se mi, že autorka již vyčerpala svůj potenciál.