Povídky malostranské
Jan Neruda
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/106167/bmid_povidky-malostranske-Rak-106167.jpg
3
2940
2940
Sbírka povídek Povídky malostranské je vrcholným prozaickým dílem Jana Nerudy a jedním z nejvýznamnějších literárních děl české literatury vůbec. Soubor třinácti povídek, které původně samostatně vycházely v různých časopisech (Květy, Národní listy, Podřipan, Lumír), autor sestavil a prvně společně vydal v roce 1877. Náměty k povídkám autor čerpal ze vzpomínek na léta svého dětství a dospívání strávená životem na Malé Straně. Čtenářům v nich předkládá věrný obraz každodenního života měšťanů i prostých obyvatel města v polovině 19. století. Jeho postavy jsou vždy pečlivě a podrobně vylíčeny a charakterizovány. Nemalý význam v jeho povídkách zaujímá i přesný místopis prostředí, v němž se děje povídek odehrávají.... celý text
Přidat komentář
Čtivá klasická kniha. Jediná povídka, která mi zkazila požitek, byla Týden v tichém domě.
Až na některé povídky je kniha čtivá s jednoduchým dějem a ani tehdejší jazyk není nijak obtížný. Neruda zde krásně popisuje zážitky své i ostatních obyvatel Malé Strany.
Povinná četba, některé povídky mně bavily, jiné zase nudily. Není to lehké čtení, ale dalo se.
I když jsem povídky rozečetla proto, že jsem to musela udělat v rámci povinné četby, nakonec se mi dílo moc líbilo. Jen mi chvíli trvalo, než jsem si zvykla na starší jazyk. Bavilo mne, jak občas Neruda popisuje lidské charaktery a vlastnosti s určitou dávkou vtipu a velmi mě zaujala místa Prahy, o kterých se autor v povídkách zmiňuje. Můj zájem o to, nakolik jsou povídková místa reálná či smyšlená mě přivedla až ke knize Záludný svět Povídek malostranských od Dagmar Mocné. Takže koho "svět Povídek malostranských" zaujal též, tomu tuto publikaci doporučuji. :)
Uf. Mám to za sebou. :D
Ano, ano je to povinná četba, ale přiznejme si to. Kromě "Přivedla žebráka na mizinu" a "Doktor Kazisvět" je to o tom se ke čtení dokopat. Stále moc nechápu, proč je to takový hit, že to chtějí u maturity, ale jo... je to o moc lepší než Otec Goriot.
Kniha mě mile překvapila, učili jsme se o ní mnoho na základní škole, ale převyprávěná knížka se nemůže rovnat tomu, když si to můžete přečíst sami. Líbily se mi postavy i prostředí. Některé povídky jsou nudnější a většina má rychlý spád a čtou se jedním dechem.
Příjemné čtení. Ke knize jsem se dostal skrze školní povinnou četbu, tím si vysvětluji nízké hodnocení ostatních a zařazení knihy do modré zóny.
Číst tuto knihu jako povinnou četbu na střední nebyla žádná velká zábava. Ale teď když jsem si na ní po čase vzpomněl a přečetl si ji s cílem jí více porozumět, nezbývá než dát plné hodnocení. Není lepšího vylíčení české maloměstské mentality než tato kniha.
Jak se mi do toho moc nechtělo, tak moc mě to překvapilo. Napsáno čtivě a člověka to zaujme...I přes stáří knihy jsou to témata zcela aktuální, lidi by se z toho měli poučit!
Na jedné straně mi to přijde jako drby o ničem a na straně druhé, jako úplný rozbor postav a jejich charakterů. V tom Neruda vynikal opravdu mistrně. Jakoby duši člověka doslova maloval. Je to tak, že některé povídky mi přišly, jako kdyby autor neměl o čem psát, protože se na Malé straně vlastně nic důležitého nedělo. To je však pouze můj subjektivní názor, jelikož jsem převážně čtenář pokleslé literatury. Nicméně skvosty jako například povídka - Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku - ve mě dokázala vyvolat spoustu emocí. A je to také jediná, kterou si pamatuji z dřívějších dob, protože ve mě zůstala zakořeněná. Možná je to právě kvůli povaze těch lidí, kteří byli, jsou a budou stále mezi námi
Snažila jsem se, ale nikdy mi nepřirostla k srdci. Vzpomínám si snad na jednu o nebožtíkovi, který se probudil cestou na vlastní pohřeb, ale zbytek povídek mi tak nějak splývá v jednu. Možná je chyba, že je to povinná četba už na ZŠ, podle mého názoru to patří na SŠ...
Nemůžu říct, že by kniha byla špatná - mě prostě jen nějak neoslovila. Většina povídek mi připadala taková bez děje, o ničem konkrétním, byly takové neukončené. Tedy ne všechny. Asi dvě nebo tři mě svým způsobem zaujaly, ale zbytek nic moc, asi jsem od toho očekávala víc...
Opravdu mi chcete říci, že prvoplánové teenagerovské braky bez špteky kreativity a originality (a k tomu všemu napsané jazykem žáčka páté třídy) zde mají vyšší hodnocení, než vrcholná díla české literatury? Jak smutné...
Důvod k tomu abych začala číst tuto knihu spočíval v tom, že ji máme v povinné četbě, a budeme na ni psát písemnou práci. Jinak bych to rozhodně nedočetla. Některé povídky byly nudné, a modlila jsem se, abych je dočetla.
Povinná školní četba v žácích vyvolává automaticky odpor, ale většinou stojí za to si z ní něco přečíst :-) Povídky malostranské jsem četla kdysi na gymplu a ráda se k nim zase někdy vrátím.
Štítky knihy
Praha povídky 19. století zfilmováno rozhlasové zpracování české povídky každodenní život Malá Strana (Praha)Část díla
Doktor Kazisvět
1876
Figurky: Idylický úryvek ze zápisek advokátního koncipienta
1878
Hastrman
1878
Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku
1878
Jak to přišlo, že dne 20. srpna 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno
1878
Autorovy další knížky
| 2014 | Povídky malostranské |
| 1947 | Kam s ním? |
| 2009 | Balady a romance |
| 1959 | Písně kosmické |
| 1941 | Hřbitovní kvítí |
Ne, ne, ne, ani po několika letech jsem se nepřinutil dočíst povídky dokonce... Styl psaní a obsah mi opravdu nikdy nesedne. Proč je tato knih povinnou četbou je mi do dnes záhadou.