Povídky malostranské

27.02.2019

Některé povídky baví více, jiné méně, ale rozhodně jsou všechny zajímavé a zábavné. Nerudův styl mi vyhovuje a za mně si určitě zaslouží pět hvězd.

23.02.2019

Knížku jsem si přečetla, protože jsme ji měli v povinné četbě. Příběhy se mi líbily a většinu jsem znala už z hodin češtiny. Doporučuji přečíst.

17.02.2019

Neruda jako básník prostého lidu. Jako poetu ho vnímám vlastně i v dílech prozaických a Povídky malostranské mají poetický nádech, který nám přiblíží na první pohled zdající se poklidnou čtvrť malostranskou druhé poloviny 19. století. Když nahlédneme ale pod povrch tohoto zdání, narazíme na život v samé jeho podstatě - na lid prostý a jeho žití plné upřímnosti, humoru, strastí i radostí. Seznámíme se se spoustou postav, některé si oblíbíme, jiné méně, u některých svůj vztah můžeme pozměnit ještě během příběhu, ale v konečném důsledku si vlastně všechen lid malostranský nelze nezamilovat. Líbí se mi, jak Neruda dokáže brilantně vykreslit atmosféru svého rodného místa i charakteristiku postav, které nejsou jen černobílé a často nás překvapí. Povídky jsou krásné, smutné, ironické i humorné, to je jedna ze skvělých schopností autora, vyvolat v čtenáři hned několik emocí naráz. A v neposlední řadě nejde nemilovat osobitý Nerudův jazyk, který je vždy pohlazením po duši.

06.02.2019

Dnešní čtenář, navyklý stylu psaní, jenž je od Nerudy vzdálen jako Pluto od Slunce, může mít tendenci považovat jeho dílo za banalitku. Není tomu tak. Mé hvězdičkové hodnocení je sice nízké, přesto na Nerudovi oceňuju tu kvalitu, kterou nejsem schopen vidět na Jiráskovi, Němcové a dalších "velikánech".

02.12.2018

"Malá Strana - beru domy i lid - má cosi tichého, důstojného, starobního, řekněm i podřímlého do sebe ..."

Tak bych i já hodnotila tento soubor povídek - jsou to zachycené figurky malostranské, psané jazykem své doby...

Mám ráda povídky Přivedla žebráka na mizinu a Doktor Kazisvět.

Jen se zamýšlím nad tím, jak by povinná četba mohla znehodnotit staré české autory ... mně se podařilo k nim získat vztah a i po letech si je ráda přečtu...

15.10.2018

Některý z povídej mě bavily více, jiné méně. Ovšem je to klasická literatura a určitě by ji měl číst každý, protože určitě každý si k ní najde určitou cestu.

27.09.2018

Povinná četba, ke které jsem si musela hledat cestu až časem. Literární kvalita je nesporná, ale dnes už beru jednotlivé příběhy a postavy spíš jako svědectví doby a představení jednotlivých typových charakterů. Nicméně na základní škole bych tuhle knihu asi nedoporučovala.

22.08.2018

Opět další z mých návratů ke klasikům. Tentokrát jsem sáhla po panu Nerudovi, protože jsem tuto sbírku povídek měla ráda již v době dospívání. Byla jsem zvědavá, zda po x letech pro mě neztratila své kouzlo. A musím s radostí říci, že neztratila. Jedna z knih, kterou by si měl každý aspoň jednou přečíst.

08.08.2018

Tyto povídky se mi velmi líbily, jejich čtení jsem si užila.

02.08.2018

Hezký příběh Přivedla žebráka na mizinu. Jinak nic moc.

Složitější na čtení, ale jedná se o krásný dobový popis života v Praze. Některé povídky mají mnohem zajímavější příběh než jiné.

05.05.2018

Kdybych je nedostala jako povinnou cetbu v 6 tride,tak si myslim,ze bych si je zamilovala.Bohuzel takhle me to naprosto odradilo:-(doted nechapu proc to bylo v povinne cetbe pro takhle male decka.Cist to o nekolik let pozdeji tak si z toho odnesu mnohem vice.Takhle bohuzel zustala jen nechut to znovu otevrit a verim,ze to je velka skoda:-(

02.05.2018

Jediné dokonalé prozaické dílo Jana Nerudy. I když každá jednotlivá povídka se musí hodnotit jinak. A další velké minus je to, že toto dílo je i v jistých pasážích antisemitské.

09.04.2018

Kniha obsahuje 13 povídek. Zobrazuje vzpomínky na Malou Stranu Nerudova dětství a mládí. V povídkách autor vybírá typické prostředí a postavy Malé Strany, střídá tón vážný s humorným, převaha vypravování v ich-formě.

Nejvíce se mi líbily tyto povídky: Pan Ryšánek a pan Schlegl, Přivedla žebráka na mizinu, Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku aj.

Nejméně se mi líbila asi nejrozsáhlejší povídka Týden v tichém domě.

08.04.2018

Když koukám na komentáře dole. Nevím co si myslet. Protože jak Nerudá umí psát prózou... to je prostě úžasné. Když jsem ji četl poprvé, položil jsem oči na první řádek a najednou jsem byl na straně 100 a užíval jsem si to. Asi do školy se čte vše špatně... chápu. Ale zkuste se k této knížce vrátit někdy, až to nebude z povinnosti.

23.03.2018

Povídky malostranské jsem začala číst už několikrát, ale vždycky mě po chvilce přestaly bavit. Teď jsem si kvůli povinné četbě přečetla Hastrmana, Doktora Kazisvěta a U tří lilií a všechny tři byli hezké, ale myslím, že do těch zbylých povídek už se pouštět nebudu. Jsou na mě moc popisné a nic moc se v nich neděje...

17.03.2018

Některé povídky (O měkkém srdci paní Rusky, Přivedla žebráka na mizinu, Hastrman, Doktor Kazisvět) byly nadmíru zajímavé, další mě ani tak nezaujaly nebo mě chvílemi nudily. Autorův styl psaní mi přijde občas zdlouhavý (příliš podrobný), někdy jsem se v ději zamotával. Jinak krásná ukázka z malostranského života.
Určitě tuto českou klasiku doporučuji přečíst.

04.03.2018

Je pro mě nadmíru těžké v jednom komentáři shrnout své pocity z "Povídek malostranských". Kniha se totiž skládá z 13 povídek s často až diametrálně odlišným charakterem. Zatímco v některých se popisují dětská dobrodružství, jinde můžeme nahlédnout do soužití tak podivných a propracovaných postav, že snad ani nelze pochybovat o jejich reálném podkladu, a některé povídky pro změnu nastavují zrcadlo malo(stransko)měšťácké společnosti nasáklé xenofobií a předsudky.

Celkový dojem tedy není nijak valný. I přestože mě některé povídky takříkajíc chytly za srdce a sám jsem se s hrdiny stával cizorodou částicí Malé Strany, jiným zase téměř chyběla pointa nebo byla velmi "slabá", což se u příběhů ze života (bohužel či bohudík?) stává.

03.02.2018

Blbě se mi nějaké povídky četly a taky se moc okecávaly a mě to pak nebavilo.... některý se dali a některý zase ne ....celkově se mi to moc nelíbilo