Povídejme si do noci
Claire Daverley
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/553896/bmid_povidejme-si-do-noci.jpg
4
26
26
Will a Rosie se potkají jako teenageři. Ona je přemýšlivá a opatrná, on je divoký a nepředvídatelný, a navíc nejlepší kamarád jejího bratra. Během tajných procházek a nočních hovorů se mezi nimi vytvoří pouto, které je předurčí k tomu stát se životní láskou toho druhého. Až do dne, kdy tragédie roztříští jejich společnou budoucnost na kusy. Ale roky ubíhají a osud je znovu a znovu přivádí k sobě. Vždy, když se zdá, že se vše vrátí do starých kolejí, čelí otázce: Co dělat, když se nedokážete vzdát člověka, na kterého byste měli zapomenout? Úspěšný debutový román, který byl přeložen do čtyřiadvaceti jazyků, pro fanoušky knih Sally Rooney a seriálu Jeden den.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2025 , MetaforaOriginální název:
Talking at Night, 2023
více info...
Přidat komentář
Mám přečteno. A mísí se ve mně mnoho pocitů. Možná některé ani neumím pojmenovat. Will a Rosie. Spřízněné duše, kterým život dával do cesty stále nové a nové překážky.
Rosie byla vychovaná v tom, aby za každých okolností dělala, co je správné. Správné vůči rodině, vůči lidem v okolí, vůči společnosti. Vlastně nikdy ve svém životě nedělala nic, co by si přálo její srdce.
A Will? Ten prostě přežíval a čekal. Bral antidepresiva a čekal, nemohl zapomenout na dívku svého života. Byl to kladný hrdina se vším všudy, miláček, který má nádhernou postavu a ještě hezčí duši. Nic nevyčítá, jen tu prostě je jako cokoliv ho zrovna bude Roe potřebovat. Kamarád, přítel, milenec, bratr….
Oba měli ve svých životech příliš mnoho bolesti, které se jim stali v rodině. Jejich matky se chovaly sobecky a oni se v tom plácali. Když nemá dítě vzor v rodičích, možná neumí pořádně zakotvit ve svém dospělém partnerském vztahu.
Každopádně kniha se četla na jeden zátah, byla nádherná svou láskou, kterou mezi sebou měli, přestože si několikrát na pár let zmizeli z očí, aby to jeden z nich nezrušil a po letech se ozval. A já nevím, jak to říct, příběh se mi opravdu líbil, ale Will mi přišel trochu jako Jednorožec, krásný až se tají dech, ale neskutečný. Přesto bych chtěla maličko věřit, že je to možné…láska kterou nezahubí nic, čas, odloučení, jiný muž…
Příběh je vyprávěn ve třetí osobě přítomného času, trošku odosoběným přístupem. A táhne se to, až to vypadá, že i sama autorka toho měla dost a otevřeným koncem to ukončila.
Je mi jich líto, tolik promarněného času v jejich životech...
Kniha o dlouholeté lásce dvou mladých lidí, která je dlouho nevyřčená. Jejich život je plný zákrut a tragédií rodinných i jiných, takže na sebe jen nemohou zapomenout byvše různě od sebe vzdáleni v různých místech a vztazích. Hodně citlivě a hlubokomyslně napsáno především pro mladé lidi, kteří ještě nepropadli skepsi normálního života. Mne kniha zdaleka minula.
Pokud jste fanoušci knihy Jeden den, tohle je trochu podobné rozvržení. Nicméně Povídejme si do noci mně sedlo mnohem, mnohem víc.
Will i Rosie, hlavně Rosie, mě občas rozčilovali, ale i přesto jsem se snažila je pochopit a nekonečně jsem jim fandila.
Pokud máte rádi romance, které nejsou prvoplánové, tohle by se vám mohlo líbit. Je to citlivé, srdcervoucí a stránky mizí pod rukama neskutečně rychle.
Doporučuju!
Miluju knížky o lásce, kde není jednoznačný happy end a cesta není vystlaná růžemi. Povídejme si do noci je nádherný, extrémně čtivý, citlivý, místy bolavý příběh o dvou lidech, které to k sobě táhne i přes všechny nepřízně osudu. A dočkají se nakonec i oni svého happy endu? To si budete muset přečíst. Krásné to bylo :)
Tato knížka brilantně ukazuje, že i romantika se dá napsat strhujícím , originálním a nepředvídatelným způsobem. Že vám vezme dech úplně stejně , jako dobře napsaný thriller. Že se od knihy nebudete chtít odtrhnout, protože budete potřebovat vědět, co se stane dál.
Strhující, místy nervy a srdce drásající, příběh osudové lásky, kterou od samého začátku provází tragické události, které nedovolí, aby byla naplněna. Z knihy na vás dýchne čistota a krása duší obou hlavních postav. Velice citlivé a poutavé vyprávění o tom jaký život opravdu může být. Tato knížka mi vzala dech. Je nádherná ve všech směrech. Moc doporučuji.
Byl to moc hezký příběh, který ve mně vyvolal spoustu emocí, až jsem byla sama překvapená. Je psán svižně, já se ani nenadála a najednou byl konec. Občas mi Rose lezla na nervy svou nerozhodností, Will měl s ní místy svatou trpělivost. Moc hezky je zde zpracováno, jak i když někoho chcete sebevíce, někdy to prostě nejde a vy se trápíte a trápíte, protože víte, že bez něj vás bude jen půl. A jestli může z velké tragédie, která vás postihla a rozdělila, také vzejít něco dobrého, dá se překonat a jít spolu dál ruku v ruce?
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků.
Nová Recenze na knihu Povídejme si do noci od Claire Daverley
Knihu jsem na recenzi dostal od @grada_cz a knihu vydalo @nakladatelstvimetafora
“Povídejme si do noci je velmi zajímavý a emotivní příběh, který se soustředí na složité vztahy mezi hlavními postavami – Will a Rosie. Tato kniha Vám ukáže, jak silné může být lidské spojení, ale zároveň ukazuje, jak mohou být problémy mezi lidmi těžké a zároveň bolestné.
Daverley skvěle zobrazuje dynamiku vztahů, které se mění, přetvářejí a vyžadují velkou trpělivost a komunikaci. A právě ta komunikace, nebo její nedostatek, je v této knize velmi důležitá. Děj nás vede k pochopení, jak slova (nebo jejich absenci) mohou ovlivnit naši realitu, naše vztahy a rozhodnutí.
Co mě na knize uchvátilo, byla intenzita emocí, kterými postavy procházejí. Není to lehké čtení, ale nabízí silné okamžiky, kdy cítíte s postavami jejich radosti, bolesti i zklamání. Styl psaní autorky je citlivý a příběh zůstává v paměti dlouho po dočtení.
Jediným možná negativním bodem, který bych zmínil, je, že někdy je tempo děje trochu pomalejší a některé pasáže působí víc introspektivně, což může někomu připadat zdlouhavé. Ale pokud máte rádi knihy, které se zaměřují na psychologii postav a vztahy, myslím, že to není překážkou.
Celkově hodnotím Povídejme si do noci jako knihu, která vás nutí přemýšlet o komunikaci, mezilidských vztazích a o tom, jak se vyrovnáváme s těžkými životními situacemi. Rozhodně doporučuji, pokud máte rádi příběhy s hlubokým emočním nábojem.
Kniha Povídejme si do noci má určité podobnosti s Knihou Jeden den od Davida Nichollse. Obě knihy se zaměřují na dlouhodobý vztah mezi dvěma lidmi, kteří se vyrovnávají s různými životními situacemi, a to jak na úrovni vzorců chování, tak i v osobních a emocionálních změnách, které se v jejich vztahu objevují.
Mám tady někoho, kdo četl knihu nebo se na ní chystá vrhnout? Pokud se Vám líbila kniha „jeden den“, tak rozhodně nebudete zklamaní.
Hodnocení 9/10
Něžná, netuctová romance. Je třeba zvyknout si na absenci přímé řeči a trochu odosobněný styl (psaní ve třetí osobě přítomného času).
Příběh byl pěkný i když hodně smutný. Ale musím říct, že jsem měla velký problém se stylem psani.Nekolikrat jsem se musela vrátit abych si uvědomila co vlastně čtu. Jestli to je dialog nebo prostě jen myšlenky hlavní hrdinky nebo hrdiny.A toto mi zkazilo užít si knihu naplno.
Tento príbeh človeka prevedie všetkým - je krásny, dojemný, ale tiež smutný. On potláča svoje city, lebo jej chce dopriať priestor, o ktorý ho ona žiada. Ona sa vzdáva svojej lásky k nemu kvôli svojmu bratovi. Hľadajú svoje šťastie inde, ale nikdy ho úplne nenájdu. Pretože najväčšie chvíle šťastia zažívajú, keď sú spolu.
Spracované je to perfektne - ani chvíľu som sa nenudila. Príbeh krásne plynie, stále niečím prekvapuje a autorka má navyše svojský štýl, ktorým dokáže na niekoľkých riadkoch vyjadriť všetko podstatné a nezaťažuje nás zbytočne zdĺhavými opismi. Ani nijakým klišé.
Jedinou chybičkou krásy, ktorá mi zo začiatku dosť prekážala, je, že dialógy nie sú nijako vyznačené (žiadne úvodzovky, žiadne pomlčky), proste zrazu zistíte, že ide o rozhovor medzi postavami, ale pomerne rýchlo som si na to zvykla.
Od knihy jsem měla vysoká očekávání díky srovnání s knihou Normální lidé od Sally Rooney, což jí bohužel v mých očích uškodilo.